Daňový zákon Ázerbájdžánu - Tax Code of Azerbaijan
Daňový zákon Ázerbájdžánu (Ázerbájdžánština: Azərbaycan Respublikasının Vergi Məcəlləsi) je primární daňové právo v Ázerbajdžán. Kodex stanoví obecné daňové zásady V Ázerbájdžánu stanoví pravidla pro určování, placení a výběr daní, určuje práva a povinnosti daňových poplatníků a daňových úřadů, jakož i odpovědnost za porušení daňových zákonů.
Kodex přijal bývalý prezident Ázerbájdžánu Hejdar Alijev dne 11. července 2000 a vstoupila v platnost v lednu 2001.[1]
Struktura
Daňový zákon Ázerbájdžánu se skládá ze 17 kapitol a 221 článků. Kapitoly jsou následující:[2]
Obecná část | Kapitola 1. | Obecná ustanovení |
Kapitola 2. | Poplatník. Daňový agent | |
Kapitola 3. | Státní daňové orgány (agentury) | |
Kapitola 4. | Daňová kontrola | |
Kapitola 5. | Odpovědnost za porušení daňových předpisů | |
Kapitola 6. | Odvolání proti rozhodnutím (aktům) daňových úřadů a jednání nebo nečinnosti jejich úředníků | |
Kapitola 7. | Obecná ustanovení o placení daní | |
Speciální část | Kapitola 8. | Daň z příjmu fyzických osob |
Kapitola 9. | Daň ze zisku od právnických osob | |
Kapitola 10. | Články týkající se daní z příjmů fyzických osob a daní ze zisku právnických osob | |
Kapitola 11. | Daň z přidané hodnoty | |
Kapitola 12. | Spotřební daně | |
Kapitola 13. | Daň z nemovitosti | |
Kapitola 14. | Daň z pozemků | |
Kapitola 15. | Silniční daň | |
Kapitola 16. | Daň z těžby | |
Kapitola 17. | Zjednodušená daň |
Jsou definována obecná ustanovení týkající se daňových vztahů, práv a povinností daňových poplatníků a daňových agentů, jakož i daňových agentur, jsou stanoveny procesy daňové kontroly, dále jsou identifikovány odpovědnosti za porušení daňové legislativy a proces odvolání proti rozhodnutím daňových úřadů, konečně obecná pravidla pro platby daní jsou uvedena v obecné části kodexu.[2]
Zvláštní část zákoníku samostatně definuje konkrétní daně, jako je daň z příjmu, daň ze zisku, káď, daň z pozemků, silniční daň, daň z těžby a zjednodušená daň, jakož i postupy související s těmito daněmi jsou podrobně popsány v této části.[2]
Klasifikace daní
Daň je v daňovém řádu definována jako „povinná, individuální a nevratná platba do státního nebo místního rozpočtu ve formě výběru peněžních prostředků od daňových poplatníků za účelem poskytnutí finanční základny pro činnost státu a obce“ Ázerbájdžánu (článek 11).[2]
Kodex klasifikuje daně v Ázerbajdžán do státní, autonomní republiky a obecních daní na základě území, na které se vztahují. Státní daně jsou povinné na celém území státu Ázerbajdžán a zahrnuje daň z příjmu z Přirozený člověk, daň ze zisku právnické osoby, KÁĎ, spotřební daň, daň z nemovitosti, daň z užívání půdy, daň ze silničních fondů, daň z těžby a zjednodušená daň.[2]
Strany daňových vztahů
- Strany vztahů regulovaných daňovými právními předpisy jsou následující:
- Fyzické a právnické osoby uznané tímto zákonem jako daňoví poplatníci;
- Fyzické a právnické osoby uznané tímto Kodexem jako daňoví agenti;
- Státní daňové úřady Ázerbájdžánské republiky;
- Celní orgány Ázerbájdžánské republiky;
- Finanční orgány Ázerbájdžánské republiky (týkající se řešení otázek předpokládaných tímto Kodexem);
- Jiné než daňové a celní orgány provádějící sběr a převod finančních prostředků od daňových poplatníků do rozpočtu podle tohoto kodexu.[2]
Práva a povinnosti daňových poplatníků
Daňoví poplatníci mají právo získat komplexní písemné informace o daních a daňových předpisech; využívat výhod daňových privilegií v případech upravených tímto zákoníkem; požadovat včasné vrácení nebo uplatnění přeplatku nebo nadměrné daně; přijímat kopie dokumentů připravených v důsledku daňové kontroly; neřídit se žádnými rozhodnutími a požadavky daňových úředníků, kteří nejsou v souladu s Kodexem; požadovat nezveřejňování důvěrných informací; požadovat úplné zaplacení škody vyplývající z protiprávního jednání nebo jednání (nečinnosti) daňových úřadů a odvolat se k soudu ohledně kroků nebo nečinnosti daňových úředníků v souladu s Kodexem[2]
Daňoví poplatníci jsou odpovědní za placení daní a dalších povinných poplatků stanovených v Kodexu; získání DIČ (identifikační číslo daňového poplatníka) od daňových úřadů; vedení záznamů o příjmech a výdajích, jakož i daňových objektech; předložení daňového hlášení a požadovaných dokumentů úřadům.[2]
Změny
Daňový zákon Ázerbájdžánu byl několikrát změněn; poslední změny byly provedeny v prosinci 2018, jejichž cílem je snížit rozsah daňových úniků a „stínové ekonomiky“, rozšířit základ daně, zlepšit správu daní, podpořit rozvoj podnikání a zvýšit ekonomickou účinnost stávajících i nových daňových výjimek. Podle novely jsou zaměstnanci neropného sektoru s měsíčním platem do 8 000 manat získejte 100% osvobození od daně, zatímco sazba daně pro zaměstnance s měsíčním platem vyšším než 8 000 manat se snížil z 25% na 14%. Zjednodušená daň je navíc nastavena na 2% v celé zemi, což bylo dříve 4% Baku a 2% v regionech.[3]
Mikropodniky a malý obchod dostal výjimku z daň z nemovitosti dále startupy v segmentu malých a středních podniků nebude platit daň ze zisku ani z příjmů po dobu 3 let od získání certifikátu pro spouštěcí činnost. Malé a střední podniky budou po dobu 7 let osvobozeny od daně ze zisku, daně z pozemků a daně z přidané hodnoty.[3]
Viz také
Reference
- ^ „Zákon Ázerbájdžánské republiky o schvalování, vymáhání a právní regulaci související s daňovým zákonem Ázerbájdžánské republiky“. Ministerstvo daní Ázerbájdžánu. Citováno 2018-12-17.
- ^ A b C d E F G h „Daňový zákon Ázerbájdžánu“ (PDF). Ministerstvo daní Ázerbájdžánu. Citováno 2018-12-17.
- ^ A b „Změny daňového zákoníku provedené v pěti směrech“. azertag.az (v Ázerbájdžánu). Citováno 2018-12-17.