Medaile švédských ozbrojených sil za raněné v bitvě - Swedish Armed Forces Medal for Wounded in Battle
Medaile švédských ozbrojených sil za raněné v bitvě | |
---|---|
Typ | Vojenská medaile (dekorace) |
Oceněn pro | Pracovníci švédských ozbrojených sil byli přímo nebo nepřímo zraněni v důsledku boje během národní nebo mezinárodní mise[1] |
Popis | Medaile ve zlatě a stříbře, na lícové straně zlomený meč obklopený a vavřínový věnec a švédské Tři koruny, na zadní straně motto. Nosí se červeno-černou stuhou, kde červená symbolizuje krev a černý smutek.[2] |
Země | Švédsko |
Předložený | Švédsko |
Způsobilost | Vojenský personál |
Motto | „V ohrožení života“ a „Za Švédsko“ |
Postavení | Aktuálně oceněn |
Založeno | 25. března 2011 |
Naposledy uděleno | 29. května 2018 (Den veteránů ) |
Celkový | 75 (29. května 2018) |
![]() ![]() ![]() Stuhy |
Medaile švédských ozbrojených sil za raněné v bitvě (švédský: Försvarsmaktens medailejsou v pořádku, FMGMsis) je a švédský je medaile odměna zavedená Švédské ozbrojené síly a je udělován personálu švédských ozbrojených sil zraněnému přímo nebo nepřímo v důsledku bitvy během mezinárodní mise.
Dějiny
Medaile byla zavedena rozhodnutím vlády 20 FÖ2010 / 1074 / MFI dne 25. března 2011 a byla vyvinuta švédskými ozbrojenými silami ve spolupráci s Kungl. Maj: ts orden a Národní švédská muzea vojenské historie s radou vojenských tradic (Tradice Försvaretsnämnd).[1]
Vzhled
Medaile je k dispozici ve zlatě a stříbře a nosí se se stuhou, kde červená symbolizuje krev a černý smutek. Stříbrná medaile se uděluje personálu švédských ozbrojených sil zraněn v akci. Zlatou medaili lze posmrtně udělit těm, kteří ji měli zabit v akci. Na medaili je a vavřínový věnec a text „S životem v sázce“ (Med livet som insats) a „Pro Švédsko“ (För Sverige) a jméno osoby, která jej přijímá.[2]
Prezentace

Medaile může být udělena osobě mimo organizaci švédských ozbrojených sil. Aby byla někomu udělena medaile, musí dotyčná osoba patřit ke švédským ozbrojeným silám (např. Mít postavení v jednotce, která provádí operaci), nebo být pod velením někoho, kdo patří do švédských ozbrojených sil. U posledně jmenovaného například jde o osobu, která zastupuje orgán nebo civilní organizaci a která se v době úrazu účastnila operací švédských ozbrojených sil, spolupracovala s nimi, podporovala je nebo byla chráněna.[1]
Příjemci
Ve stříbře
Den veteránů 29. května 2011
- Robin Hedlund, zraněn při akci během služby v Afghánistánu (FS 17)[2]
- David Ström, zraněn při akci během služby v Afghánistánu (FS 17)[2]
- Mikael Thorén, zraněn při akci během služby v Afghánistánu (FS 17)[2]
Den veteránů 29. května 2012
- Furir Göte Enquist kvůli akci v Gaze dne 4. ledna 1957[3]
- Överfurir Torsten Stålnacke kvůli akci v Kongu dne 14. září 1961[3]
- Fanjunkare Björn Bäck kvůli akci v Kongu dne 21. září 1961[3]
- Furir Per Martinsson kvůli akci v Kongu dne 5. října 1961[3]
- Desátník Roland Knutsson kvůli akci v Kongu dne 17. prosince 1961[3]
- Ulf Isaksson kvůli akci v Kongu dne 18. prosince 1961[3]
- Hlavní, důležitý Stig von Bayer kvůli akci v Kongu dne 10. prosince 1961[3]
- Seržant Matz Lindberg kvůli akci v Libanonu dne 29. března 1978[3]
- Furir Magnus Rockler kvůli akci v Libanonu dne 23. prosince 1986[3]
