Tankeu Noé - Tankeu Noé
Tankeu Noé | |
---|---|
Zemřel | 3. ledna 1964 |
Národnost | Kamerun |
Známý jako | Partyzán |
Tankeu Noé (zemřel 3. ledna 1964) byl členem Unie Kamerunských národů (UPC) partyzánské síly v Kamerun bojující nejprve proti francouzské koloniální vládě a poté proti vládě Francie Ahmadou Ahidjo v Douala kraj.
Tankeu Noé byl z Bamileke společenství.[1]Stal se velitelem UPC Armée de libération nationale Kamerounaise (ALNK) v Přímořská provincie.[2]ALNK v Kamerunu byla špatně organizovaná a velmi slabě vyzbrojená, ale byla pragmatická, dobře znala zemi a byla velmi mobilní, používala partyzánskou taktiku.[3]Zpočátku rebelové UPC bojovali proti francouzským koloniálním silám. Poté, co Kamerun získal nezávislost v roce 1960, pokračovaly v boji proti vládě prezidenta Ahmadou Ahidjo, které považovali za loutku Francouzů.[4]
Ve dnech 27. a 28. června 1959 zaútočilo čtyřicet bojovníků Tankeu Noé na vojenský tábor Mboppi v Douala a vzal 19 zbraní. Při protiútoku byly pořízeny dokumenty UPC, které umožnily Francouzům zatknout asi 100 podezřelých. V důsledku této akce se francouzské vrchní velení Kamerunu rozhodlo vyzvat k posílení pět rot vojsk a pět čet četníků.[5]Od roku 1960 vojska z nově vytvořené kamerunské armády úzce spolupracovala s francouzskými koloniálními silami pod vedením generála Maxe Brianda při potlačení povstání.[6]Dne 24. Dubna 1960 se konžská čtvrtina Douala Tankeuovo léno bylo spáleno bezpečnostními silami. Oficiálně bylo 19 mrtvých a 5 000 bezdomovců.[7]
Tankeu Noé byl zajat a shledán vinným dne 9. září 1963.[2]Zákon ze dne 30. října 1963 dal vládě zvýšené pravomoci jednat s oponenty. Tankeu Noé a Makanda Pouth „Obviněn z terorismu, ale nikoli z jiného trestného činu, byl odsouzen k tvrdé práci. Vláda je pomocí pravomocí nového zákona postavila před vojenský soud, který je odsoudil k smrti.[8]Tankeu Noé byl popraven dne 3. ledna 1964 v roce Douala.[9][10]Byl zastřelen na veřejnosti, připoután k napájecímu sloupu ve čtvrti města Kongo.[11]
Reference
Citace
- ^ Chatain, Epanya a Moutoudou 2011, str. 63.
- ^ A b Prévitali 1999, str. 200.
- ^ Bieleu 2012, str. 171.
- ^ Gifford 1998, str. 254-256.
- ^ Bieleu 2012, str. 143.
- ^ Bouopda 2008, str. 155.
- ^ Pigeaud 2011, str. 19.
- ^ Pokam 2009, str. 66.
- ^ Mouiche 2005, str. 66.
- ^ Biyong 2010, str. 298.
- ^ Chatain, Epanya a Moutoudou 2011, str. 89.
Zdroje
- Bieleu, Victorin Hameni (2012-02-15). Politique de défense et sécurité nationale du Cameroun. L'Harmattan. ISBN 978-2-296-96450-1. Citováno 2012-08-02.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Biyong, Marie-Irène Ngapeth (leden 2010). Kamerun bojuje proti l'indépendance. Harmattan. ISBN 978-2-296-21714-0. Citováno 2012-08-02.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bouopda, Pierre Kamé (duben 2008). Cameroun du protectorat vers la démocratie: 1884-1992. Harmattan. ISBN 978-2-296-19604-9. Citováno 3. srpna 2012.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Chatain, Jean; Epanya, Augusta; Moutoudou, Albert (01.09.2011). Kamerun, l'indépendance piégée: De la lutte de libération à la lutte contre le néocolonialisme. L'Harmattan. ISBN 978-2-296-55523-5. Citováno 2012-08-02.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Gifford, Paul (1998). Africké křesťanství: jeho veřejná role. Indiana University Press. ISBN 978-0-253-33417-6. Citováno 2012-07-27.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mouiche, Ibrahim (2005). Autorités traditionnelles et démocratisation au Cameroun: entre centralité de l'Etat et logiques de terroir. LIT Verlag Münster. ISBN 978-3-8258-9084-1. Citováno 2012-08-02.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Pigeaud, Fanny (02.08.2011). Au Cameroun de Paul Biya. Edice KARTHALA. ISBN 978-2-8111-3368-9. Citováno 2012-08-02.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Pokam, Emmanuel Kengne (2009). La France et les États-Unis au Cameroun: le processus démocratique national en question. Harmattan. ISBN 978-2-296-10743-4. Citováno 2012-08-02.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Prévitali, Stéphane (1999). Je me souviens de Ruben: Mon témoignage sur les maquis du Cameroun, 1953-1970. Edice KARTHALA. ISBN 978-2-86537-807-4. Citováno 2012-08-02.CS1 maint: ref = harv (odkaz)