Švédský penning - Swedish penning

The penning nebo penny byla švédská varianta Norský penning která byla ražena od roku 1150 do roku 1548 a která zůstala jako zúčtovací jednotka ve Švédsku až do roku 1777. Původně penning byl poprvé ražen v Norsko podle Norský král Olaf Tryggvason z roku 995, a později byl upraven v obou Švédsko a Dánsko jako systém mincí.

Penning byl ražen napodobováním haléře, fenik a popírači vydané jinde v Evropě. Ačkoli však na základě těchto mincí byl účetní systém odlišný, různé systémy fungovaly v různých regionech. Všichni používali Ruda (odvozeno z latinský aureus ), který měl hodnotu 1/8 a označit nebo 3 örtugar. Nicméně v Svéland, jedna ruda měla hodnotu 24 penningarů, ale v Götaland stálo to 48 penningarů a 36 zhruba Diecéze Linköping a dál Gotland. Kolem roku 1300 se královským velením stal standardem Sv Zealand národní standard, s výjimkou Gotlandu. Örtug byl poprvé ražen kolem roku 1370 a öre byl vydán jako mince od roku 1522. V roce 1524 však byl skutečný örtug nahrazen v ražené formě novou, známou také jako halvöre (půl öre), který měl trochu vyšší hodnotu (zatímco jedna značka byla rozdělena na 24 örtugar, byla rozdělena na 16 halvöre), ale starý örtug zůstal jako počítací jednotka až do roku 1777.

Převod mezi různými měnovými jednotkami používanými v té době lze shrnout jako:

OznačeníOznačitRudaÖrtugPenning
Daler43296768
Označit824192
Ruda324
Örtug8

V roce 1604 byl daler přejmenován na riksdaler. Následovalo období velmi komplikované měny, během kterého obíhaly jak měděné, tak stříbrné verze různých nominálních hodnot a riksdaler vzrostl v porovnání s ostatními jednotkami. V roce 1777 se riksdaler stal základem nového měnového systému a penning přestal existovat.

Jméno žije dál v Norský jazyk a Švédský jazyk ve smluvní formě množného čísla, tučňák / cestující, což znamená peníze.

Viz také

Reference