- Soukromý Björn Eggeblad kvůli akci v Libanonu dne 13. září 1991[3]
- Soukromý Tommy Andersson kvůli akci v Libanonu dne 13. září 1991[3]
- Seržant první třídy Christoffer Lundström kvůli akci v Libanonu dne 27. ledna 1994[3]
- Soukromý Stefan Sundelin kvůli akci v Afghánistánu dne 17. září 2010[3]
- Soukromý Lennie Johansson kvůli akci v Afghánistánu dne 18. října 2010[3]
- Patrick Svensson kvůli akci v Afghánistánu dne 18. října 2010[3]
- Furir Kongo Magnéli kvůli akci v Afghánistánu dne 20. října 2010[3]
- Major Bengt Flodin kvůli akci v Afghánistánu dne 19. listopadu 2010[3]
- Milad Samadi kvůli akci v Afghánistánu dne 13. června 2011[3]
Národní den Švédska 6. června 2012
- Major Christer Carmnes, Luleå, kvůli akci v Libanonu dne 26. června 1986[4]
- Soukromý Lennart Hultkrantz, Falköping, kvůli akci v Libanonu[4]
- Magnus Heed, Stockholm, kvůli akci v Bosně dne 3. listopadu 1993[4]
- Furir Peter Enström, Visby, kvůli akci v Bosně dne 3. listopadu 1993[4]
- Soukromý Bo Nilsson, Havdhem, kvůli akci v Bosně v letech 1993/1994[4]
- Benny Anderbro, Stockholm, kvůli akci v Bosně v letech 1993/1994[4]
- Carl Ronander, Täby, kvůli akci v Bosně dne 26. ledna 1994[4]
- Peter Nilsson, Malmö, kvůli akci v Bosně dne 22. února 1994[4]
- Thomas Ståhlhammar, Veberöd, kvůli akci v Bosně dne 22. února 1994[4]
- Björn Persson, Bjärnum, kvůli akci v Bosně dne 22. února 1994[4]
- Göran Byström, Borlänge, kvůli akci v Bosně dne 22. února 1994[4]
- Soukromá Stig-Inge Blennow, Lomma, kvůli akci v Bosně dne 22. února 1994[4]
- Fänrik Kristoffer Melinder, Saltsjö-Duvnäs, kvůli akci v Bosně dne 28. dubna 1994[4]
- Soukromý Mathias Hackzell, Stockholm, kvůli akci v Bosně dne 14. ledna 1996[4]
- Seržant Karl-Magnus Karlsson, Växjö, kvůli akci v Bosně dne 14. ledna 1996[4]
- Vojín John Lantz, Visby, kvůli akci v Bosně dne 14. ledna 1996[4]
- Furir Martin Steen Enders, Vallentuna, kvůli akci v Bosně dne 14. ledna 1996[4]
- Soukromý Anders Gahnström, Boden, kvůli akci v Bosně dne 14. ledna 1996[4]
- Furir Björn Wadelius, Tierp, kvůli akci v Bosně v roce 1995[4]
- Christopher Hagwall, Åsa, kvůli akci v Bosně v roce 1995[4]
- Lars Lindén, Norrköping, kvůli akci v bývalé Jugoslávii v roce 1995[4]
- Seržant Anders Halldén, Eskilstuna, kvůli akci v Bosně v roce 1996[4]
- Vojín Peter Kero, Tärendö, kvůli akci v Afghánistánu dne 11. listopadu 2009[4]
- Ahmad Saadoun, Uppsala, kvůli akci v Afghánistánu dne 6. července 2011[4]
- Emil Sehlberg, Luleå, kvůli akci v Afghánistánu dne 13. srpna 2011[4]
Den veteránů 29. května 2013
- Bo Lennart Andersson, Kista, kvůli akci v Kongu dne 17. prosince 1960.[5]
- Sonny Ek, Älvsjö, kvůli akci v Kongu dne 13. září 1961[5]
- Hans Mååg, Falun, kvůli akci v Kongu dne 9. prosince 1961[5]
- Arne Ehn, Blomstermåla, kvůli akci v Kongu dne 10. prosince 1961[5]
- Erik Härtel, Jönköping, kvůli akci v Kongu dne 16. prosince 1961.[5]
- Leif Ove Larsson, Slöinge, kvůli akci v Kongu dne 16. prosince 1961[5]
- Bengt Jansson, Sollentuna, kvůli akci v Libanonu v průběhu roku 1981[5]
- Dennis Gouranius, Norrköping, kvůli akci v Libanonu dne 9. ledna 2005[5]
- Peter Hallgren, Skärplinge, kvůli akci v Bosně v roce 1994[5]
- Michael Calmhede, Stockholm, kvůli akci v Bosně v květnu 1995[5]
- Niklas Tornesjö, Norrköping, kvůli akci v Afghánistánu dne 16. června 2007[5]
