Švýcarská seismologická služba - Swiss Seismological Service

Švýcarská seismologická služba
(v němčině) Schweizerischer Erdbebendienst
(francouzsky) Služba sismologique suisse
(v italštině) Servizio sismico svizzero
(v Romansh) Servizi da terratrembels svizzer
Logo SED 2014.png
Přehled agentury
Hlavní sídloCurych, Švýcarsko
ZaměstnanciAsi 70
Jednatel agentury
  • Stefan Wiemer, ředitel
webová stránkawww.seismo.ethz.ch

The Švýcarská seismologická služba (Němec: Schweizerischer Erdbebendienst, francouzština: Služba sismologique suisse, italština: Servizio sismico svizzero, Romansh: Servizi da terratrembels svizzer) v ETH Curych je federální agentura odpovědná za monitorování zemětřesení ve Švýcarsku a jeho sousedních zemích a pro hodnocení seizmického nebezpečí Švýcarska. Když dojde k zemětřesení, SED informuje veřejnost, úřady a média o poloze, rozsahu a možných důsledcích zemětřesení. Činnosti SED jsou integrovány do federální akční plán pro prevenci zemětřesení.

Dějiny

Počátky stopy SED sahají až k založení Erdbebenkommission v roce 1878. V roce 1911 byla v Degenriedu u Curychu zřízena první švýcarská monitorovací stanice pro zemětřesení. O tři roky později (1914) byl mandát pro monitorování zemětřesení definován federálním zákonem. To, co bylo dobrovolnou činností, se tak proměnilo v instituci. 1957 federální shromáždění souhlasí s federálním zákonem, který dává SED pod křídla ETH Curych (Geofyzikální ústav). Ve své současné podobě jako nereparátní jednotka ETH Curych, SED existuje od roku 2009.[1]

Monitorování zemětřesení

Více než 200 seismických monitorovacích stanic instalovaných a obsluhovaných SED neustále monitoruje aktivitu zemětřesení ve Švýcarsku a sousedních zemích. Všechny stanice provozují senzory s vysokým dynamickým rozsahem a širokými frekvenčními pásmy a jsou digitalizovány na moderních 24- nebo 26bitových záznamech dat, které přenášejí data v reálném čase a cílí na minimální latenci. Veškerá data, která dorazí do Curychu, jsou spravována a zpracovávána SED. Posuzováním jeho kvality SED zajišťuje, že data jsou připravena k použití k vytvoření katalogu zemětřesení a v následném výzkumu. Zpracovatelské centrum v Curychu získává data zaznamenaná ve Švýcarsku ze dvou různých zdrojů:[2]

  • Švýcarská národní síť (CHNet) sestávající ze Švýcarské digitální seismické sítě (SDSNet) a Švýcarské silné pohybové sítě (SSMNet), využívající hlavně širokopásmové seismometry k registraci slabých lokálních, mírných regionálních a středně silných až silných globálních zemětřesení, jakož i k registraci akcelerometrů mírná a silná místní zemětřesení.
  • Speciální sítě (často dočasné) za účelem monitorování zvýšené přirozené seismické aktivity, provádění následných šoků, sledování geotermálního průzkumu, podpory výzkumných a vzdělávacích projektů (např. AlpArray a seismo @ school) nebo průmyslových projektů podle úkolů třetích stran.

Přestože hlavní pozornost leží na Švýcarsku, SED vyvíjí také techniky, které lze použít jinde, a spolupracovat s agenturami po celém světě na vývoji, instalaci a monitorování systémů. SED dále úzce spolupracuje s dalšími seismologickými službami v bezprostředních sousedních zemích.

Nebezpečí zemětřesení ve Švýcarsku

Mapa seismických rizik, Švýcarsko

Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi čelí Švýcarsko střednímu seismickému riziku, ale existují regionální rozdíly: ve Valais, Basileji, údolí Sv. K zemětřesení však může ve Švýcarsku dojít kdykoli a kdekoli. Ve Švýcarsku a jeho bezprostředních sousedních zemích je ročně zaznamenáno 1 000 až 1 500 zemětřesení. Ve skutečnosti je mezi 10 a 20 zemětřeseními za rok dostatečně silné, aby je občané pocítili, obvykle občané s magnitudou 2,5 nebo vyšší.

