Türkkaya Ataöv - Türkkaya Ataöv

Türkkaya Ataöv
Fórum Rhodos 2014 (15261602644) .jpg
Ataöv v roce 2014
narozený1932
Gelibolu, krocan
Národnostturečtina
obsazeníAkademický

Türkkaya Ataöv je turecký akademik a publicista. On je popírač z Arménská genocida.

Život a kariéra

Ataöv se narodil v Gelibolu, Turecko v roce 1932. Zúčastnil se Robert College kde získal titul B.A. v humanitních oborech. Poté se zúčastnil Syrakuská univerzita a Newyorská univerzita kde získal dva magisterské tituly. V roce 1959 získal doktorát v oboru politologie ze Syrakus.[1]

Ataöv se specializuje na Mezinárodní vztahy. Byl členem fakulty v Ankarská univerzita, Fakulta politických věd již více než 40 let. V roce 1983 začal na univerzitě učit na univerzitě Arménská otázka. Ataöv učil, že historické záznamy arménské genocidy byly založeny na falešných nebo nesprávně interpretovaných dokumentech.[2] Napsal 78 knih o arménské genocidě. V těchto knihách tvrdí, že ke genocidě nedošlo, cituje zdroje a statistiky získané z Osmanské archivy.[3][4][5] V roce 2009 měl Ataöv mluvení v McGill University který se setkal s protesty od Arménský studenti.[4]

Jako publicista psal pro turecké noviny Cumhuriyet a Türksolu. Ataöv také publikoval básně, spisy a eseje v různých uměleckých časopisech. Jeho spisy byly přeloženy do 20 jazyků, včetně francouzština a Angličtina.

Vybraná díla

  • Turecko v Organizaci spojených národů: právní a politické hodnocení (1960)
  • Turecká zahraniční politika: 1939-1945 (1965)
  • Amerikan belgeleriyle Amerikan emperyalizminin doğuşu (1968)
  • Bilimsel, arastǐrma ei kitabl (1969)
  • Nazım Hikmetʾin hasreti (1976)
  • Afrika ulusal kurtuluş mücadeleleri (1977)
  • Silahsizlanma gereği (1979)
  • Co se skutečně stalo v Ženevě: Pravda o „Whitakerově zprávě“ (1986)
  • Talât Paşa'ya atfedilen Andonian "belgeler" i sahtedir! (1986)
  • Arménský zdroj: Hovhannes Katchaznouni (1989)
  • Çatışmaların kaynağı olarak ayrımcılık (1996)
  • Inkvizice z konce 80. let: bulharští Turci (1990)
  • „Arménská otázka“: konflikt, trauma a objektivita (1997)
  • Arméni v pozdním osmanském období (2001)
  • Kašmír a sousedé: příběh, teror, příměří (2001)
  • 'Aydın 'kime demeli? (2005)
  • The British Blue Books: Vehicles of War Propaganda, 1914-18 (2006)
  • Amerika, NATO a Turecko (2006)
  • Ermeni Belge Düzmeciliği (2006) ISBN  9944-1-0908-8
  • Osmanlı Ermenilerine Ne Oldu? (2007) ISBN  9944-1-0922-3
  • „Vyznání“ Boghose Nubara, předního arménského: 1915–18 (2018)

Ocenění

Reference

  1. ^ A b Hans Köchler (2008). „Globální válka proti teroru“ a otázka světového řádu. Mezinárodní organizace pro pokrok. p. 239. ISBN  3900704244.
  2. ^ Dixon, Jennifer (2018). Temné minulosti: Změna příběhu státu v Turecku a Japonsku. Cornell University Press. p. 61. ISBN  1501730258.
  3. ^ Travis, Hannibal (zima 2013). „Inspirovala arménská genocida Hitlera?“. Střední východ čtvrtletně: 27–35.
  4. ^ A b Kreitner, Ricky (16. března 2009). „Piñata diplomacie: Neobětujte svobodu projevu kampusu“. McGill Daily.
  5. ^ Johanson, Paula (2017). Arménská genocida. Greenhaven Publishing. p. 62. ISBN  1534501215.