Subnárodní parlamentní systém v Norsku - Subnational parliamentary system in Norway - Wikipedia
The parlamentní systém je součástí Ústava Norska (§ 15), týkající se národní úroveň správy a jak politická exekutiva by měl být vytvořen. Od 80. let se používá také na subnárodních úrovních; na místní (v obcí ), jakož i na regionální úrovni (v krajské obce ).
Místní úroveň
Místně se parlamentní systém používá ve dvou obcích skládajících se z velkých měst: největší město a hlavní město Norska Oslo a druhé největší město Norska Bergen. V praxi to znamenalo vytvoření nové instituce, městské správy (Norština: et byråd). V souladu s parlamentní zásadou to vyplývá z městská rada, který je volen v a komunální volby. Odpovědnost za přípravu případů a návrhů na městskou radu byla také přenesena na městskou správu z městské správy města, kterou vedl hlavní administrativní pracovník (Norština: rådmann).[1]
Městská vládní instituce byla představena v Oslu v roce 1986 jako zkouška a později se stala trvalou.[1] Oslo bylo považováno za první a po mnoho let jediné město v Evropě s parlamentním systémem.[2] Bergen následoval v roce 2000.[1] Bylo navrženo ve třetím největším norském městě Trondheim, ale nestalo se tak.[3] Bylo také navrženo v menších obcích jako Askøy,[4] Kristiansand,[5] Skien,[6] Harstad[7] a Tromsø.[8]
Člen vlády města se nazývá městský komisař (Norština: en byråd) a vládu města vede předseda (Norština: byrådsleder).
- 1986–1989 : Hans Svelland
- 1989–1991 : Michael Tetzschner
- 1992–1997 : Rune Gerhardsen
- 1997–2000 : Fritz Huitfeldt
- 2000–2009 : Erling Lae
- 2009 – současnost: Stian Berger Røsland
- 2000–2003 : Anne-Grete Strøm-Erichsen
- 2003 – dosud: Monica Mæland
Regionální úroveň
V okresních obcích okresu se používá parlamentní systém Hedmark, Nordland, Nord-Trøndelag, Troms — Kromě Osla, které je obcí i krajem. Společnost Nordland zavedla instituci v roce 1999 a Troms, Hedmark a Nord-Trøndelag následovaly v roce 2003.[9] Tuto možnost rovněž prozkoumal Vestfold v 90. letech a bylo navrženo v několika krajích, včetně Rogalande, Akershus, Sør-Trøndelag[2] a Hordaland.[10]
Podobně jako na místní úrovni se volá krajská vláda et fylkesråd. Volal se vůdce fylkesrådsledera je volán člen kabinetu en fylkesråd. To nesmí být zaměňováno s pozicí fylkerådsmann, hlavní administrativní pracovník okresní samosprávy.
- 2003–2007 : Reidar Åsgård
- 2007–2010 : Siv Tørudbakken
- 2010–2011 : Svein Borkhus
- 2011 – současnost: Njål S. Føsker
- 2000–2006 : Geir Knutson
- 2006 – současnost: Zvláštní Eriksen
- 2003–2011 : Alf Daniel Moen
- 2011 – současnost: Ingvild Kjerkol
- 2003–2009 : Paul Dahlø
- 2009 – současnost: Pia Svensgaard
Reference
- ^ A b C Henriksen, Petter, ed. (2007). "byråd. - Byregjering". Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 1. března 2010.
- ^ A b Baastad, Siri (3. září 1998). „Parlamentarisme utredes i mange kommuner“. Kommunal Rapport (v norštině).
- ^ Dybdahl, Mariann (28. dubna 2008). "Chcete-li tre vil ha byregjering". Adresseavisen (v norštině). str. 16.
- ^ Strand, Hilde Kristin (17. dubna 2009). "Ønsker å danne egen askøyregjering". Askøyværingen (v norštině). str. 9.
- ^ Krossli, Jan Inge (3. června 2009). „Flertall for byråd i Kristiansand“. Kommunal Rapport (v norštině).
- ^ Løkkebø, Lars (11. ledna 2010). „Legger til rette for parlamentarisme“. Telemarksavisa (v norštině). str. 4.
- ^ Jakobsen, Ottar (12. ledna 2010). „- Vi er modne pro parlamentarisme“. Harstad Tidende (v norštině). s. 12–13.
- ^ Dybdahl, Mariann (27. února 2010). „Opposisjonen fryder seg“. Nordlys (v norštině). str. 10.
- ^ Mæland, Pål Andreas (21. června 2009). "Blandet erfaring". Bergens Tidende (v norštině). str. 7.
- ^ Mæland, Pål Andreas (21. června 2009). "Hordaland fylke kan få sin egen« regjering »". Bergens Tidende (v norštině). str. 7.