Hnutí odporu Taganrog - Taganrog resistance movement - Wikipedia
Hnutí podzemního odporu Taganrog | |
---|---|
![]() | |
Vůdci | Vasily Afonov, Semion Morozov |
Data provozu | 1941-1943 |
Aktivní regiony | Osa obsazena Taganrog, jeho předměstí a sousední vesnice |
Ideologie | Komunismus |
Velikost | 500 |
Část | Sovětští partyzáni |
Spojenci | Spojenecké síly |
Odpůrci | Síly osy |
Hnutí podzemního odporu Taganrog byla protifašistická podzemní skupina mladých Komsomol členové působící v okupovaných Taganrog v 1941-1943.
Dějiny
V listopadu 1941 Semion Morozov a Vasily Afonov zorganizoval podzemní odbojovou skupinu, kterou tvořili hlavně mladí Komsomol členů.[1]
Počátkem prosince 1941 bylo členy odbojového hnutí Taganrog pouze 11 mladých lidí, zatímco na počátku roku 1943 působilo proti okupačním silám v Taganrogu více než 500 lidí rozdělených do 27 partyzánských skupin.
18. února 1943 byli zatčeni Semion Morozov a jádro aktivistů podzemního hnutí. Na jaře 1943 agenti gestapa pronikli do podzemního hnutí. Po několika hromadných zatýkáních v únoru – květnu 1943 bylo zadrženo, mučeno a zabito přes 200 členů podzemního hnutí odporu Taganrog (včetně 27 žen a 2 dětí). Poslední poprava od popravčí četa bylo provedeno 12. července 1943.[2]
V letech 1965-1966 bylo 126 členů hnutia Taganrog v podzemí oceněno rozkazy a medailemi, komisařem podzemí Taganrogu Semion Morozov byl posmrtně vyroben Hrdina Sovětského svazu, vůdce partyzánské skupiny Vasily Afonov byl posmrtně oceněn Leninův řád.[3]
Hlavní operace odporu
- 15. listopadu 1941: žhářství a výbuch u Taganrogu námořní přístav sklad munice (zcela zničen)
- Počátkem prosince 1941: výbuch na radnici v Taganrogu, její jídelně a autoservisu (147 nacistické Německo důstojníci a vojáci zabiti.[1]
- Prosinec 1941: žhářství uKrásný Gidropress "továrna (40 nákladních vozidel spáleno).
- 25. Ledna 1942: žhářství ze dřevěných materiálů (používaných k opravě německých letadel) na území Německa Beriev Aircraft Company
- Duben – květen 1942: dva odklony v továrně „Krasny Gidropress“ (13 a 120 nákladních vozidel dočasně mimo provoz)
- Červen 1942: vykolejení vlaku (10 vozů) v Martsevo / Koshkino
- Říjen 1942: vykolejení vlaku přepravujícího panzery, automobily a střelivo mezi stanicemi Varenovka a Primorka
- Leden 1943: na ledu byly vytvořeny lapače děr (od Ochakovského ocasu až po Taganrog) Záliv Taganrog, což vedlo k hrubé ztrátě koní (více než 100)
- Prosinec 1942: útok na policejní stanice poblíž vesnice Mayakovka. Trofeje: 4 lehké kulomety, 10 pušek, granáty.
- Únor 1943: 4 útoky na německé a rumunské jednotky, které ustupovaly přes Záliv Taganrog. Trofeje: 7 kulometů, 40 pušek, 13 samopalů, 11 těžce naložených nákladních vozidel bylo potopeno Azovské moře, 37 nacistické Německo vojáci zabiti.
- Březen 1943: žhářství kamionu naloženého produkty a obilovinami (kamion zcela zničen).
- 14. května 1943: úspěšný pokus o atentát Sergej Weiss a Jurij Pazon z Sicherheitsdienst informátoři Musikova a Raevskaya.
- (po celou dobu okupačního období) Distribuce letáků a Sovinformburo informační bulletiny.
Vzpomínka
Pomník "Přísaha mládeže" Rus: „Клятва юности“ k hrdinům hnutí odporu Taganrog byla slavnostně otevřena 30. srpna 1973 na Spartakovském pereuloku před Čechov gymnázium.
Maličkosti
Kromě skupiny mladých lidí vedené Afoninem a Morozovem v Taganrog jednal alespoň 2 Sovětští partyzáni skupiny organizované NKVD než sovětské jednotky opustily město. Členové skupin jednali odděleně a nesměli navazovat kontakty.[1]
Viz také
Reference
- Encyklopedie Taganrogu, 2. vydání, Taganrog, 2003
- Таганрогский филиал ГАРО, фонд Р-952, опись 1, дело 20
- Сборник 'Таганрог' Глава VI. В годы Великой Отечественной… Пронштейн А. П. - Ростов-на-Дону: Ростовское книжное издательство, 1977 - с.208
- Таганрогское антифашистское подполье 1941 - 1943 гг.
- Ein Schuld, die nicht erlischt. Dokumente über deutsche Kriegsverbrechen in der Sowjetunion. Sbírka dokumentů, 1987 Pahl Rugenstein Verlag GmbH, Kolín nad Rýnem, Německo
- Гофман Г. Б. Герои Таганрога. Документальная повесть - М .: Молодая гвардия, 1966
- Антифашистское подполье
- Киричек М. В честь героев подполья // Таганрогская правда. - 1989. - 19. ledna
- Светлова С. Судьба подпольщика: Участник таганрогского подполья Г. И. Анохин // Ветеран Дона. - 2001. - 5 мая.
- Рожкова Т. Е ради славы: Участница таганрогского подполья М. Е. Муравьева (Галах) // Ветеран Дона. - 2004. - 17 сент.