Terentius Varro - Terentius Varro
Terentius Varro byl název používaný muži v pobočce gens Terentia v starověký Řím, počítaje v to:
- Gaius Terentius Varro (d. někdy po roce 200 př. n. l.), přeživší velitel poražených Římská armáda na Bitva u Cannae.
- Aulus Terentius Varrovyslanec (legatus ) z Aulus Cornelius Mammula, který byl umístěn s vojáky jako propraetor v Řecku v letech 190–189. Spolu s Marcus Claudius Lepidus, Varro byl poslán do Senát doručovat „znepokojující zprávy“ z Asie.[1] V roce 189 se vrátil do Řecka s vyslanci z Aetolia.[2] V roce 184 byl přidělen k Hispania Citerior („Bližší“ Římské Španělsko ) tak jako praetor, a zavedl novou armádu, se kterou úspěšně bojoval Suessetani. Ve vedení velitele pokračoval v letech 183–182 s vítězstvími nad Ausetani a Celtiberi.[3] V roce 182 možná držel prokonsulární moci, a po svém návratu do Říma ten rok oslavil ovatio.[4] V roce 172 byl Varro součástí diplomatické ambasády v Gentius, král Ilyria, který podal protest proti útokům na římské spojence.[5] V roce 167 byl mezi deseti legáty, o nichž je známo, že byli přiděleni Senátem na pomoc imperátor Lucius Aemilius Paullus při organizování Makedonie jako Římská provincie.[6] Buď on nebo A. Terentius Varro, který byl legátem v roce 82 př. N. L., Byl poctěn sochou Delians.[7]
- Terentius Varro, a kvestor v Hispania Ulterior („Dále“ římské Španělsko) v roce 154 př. Sloužil pod praetor Lucius Calpurnius Piso Caesoninus, a byl zabit v bitvě s Lusitani vedené Punicus což mělo za následek těžké římské ztráty.[8]
- Terentius Varro, domnělé jméno a monetalis jehož ražba vydaná někdy v období 150 až 133 př. n. l. jej pojmenovala jako VARO.[9]
- Aulus Terentius Varro, jeden z deseti legátů, o nichž je známo, že byli vysláni Senátem v roce 146 na pomoc konzulovi Lucius Mummius při reorganizaci Řecko pod římskou vládou. Vrátili se na jaře 145.[10]
- Aulus Terentius Varro, poručík (legatus) v roce 82 př. n.l. za Luciuse Liciniuse Mureny jako vlastníka v Asii. V Asii byl dvakrát stíhán za vydírání, ale byl zastoupen Quintus Hortensius a osvobozen.[11]
- Terentius Varro, pravděpodobně praetor v roce 78 př. n.l., pokud je správně označen jako guvernér Asie v 77. Jinak je neznámý, a to promagistrát Asií místo toho mohl být Aulus Terentius Varro, který byl Murenovým legátem a pokusil se o vydírání.[12]
- Marcus Terentius Varro Lucullus, konzul z roku 73 př. n. l., narozený Marcus Licinius Lucullus, ale přijato v dospělosti, mladší bratr slavného Lucullus.
- Marcus Terentius Varro, obvykle známý v angličtině jeho přízvisko Varro, jeden z předních vědců, kteří se přihlásili latinský v době Julius Caesar.
- Marcus Terentius Varro Gibba, kvestor v 46 pod Marcus Brutus v Cisalpská Galie[13] a tribuna plebs v 43. Zemřel v Bitva o Philippi.[14]
- Publius Terentius Varro Atacinus, mladší současník slavného Varra, básník z Galie obvykle známý jako Varro Atacinus.
- Aulus Terentius Varro Murena, legát Pompeius Magnus („Pompeius Veliký“) v 48. Byl mezi Pompejci přítomnými na konferenci v Řeka Apsus.[15] Nápis ho zaznamenává jako curule aedile v roce 44 př. n.l., spolu s Luciusem Trebellius Fides.[16]
- Aulus Terentius Varro Murena, římský generál, který zemřel dříve, než mohl převzít konzulát po dobu 23 př Augustus.
Viz také
Reference
- ^ Livy 37.48.5; T.R.S. Přinesl, Soudci římské republiky (American Philological Association, 1951, 1986), sv. 1, s. 358.
- ^ Livy 37,49,8; Přinesl, MRR1, str. 358.
- ^ Živý 39,38,8–12, 42,1, 45,4, 56,1; Přinesl, MRR1, str. 375, 383.
- ^ Livy 40.16.11; Přinesl, MRR1, str. 383.
- ^ Livy 42.26.6–7; Přinesl, MRR1, str. 414.
- ^ Livy 45.17.2–3 a 29–31; Přinesl, MRR1, str. 435.
- ^ Přinesl, MRR1, str. 437, poznámka 6.
- ^ Appian, Pyrenejské války 56; Přinesl, MRR1, str. 450.
- ^ Přinesl, Soudci římské republiky (American Philological Association, 1952), sv. 2, s. 453.
- ^ Polybius 39.5.1; Přinesl, MRR1, str. 467–468, 470.
- ^ Přinesl, MRR270, 72.
- ^ Přinesl, MRR2, str. 86, 91, 97.
- ^ Cicero, Ad familiares 13,10; Přinesl, MRR2, str. 296.
- ^ Cassius Dio 47.11.3; Asconius 55C (na jeho jméno); Velleius Paterculus 2.71.2; Přinesl, MRR2, str. 340.
- ^ Julius Caesar, Bellum Civile 3.19.4; Přinesl, MRR2, str. 279.
- ^ CIL Já2.2.2514 = Inscriptiones Latinae Selectae 6075; Přinesl, MRR2, str. 322.