Tadeusz Kutrzeba - Tadeusz Kutrzeba
Tadeusz Kutrzeba | |
---|---|
![]() | |
narozený | Krakov, Galicie, Rakousko-Uhersko | 15. dubna 1885
Zemřel | 8. ledna 1947 Londýn, Spojené království | (ve věku 61)
Věrnost | ![]() ![]() |
Servis/ | ![]() ![]() ![]() |
Roky služby | 1903–1945 |
Hodnost | Generálmajor |
Bitvy / války | První světová válka Polsko-sovětská válka Druhá světová válka |
Tadeusz Kutrzeba (15. dubna 1885 - 8. ledna 1947) byl a Všeobecné armády během Druhá polská republika. Působil jako generálmajor v Polská armáda v celkovém velení nad Armáda Poznaň během Němce v roce 1939 Invaze do Polska.[1]
Životopis
Tadeusz Kutrzeba se narodil v roce Krakov, část Rakousko-Uhersko, od roku 1795 rozdělení Polska. Jeho otec byl kapitánem v Císařská rakouská armáda. V roce 1896 byl přijat na vojenskou školu pro děti v Fischau u Wiener Neustadt. Poté pokračoval ve studiu ve městě Hranice. Kutrzeba dokončil svůj středoškolské vzdělání v roce 1903. Promoval s vyznamenáním z Císařská a královská technická vojenská akademie v Mödling a byl uveden do provozu jako poručík v jednotce munice s výbušninami. Vzhledem ke svému výkonu ve škole dostal možnost zvolit si místo svého prvního vysílání. Rozhodl se vrátit ke svému rodákovi Krakov kde byl vyslán od roku 1906 do roku 1910. V roce 1910 pokračoval Kutrzeba ve vojenském vzdělávání v roce Vídeň studoval inženýrství a v roce 1911 byl povýšen do hodnosti poručíka. V letech 1913 až 1914 byl vyslán do Sarajevo, kde byl svědkem okamžitého katalyzátoru vypuknutí První světová válka: atentát na arcivévodu Ferdinanda.
druhá světová válka
Během invaze do Polska v roce 1939 velil generál Kutrzeba poznaňské armádě složené ze čtyř pěších divizí (14, 17, 25, 26) a dvou jezdeckých brigád (Velkopolská a Podolská). Vymyslel polský protiútokový plán bitva o Bzuru a velel bitvě Poznaň a Pomorze. V následku se probojoval do Varšava a do hlavního města dorazil 22. září, kde se krátce stal zástupcem velitele varšavské armády. Na příkaz generálmajora Juliusz Rómmel (velitel varšavské armády), začal kapitulace jednání s německou 8. armádou. 28. září podepsal oficiální kapitulační dokumenty.
Po obležení Varšavy, byl zajat Němci a strávil zbytek války v několika zajatecké tábory: Hohenstein, Königstein a Oflag VII-A Murnau. Generál Kutrzeba zůstal a válečný vězeň do dubna 1945, kdy byl americkými silami osvobozen Oflag VII-A Murnau.


V dubnu 1945 byl povolán Londýn, kde mu byla nabídnuta pozice ministra obrany v exilové vládě, kterou však odmítl. Místo toho se rozhodl vést historickou komisi zaměřenou na vojenské tažení polské armády v září 1939 a na příspěvky polských vojáků bojujících na Západě v letech 1939 až 1945.
Vojenské povýšení (druhá polská republika)
- Major (1919)
- Podplukovník (1920)
- Plukovník (1922)
- Brigádní generál (1927)
- Generálmajor (1939)
Smrt
Generál Kutrzeba dostal příležitost vrátit se do Polska. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu však nemohl cestovat. Generál Kutrzeba zemřel v Londýně 8. ledna 1947. Příčinou jeho smrti byla údajně rakovina.
Vyznamenání a ocenění
Polsko
- Velitelský kříž Virtuti Militari, dříve vyznamenán Rytířským křížem a Stříbrným křížem (1921)
- Velitelský kříž Řád Polonia Restituta (1930), dříve oceněný důstojnickým křížem
- Kříž srdnatosti - třikrát
- Zlatý záslužný kříž
jiný
- Důstojník Čestná legie (Francie)
- Velitelský kříž Řád rumunské hvězdy
- Velitelský kříž Řád koruny (Belgie)
- Kříž svobody, Třída II (Estonsko)
- Řád orlího kříže, Třída II (1932, Estonsko)
- Řád Lāčplēsis Třetí třída (Lotyšsko)
- Akademický zlatý vavřín Polská akademie literatury