Syarif Saiful Alam Syah - Syarif Saiful Alam Syah - Wikipedia

Sultan Syarif Saif Alam Syah (zemřel 1828) byl třicátý sultán z Acehu v severní Sumatra. Vládl v letech 1815-1819 v opozici vůči bývalému sultánovi Alauddin Jauhar ul-Alam Syah.

Penang pozadí

Jeho původní jméno bylo Sayyid Abdullah. Byl synem Tuanku Sayyid Husain Aidid (obvykle známého jako Sayyid Husain), bohatého obchodníka v Penang u západního pobřeží ostrova Malajský poloostrov, který byl a britský kolonie od roku 1786. Rodina prohlásila původ z acehnského sultána Jamal ul-Alam Badr ul-Munir (1703-1726). Dcera sultána se provdala za sayyid a údajně porodila Sayyida Husaina.[1] Nicméně, genealogie byla později zpochybněna, protože matka Sayyida Husaina by byla jiná osoba než princezna.[2] Rodina opustila Aceh v 70. letech 17. století a usadila se první v Souostroví Riau a později Kuala Selangor před přesunem do Penangu. Sayyid Husain měl v Acehu rozsáhlé obchodní zájmy. Sbíral pepř ze západního pobřeží a betel z Pidië a výměnou přinesli opium a textil.[3]

Povstání proti sultánovi Alauddinovi Jauhar ul-Alam Syahovi

Sayyid Husain vypadl z laskavosti u sultána Jauhar ul-Alam Syah z Acehu kvůli problému. Na počátku devatenáctého století vyvolaly sultánovy pokusy o kontrolu obchodu nespokojenost acehnských obchodníků a šéfů a také Britů, kteří chtěli volný přístup do přístavů. Sayyid Husain se zapojil do hnutí, které sesadilo Alauddina Jauhar ul-Alam Syah, formálně kvůli jeho nedodržování islámských norem. Povstání vypuklo v říjnu 1814 a v dubnu 1815 byl Sayyid Husain zvolen sultánem Acehu panglimas (headmen) ze tří sagis nebo regiony, z nichž Aceh sestával. Nikdy však nebyl formálně dosazen na trůn a v listopadu téhož roku předal důstojnost svému synovi Sayyidovi Abdullahovi. Abdullah přijal trůn jménem Sultan Syarif Saiful Alam Syah.[4] Je samozřejmé, že většinu skutečné moci měl jeho otec Sayyid Husain.

Občanská válka

Alauddin Jauhar ul-Alam Syah se však v roce 1816 vrátil do Acehu a začal shromažďovat síly proti Syarif Saiful Alam Syah. Žádná strana nebyla dostatečně silná, aby toho druhého porazila. Acehnští šéfové Syarifovi Saiful Alamovi i přes dřívější sliby neposkytli příliš nadšenou podporu. Sultán se v paláci necítil příliš zabezpečený Kutaraja ale přesunul své bydliště na místo na pobřeží, Telok Samoy.[5] Sultán musel důvěřovat finančním zdrojům svého otce. V Penangu bylo přijato 200 ozbrojených mužů, ale Britové se o přímé zásahy nezajímali. Aby toho nebylo málo, v roce 1816 byl koloniálními orgány zatčen Sayyid Husain za pirátské aktivity v důsledku útoků na lodě obchodující v oblastech, které podporovaly Alauddina Jauhar ul-Alam Syah. Brzy byl však propuštěn.[6] Mezitím konec Napoleonské války znamenalo, že Britové se začali zajímat o nalezení řešení v Acehu, které by upřednostňovalo důležitý obchod s pepřem. Mise pod vedením Johna Coombse navštívila Aceh v roce 1818 a zjistila, že právoplatným kandidátem je Syarif Saiful Alam. Coombs mu nabídl smlouvu s Velkou Británií, kterou sultán horlivě podpořil. V příštím roce byla vyslána nová mise pod vedením Coombs a Thomas Stamford Raffles. Na své cestě Raffles založil Singapur kolonie v únoru. Po příjezdu do Acehu v březnu zaujal loni jinou pozici než Coombs. Sultánův nárok na trůn byl považován za podvržený a Alauddin Jauhar ul-Alam Syah považován za nejlepší alternativu.[7] Britové s ním nyní uzavřeli smlouvu v dubnu 1819. Do této doby Sayyid Husain ztratil velké částky za dobrodružství a jeho syn neviděl žádnou možnost udržet si svou pozici bez britské podpory. Na začátku roku 1820 opustil sultán Aceh a plavil se do Kalkata hájit svůj případ. Nenašel žádnou podporu u koloniálních úřadů a v červenci 1820 se vrátil do Penangu a nechal Aceh svému osudu.[8] Jeho odchod však nevyřešil neklidné podmínky v království.[9]

Po abdikaci

Bývalý sultán se přesídlil do Penangu, kde obdržel odškodné 6 000 dolarů ročně. Jeho otec Sayyid Husain ztratil veškerý zájem o Acehnský trůn a obnovil své obchodní aktivity; zemřel v roce 1826 a byl pohřben u mešity v Penangu. Bratr bývalého sultána, Sayyid Akil, se pokusil stát sultánem Lahůdky na východním pobřeží Sumatry v letech 1826-27, ale nebyl úspěšný. Sám Syarif Saiful Alam zemřel v roce 1828 při cestě do Mekka na pouť.[10]

Reference

  1. ^ Podle Zainuddina (1961), str. 413, byl by potomkem královny Kamalat Syah (1688-1699).
  2. ^ Lee (1995), str. 291.
  3. ^ Lee (1995), str. 219.
  4. ^ Lee (1995), str. 217-24.
  5. ^ Lee (1995), str. 246. Djajadiningrat (1911), str. 208, říká, že se přestěhoval do Kota Magat.
  6. ^ Lee (1995), str. 256-7.
  7. ^ Lee (1995), 292.
  8. ^ Lee (1995), str. 299-301.
  9. ^ Djajadiningrat (1911), str. 210.
  10. ^ Lee (1995), str. 320.

Literatura

  • Djajadiningrat, Raden Hoesein (1911) „Critische overzicht van de in Maleische werken vervatte gegevens over de geschiedenis van het soeltanaat van Atjeh“, Bijdragen tot de Taal-, Land- en Volkenkunde 65, str. 135-265.
  • Lee Kam Hing (1995) Sultanát Aceh: Vztahy s Brity, 1760-1824. Kuala Lumpur: Oxford University Press.
  • Zainuddin, H.M. (1961) Tarich Atjeh dan Nusantara, Jilid I.. Medan: Pustaka Iskandar Muda.


Předcházet
Alauddin Jauhar ul-Alam Syah		 Sultán z Acehu
1815-1819		Uspěl
Alauddin Jauhar ul-Alam Syah