Taqi Abedi - Taqi Abedi

Syed Taqi Hassan Abedi (Urdu: سید تقی حسن عابدی; narozen v Hyderabad, Indie ) je indicko-kanadský lékař, který je také básníkem a vědcem Urdu Jazyk.

Kompilace v perské literatuře

Abedi sestavil dvousvazkovou knihu, Kuliyat-e-Ghalib Farsi, sbírání poezie Mughal éra Mirza Ghalib v perštině, kterou vydal institut Ghalib v Dillí. Abedi věří, že zatímco Mirza Ghalib byl dobře známý svou poezií v Urdu, inklinoval více k perštině a skládal vynikající básně v tomto jazyce.^[1]

Ve spolupráci s íránským ministerstvem umění a kultury uspořádali indičtí a pákistánští velvyslanci společně slavnostní ceremoniál Teherán v září 2010 k vydání Abediho „Kulliyat-e-Ghalib“ v perštině. Při této příležitosti zdůraznil, že vydání perské poezie Mirzy Ghalib v Íránu by poskytlo novou cestu pro užší vztahy mezi indicko-íránskými literárními kruhy. S odkazem na perskou poezii Mirzy Dabeera a Mir Anees také uvedl, že neznámou vlastností Ghalibovy perské poezie byly jeho dvojverší, jejichž počet byl mnohem větší než jeho dvojverší v Urdu.^[2]

Práce na básnících hinduistického náboženství

Abedi zkoumal poezii ve chvále Muhammada a Ahl al-Bayta různými hinduistickými básníky a sestavil několik brožur obsahujících Naats, Marsias, Soaz a Salam, jako jsou Gopi Nath Aman, Kalidas Gupta Raza a Dalloo Ram Kausari. Zvláště vybral ženskou hinduistickou poetku „Roop Kunwar Kumari“ a zdůraznil její oddanost Muhammadovi; jeho kniha „Roop Kunwar Kumari“ o ní vyšla v Pákistánu Multan. Poskytuje podrobnou antologii této ženské urdské básnířky a její neobjevené poetické oddanosti Ahl al-Bayt. Abedi také pojednává o svém způsobu vyjadřování pomocí terminologie Hindised Bhakti v persianizovaném stylu pro svou poezii v Soaz, Salam a Marsia. Tato kombinace výrazových stylů ji odlišovala mezi současníky. Ukázka dvojverší:^[3] „Aliho nohy ukrývají všechny! Aliho milují dvě duše / Nikdo nezná Aliho realitu! Ale Prorok a Všemohoucí Bůh.

Práce na Mir Anis a Mirza Dabeer

Abediho kniha Kulliyat-e-Anees Skládá se z 579 Rubaise Mira Anise se 150stránkovým předmluvou o různých aspektech Anisovy poezie.^[4] Součástí jeho výzkumu Anis byla publikace „Tajzia-e-Yadgar Marsia“.^[5] Práce Abediho na Miru Anisovi byla pokusem disciplinovaně vysledovat skryté stránky jeho života, nemoci, smrti a chování.

On také sestavil knihu "Rubayat-e-Dabeer" a představil vybranou sbírku Salams a Rubais z pokladnice poezie Mirzy Dabeer. Ve svém projevu na semináři v Karáčí hovořil o některých vlastnostech svých nových kompilací obsahujících srovnání mezi Anisem a Dabeerem a také uvedl, že srovnávací analýza obou těchto současných básníků nebyla pro urdský literární kruh nová a poskytla odkaz na 100 let starou publikaci „Mawazna-i-Anees-o-Dabeer“ napsal Shibli Nomani. Abedi také poskytl úžasnou podobnost mezi dvěma básníky, kteří oba měli celkový věk 72 let, narodili se s jedním rokem, tj. 1802 a 1803, a zemřeli v letech 1874 a 1875. Anis a Dabeer byli mistry svého podobného oboru a nikdy k sobě nebyli neúctiví. Byl to však životní styl Lucknow, ve kterém jsme si všimli lidí, kteří začali obdivovat Anise a Dabeera podle jejich vlastní volby, ale oba básníci nikdy nepodporovali současný vývoj a úspěch seskupování.^[6]

Práce na básníkovi Faizovi Ahmedovi Faizovi

• Faiz Fahmi - encyklopedická práce o životě a myšlence Faiz Ahmed Faiz
• Více než 1400 stran
• Z celého světa bylo shromážděno 162 článků o Faizovi
• Sám Abedi napsal 40 článků. Zahrnuje fotografie, obrazy a verše Faiz.