Silné zemětřesení o síle přibližně 6 dochází v průměru každých 50 až 100 let. Naposledy bylo zemětřesení takového rozsahu zaznamenáno v roce 1946 poblíž Sierre ve Valais.
Doposud nejsilnější zemětřesení ve Švýcarsku mělo velikost přibližně 6,6 a zničilo velké části města Basileje v roce 1356. Pokud by dnes v Basileji k takovému zemětřesení došlo, několik tisíc obětí, desítky tisíc vážně a lehce zraněných lze očekávat škody na majetku v řádu 140 miliard CHF.

Nejlepším ochranným opatřením proti účinkům zemětřesení je konstrukce budovy odolná proti zemětřesení a zajištění objektů, které se mohou svrhnout. 90 procent budov ve Švýcarsku není postaveno podle seismického kódu a není jasné, do jaké míry by odolaly silnému zemětřesení. Pouze několik kantonů má zákonné předpisy vyžadující dodržování stavebních norem pro budovy odolné proti zemětřesení.[3][4]

Výstraha v případě zemětřesení

Zemětřesení nelze předvídat ani jim zabránit. SED však nepřetržitě zaznamenává otřesy země. Během přibližně 90 sekund se na webu www.seismo.ethz.ch zobrazí podrobnosti o čase, poloze, rozsahu a možných účincích zemětřesení. SED automaticky hlásí jakékoli znatelné zemětřesení úřadům a médiím. Zároveň jsou tyto informace přenášeny na 24hodinovou pohotovostní službu SED prostřednictvím pageru, e-mailu a SMS. Tato služba je také k dispozici úřadům a médiím pro další informace o současných zemětřeseních a připravuje základní informace, které jsou zveřejněny na webových stránkách. V případě zemětřesení, která způsobí celosvětově velké škody, SED dále informuje Švýcarskou jednotku humanitární pomoci (SHA).[5]

Výzkum a výuka

Kromě monitorování zemětřesení a hodnocení seismického nebezpečí jsou výzkumní pracovníci SED zapojeni do mnoha národních a mezinárodních výzkumných projektů, které jsou z velké části financovány třetími stranami. To zaručuje trvalou výměnu informací přes hranice států. Mezi obory, na které se vědci SED podílejí, patří například ledová a inženýrská seismologie, statická seismologie, indukovaná seismická aktivita, stejně jako monitorování sesuvů půdy a seismotektonika. Hlavním cílem výzkumu prováděného na SED je získat jasnější porozumění zemětřesením a jejich důsledkům, a tím přispět ke zlepšení reakce na taková přírodní nebezpečí, která představují celosvětovou hrozbu. Současně SED hledá nové způsoby, jak pomocí seismologických metod zjistit více o základních procesech, které formují Zemi. Důležitou roli pro SED hraje také školení mladých výzkumných pracovníků. Děje se tak prostřednictvím přednášek a seminářů, které jsou nedílnou součástí výuky na ETH, a také prostřednictvím vedení diplomových a doktorských prací.[6]

Monitorování smlouvy o zákazu jaderných zkoušek

V roce 1996 se země OSN rozhodly vypracovat dohodu o zákazu jaderných zkoušek. Za účelem dodržování této dohody byl zřízen mezinárodní monitorovací systém. SED přispívá tím, že dodává odpovědnému orgánu ve Vídni údaje zaznamenané seizmickou stanicí v regionu Davos, která byla zkonstruována přesně pro tento účel. Například seismická stanice již zaznamenala odpovídající otřesy země dvanáct minut po jaderném testu v Severní Koreji v roce 2013.[7]

Viz také

Reference

  1. ^ "Historie švýcarské seismologické služby". www.seismo.ethz.ch. Citováno 2016-11-07.
  2. ^ „Monitorování zemětřesení ve Švýcarsku“. www.seismo.ethz.ch. Citováno 2016-11-07.
  3. ^ „Nebezpečí a riziko zemětřesení“. www.seismo.ethz.ch. Citováno 2016-11-07.
  4. ^ "Scénář zemětřesení Basilej". www.seismo.ethz.ch. Citováno 2016-11-07.
  5. ^ "Varování". www.seismo.ethz.ch. Citováno 2016-11-07.
  6. ^ „Výzkum a výuka“. www.seismo.ethz.ch. Citováno 2016-11-07.
  7. ^ „Monitorování smlouvy o zákazu jaderných zkoušek“. www.seismo.ethz.ch. Citováno 2016-11-07.

externí odkazy