Sujata Manohar - Sujata Manohar

Hon'ble Justice

Sujata V. Manohar
Soudce Nejvyšší soud Indie
V kanceláři
8. listopadu 1994 - 27. srpna 1999
Hlavní soudce Vrchní soud v Kerale
V kanceláři
21. dubna 1994 - 7. listopadu 1994
Hlavní soudce Bombajský nejvyšší soud
V kanceláři
15. ledna 1994 - 20. dubna 1994
Soudce bombajského nejvyššího soudu
V kanceláři
23. ledna 1978 - 14. dubna 1994
Osobní údaje
narozený (1934-08-28) 28. srpna 1934 (věk 86)
Bombaj, Indie
Národnost Indie
RodičeSpravedlnost K. T. Desai (otec)
VzděláváníB.A. (Oxon.), Advokát
Alma materLady Margaret Hall, Oxford
webová stránkaNejvyšší soud Indie

Sujata Vasant Manohar (narozený 28. srpna 1934) je soudce Nejvyššího soudu v Indii (odešel do důchodu v roce 1999) a bývalý člen Národní komise pro lidská práva Indie.[1][2][3][4]

raný život a vzdělávání

Paní Manohar se narodila v rodině se silným právním zázemím - jejím otcem Kantilal Thakoredas Desai by později se stal druhý hlavní soudce z Vrchní soud v Gudžarátu. Vystudovala Elphinstone College, Bombaj, a pak šel do Lady Margaret Hall, Oxford kde četla Filozofie, politika a ekonomie.[5]

Kariéra

Po Oxfordu byla povolána do baru v Lincoln's Inn mít současně složil všechny práce v části 1 a 2 advokátní zkoušky. Vrátila se do Indie, kde začala v roce 1958 cvičit na původní straně Bombajský nejvyšší soud. Zabývala se především obchodními záležitostmi, ale v rámci programů právní pomoci vzala také mnoho případů z oblasti rodinného práva. Stalo se tak předtím, než měla Indie formální státní program právní pomoci, a tak se dobrovolně přidružila k více než 30 nevládním organizacím.[6]

Po zhruba 20 letech praxe, která zahrnovala značný veřejný zájem a pro-bono práci, byla v roce 1978 jmenována soudkyní Vrchního soudu v Bombaji, první soudkyní tohoto soudu. V lednu 1994 byla jmenována hlavní soudkyní Vrchního soudu v Bombaji, první ženou, která tuto funkci zastávala. V dubnu 1994 byla přeložena jako hlavní soudkyně Vrchní soud v Kerale, opět první žena, která tento post zastávala. Na konci roku 1994 (listopad) byla po 16 letech soudce Nejvyššího soudu jmenována soudkyní Nejvyšší soud Indie, nejvyšší indický soud, ze kterého v roce 1999 odešla do důchodu.[7]

Jako soudkyně zaujala silně nezávislý postoj a bránila právní stát před politickými a veřejnými tlaky. V jednom případě byla vyzvána, aby rozhodla o ústavnosti jednoho aspektu afirmativního akčního programu Indie. Vláda dne navrhla, aby univerzity požadovaly zavedení systému kvót pro přijímání na výzkumné tituly. To znamenalo, že dostupná místa budou rozdělena studentům na základě jejich kasty a náboženství, nejen podle jejich zásluh. Soudce Manohar to rozhodl protiústavně, a to navzdory silnému odporu určitých zájmových skupin, které v projevu veřejného zastínění spálily její podobiznu.[8]

Po svém odchodu do důchodu byla jmenována do Národní komise pro lidská práva. Je čestnou kolegyni lady Margaret Hall v Oxfordu a čestnou Benchovou v Lincoln's Inn v Londýně. Je také patronkou Oxford University Commonwealth Law Journal.[9]

Reference

  1. ^ Webové stránky - Nejvyšší soud Indie Archivováno 28. července 2013 v Wayback Machine
  2. ^ Webové stránky - Bombay High Court Archivováno 5. července 2015 v Wayback Machine
  3. ^ Webové stránky - LMH
  4. ^ Webové stránky - GNLU
  5. ^ Webové stránky - Bombay High Court Archivováno 5. července 2015 v Wayback Machine
  6. ^ Webové stránky - Bombay High Court Archivováno 5. července 2015 v Wayback Machine
  7. ^ Webové stránky - Bombay High Court Archivováno 5. července 2015 v Wayback Machine
  8. ^ Webové stránky - Bombay High Court Archivováno 5. července 2015 v Wayback Machine
  9. ^ Webové stránky - Bombay High Court Archivováno 5. července 2015 v Wayback Machine