Ačkoli různí učenci včetně Gopi Chand Narang, Shams ur Rahman Faruqi, Shan-ul-Haq Haqqee, Shamim Hanafi, Sajjad Zaheer atd. Napsali různé články o různých aspektech Faiz, do kompilované knihy „Faiz Fahmi“ sestávající ze 162 článků celkem v této knize napsal Taqi 41 článků, které pojednávaly o nezveřejněném aspektu Faiz. Rovněž analyzoval nezaujaté postavy Faizových myšlenek a poselství tím, že věnoval kapitolu „chyby ve faizské poezii“ a srovnání s Josh Malihabadi.^[7][8]

Pět článků napsaných Faizem, tj. (I) progresivní literární ideologie (ii) Josh jako revoluční básník (iii) filmy a kultura (iv) Bejrút pod izraelským útokem, a (v) obřad Leninovy ​​ceny za mír, bylo začleněno do Faiz Fahmi. Tato kniha je encyklopedií, která má pochopit téma a dílo Faize, obsahuje také několik vzácných obrázků, které poskytují pozadí scény.^[9]

Ve své knize Faiz fahmiTaqi Abedi ho představil jako básníka, jehož poezie zůstala neprozkoumaná. Během přednášky ke své knize „Faiz Fahmi“, kterou v roce 2011 na Radě umění v Alhamře uspořádala Rada umění v Lahore, prozradil, že o Faizovi bylo napsáno 1 800 knih, ale byla to smůla, že jsme sami nikdy nestudovali a nedozvěděli se o našich urdských spisovatelích a básnících . Na druhou stranu, kdyby byl Faiz Peršan, mohlo by být na jeho předměty a osobnost napsáno nejméně 4000 knih.^[10] Nedávno také vyšla nová kniha Taqiho „Faiz Shanasi - (knowing Faiz)“.^[11][12]

Výzkum Allama Iqbal

Titulní stránka jazykové knihy v urdštině „Choon Marg Ayed“ se týká Muhammad Iqbal podle Akademie Iqbal

Během přednášek na Allama Iqbal Day na Azad National Urdu University v Hyderabadu v Indii v říjnu 2009 zdůraznil Taqi „Iqbal Ka Falsafa-e-Ishq“, na které byl Iqbal ovlivněn Roomem, a ve své próze se řídil jeho filozofií „Ishq“. a poezie.^[13]

S odkazem na své dvě kompilace v jazyce Urdu, Choon Marg Ayed a Iqbal Kay Irfani Zaweye jako hlavní řečník výročního dne Allama Iqbala, který se konal v listopadu 2010 na East-West University v Chicagu, Taqi poukázal na to, že „Javaid Nama“ napsaný Allamou Iqbalem může být vybrán a diskutován jako jedna z klasických prací v souladu s významem knihy "Gulistan a Diwan-e-Hafiz" od Saadi a „Shahnama“ z Firdausi. Pro stejné srovnání také odkázal Masnaviho z Maulana Room. Během svého projevu rovněž uvedl, že jeho kniha „Choon Marg Ayed“ (nemoci, které utrpěl Allama Iqbal) byla vydána Akademií Iqbal založenou pákistánskou vládou. V této knize složil výňatky z různých dopisů Allama Iqbala, aby podal obraz nemoci a jejího dopadu na život Iqbala.^[14][15][16]

Publikace

Taqi Abedi vydal mnoho prací, včetně těchto:

Reference