- Martin Toftevall, Eslöv, kvůli akci v Afghánistánu dne 3. srpna 2008[5]
- Heikki Harinen, Kyrkslätt, Finsko, kvůli akci v Afghánistánu dne 19. listopadu 2010[5]
- Efosa Erharuyi, Esbo, Finsko, kvůli akci v Afghánistánu dne 19. listopadu 2010[5]
- Roger Ivholm, Vassmolösa, kvůli akci v Afghánistánu dne 23. března 2012[5]
Den veteránů 29. května 2014
Den veteránů 29. května 2015

- Sven Monander, Karlstad, zraněn v akci v Kongu v roce 1961[7]
- Eiron Johansson, Jönköping, zraněn v akci v Suezu v roce 1973[7]
- Gunnar Hällgren, Lidingö, zraněn v akci v Bosně v roce 1994[7]
- Ulf Kassfeldt, Sundborn, zraněn při akci v Bosně v roce 1996[7]
- Morgan Andersson, Göteborg, zraněn v akci v Afghánistánu v roce 2011[7]
Den veteránů 29. května 2016
- Olof Wärnick, Gunnarn, zraněn při akci v Gaze v roce 1967[8]
- Lenn Moberg, Torslanda, zraněn v akci v Makedonii v roce 1993[8]
- Per Sjöberg, Kulltorp, zraněn v akci v Kosovu v roce 2004[8]
- Andreas Stenberg, Kristianstad, zraněn v akci v Afghánistánu v roce 2011[8]
Den veteránů 29. května 2017
- Alexander Sjödin, Vilhelmina, zraněn při akci v Afghánistánu v roce 2010[9]
- Inge Haraldsson, Dals Långed, byla zraněna při akci na Kypru v roce 1967[9]
Den veteránů 29. května 2018
- Vice desátník Jonas Schmidt, Malmö, zraněn v akci v Mali v roce 2017[10]
Ve zlatě
- Žádný
Reference
- ^ A b C Göransson, Sverker; Strid, Olle (25. března 2011). „Beslut om Försvarsmaktens medailej za život i strid“ (PDF ) (ve švédštině). Švédské ozbrojené síly. Citováno 9. června 2011.
- ^ A b C d E „Veteraner hedrade med ceremoni“ [Veteráni oceněni obřadem] (ve švédštině). Švédské ozbrojené síly. 29. května 2011. Citováno 20. června 2016.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r „Program Veterandagen 2012“ [Den veteránů 2012] (PDF) (ve švédštině). Švédské ozbrojené síly. 2012. Citováno 3. června 2012.[mrtvý odkaz ]
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y "Program" [Program] (PDF) (ve švédštině). Švédské ozbrojené síly. Citováno 6. června 2012.[mrtvý odkaz ]
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó Langlet, Eva (2013). „Invigning och medailejer på årets veterandag“ [Inaugurace a medaile na letošním Dni veteránů] (PDF). Officerstidningen (ve švédštině). Stockholm: Officerarnas riksförbund (4): 10. SELIBR 3614713. Archivovány od originál (PDF) dne 27. 11. 2013.
- ^ A b „Program Veterandagen 29. května 2014“ [Den veteránů 29. května 2014] (PDF) (ve švédštině). Švédské ozbrojené síly. 2014. Archivovány od originál (PDF) dne 31. května 2014. Citováno 30. května 2014.
- ^ A b C d E „Veterandagen Medaljörer 29. května 2015“ [Medaile Den veteránů 29. května 2015] (PDF) (ve švédštině). Švédské ozbrojené síly. 2015. Citováno 29. května 2015.
- ^ A b C d „Program Veterandagen“ [Den veteránů] (PDF) (ve švédštině). Švédské ozbrojené síly. Archivovány od originál (PDF) dne 2016-06-25. Citováno 29. května 2016.
- ^ A b „Medaljörer vid Veterandagen 2017“ [Medalists at the Veterans Day 2017] (ve švédštině). Švédské ozbrojené síly. 8. května 2017. Citováno 10. května 2017.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ „MEDALJÖRER VID VETERANDAGEN 2018“ [Medalists at the Veterans Day 2018] (ve švédštině). Švédské ozbrojené síly. Citováno 25. května 2018.[trvalý mrtvý odkaz ]