Streifkorps - Streifkorps
Streifkorps | |
---|---|
Aktivní |
|
Rozpustil | 1918 |
Země | ![]() ![]() |
Barvy | světle modrá uniforma |
Zásnuby |
A Streifkorps nebo Freikorps byla malá jednotka, často složená z různých vojenských jednotek, která byla používána k boji za nepřátelskými liniemi a narušování nepřátelských komunikačních linií a reinformací prostřednictvím partyzánské taktiky. Ačkoli tento typ války byl používán již v 17. a 18. století, pruský Streifkorps používaný v Války osvobození jsou dobře známé. Termín Streifkorps také Steifkorps nebo Streifenkorps nebo Štrafuni (srbština: Штрафуни)[1] byl později použit k označení speciálních protipovstaleckých jednotek v Rakousko-Uhersko ovládalo Bosnu a Hercegovinu, složen z Muslimové.[2][3] Byly založeny proto, aby bojovaly proti partyzánským rebelům pomocí taktiky pátrání a ničení.[4] Mezi obyvateli regionu, kde působili, byli Streifkorps nenáviděni a měli velmi špatnou pověst.[5][6]
Streifkorps v napoleonském období
The Streifkorps byli rekrutováni z dobrovolnických společností připojených k pěchotním a jezdeckým plukům; tvořili jezdecké, pěchotní a někdy dělostřelecké jednotky o velikosti od 100 do 150 mužů až po několik tisíc. Operovali jako součást divize nebo sboru, prozkoumávali oblast a narušovali pohyby nepřítele. Příkladem takového Streifkorps byl major Major Friedrich August Peter von Colomb (narozen 19. Června 1775 v Aurich, - zemřel 12. listopadu 1854 v Kalinigrad. Vzhledem k rozhodnutí vytvořit letku dobrovolně Jägers, byl přidělen jeden důstojník a čtyři poddůstojníci ze svého husarského pluku, z nichž se dobrovolně přihlásilo 10 husarů. Naverboval svoji letku z Neumarku a všichni dobrovolníci si museli zajistit vlastní uniformy a vybavení. Fungovalo to od dubna do června 1813, kdy po úspěšné operaci, při které Korps mimo jiné zajal dělostřelecký park s 18 děly, šesti houfnicemi a veškerým vybavením, a 700 koní, byl Von Colomb a jeho velení v záloze zničen. Von Colomb a 14 dalších uprchlo, byl vyznamenán Železným křížem a v listopadu dostal velení nad novým Streifkorps, který sestával z pěchoty a jezdectva. Jako součást pruského III. Sboru pod Von Bülow operoval za nepřátelskými liniemi ve Flandrech a Holandsku. Von Colomb prý přinesl „Španěly Partyzán na Německo ".
Jiné slavné Streifkorps byli „černou hordou“ vévody z Brunswicku a „Lützower Freikorps“, která zahrnovala pěchotu, jezdectvo a dělostřelectvo a byla silná několik tisíc mužů. Brunswick Corps byl rekrutován vévodou Brunswickem a nejprve oblečen, vyzbrojen a vybaven Rakouskem. Poté, co byli poraženi francouzskými jednotkami a museli uprchnout z Německa, uprchli pomocí královského námořnictva a od té doby byli placeni a vybaveni Británií. Sbor úspěšně bojoval ve Španělsku a později u Waterloo. Lützower Freikorps se skládal z dobrovolníků z celého Německa, apeloval na myšlenku sjednoceného Německa. Úspěšně bojoval během osvobozenecké války v letech 1813-1814 a poté byl začleněn do pruské armády. Pluky vytvořené z Korps také bojovaly u Waterloo. Černá uniforma s červenými ověsy a zlatými knoflíky by byla inspirací pro německou vlajku.
Vznik během Hercegovinského povstání v roce 1882
Streifkorpsové byly založeny k boji proti rebelům partyzánů pomocí taktiky hledání a ničení.[7] Mezi obyvateli regionu, kde působili, byli Streifkorps nenáviděni a měli velmi špatnou pověst.[8][9] Byly založeny na konci roku 1882 v pohraniční oblasti směrem k Černé Hoře, Sandžak a Srbsko.[10][11] Bylo uspořádáno, jakmile povstání v Hercegovině 1882 dosáhlo vážných rozměrů.[12] Návrh na zřízení Streifkorps přišel od guvernéra Mostar v září 1882.[13] Po porážce povstání v letech 1881/82 byli Streifkorps zaměstnáni jako mobilní sledovací síly[14] až do roku 1888, kdy byl jejich počet poprvé snížen. V roce 1891 byli úplně rozpuštěni a přidělení vojáci se vrátili ke svým plukům nebo k bosensko-hercegovinskému četnickému sboru.[15]
Zařízení
Streifkorps měl v batohu pouze osobní zbraně a malé množství vybavení, zatímco zásoby munice a vybavení byly strategicky umístěny na střežených tajných místech v divočině.[16] Byly prvními vojenskými jednotkami na světě, které je nosily batohy.[17] Barva jejich uniformy byla světle modrá.[18]
Obnova během anexe krize v roce 1908
Byla obnovena v říjnu 1908 v souvislosti s demonstracemi proti Srbsku a Černé Hoře Anexe Bosny a Hercegoviny.[19]
Před a během první světové války
V únoru 1912 musela každá rota rakouských posádek v Bosně dát až 45 mužů, aby se připojila k Streifkorps, zatímco každý prapor musel dát jednoho důstojníka.[20] Na začátku Bitva o Cer, jednotky Streifkorps překročily Drina společně s dalšími jednotkami Rakouska-Uherska a napadl Srbsko.[21] Podíleli se na rabování Bělehradu a uvěznění jeho obyvatel, když jej v roce 1915 dobylo Rakousko-Uhersko.[22]
Dědictví během druhé světové války
Trestní čety zřízené proti tajnému příkazu chorvatské vlády všechny zabít, spálit a vyhladit Srbové a vzpurný Chorvati a Muslimové, byly označovány jako Štrafuni čety.[23]
Reference
- ^ (Sarajevo 1950, str. 234): "... у народу по злу познатих» Штрафуна «, ..."
- ^ Velikonja 2003, str. 141: „Muslimové byli také povoláni do zvláštních protipovstaleckých jednotek známých jako Steifkorps.“
- ^ (Velikonja 1998, str. 177): "Muslimani so sestavljali tudi posebne protigverilske enote,» Steifkorps «."
- ^ (Rothenberg 1998, str. 103)
- ^ (Rothenberg 1998, str. 103)
- ^ (Sarajevo 1950, str. 234): "... у народу по злу познатих» Штрафуна «, ..."
- ^ (Rothenberg 1998, str. 103)
- ^ (Rothenberg 1998, str. 103)
- ^ (Sarajevo 1950, str. 234): "... у народу по злу познатих» Штрафуна «, ..."
- ^ (Društvo 1982, str. 123)
- ^ (Hadžibegović 1991, str. 131)
- ^ (Andrić 1988, str. 261)
- ^ (Ćemerlić 1983, str. 41)
- ^ (Rothenberg 1998, str. 104)
- ^ (Pahl 2009, str. 86): „Die» Strafuni «wurden nach Niederwerfung des Aufstandes 1881/82 zunächst beibehalten, im Jahre 1888 reduziert und 1891 vollständig aufgelöst, wobei die eingeteilten Soldaten zu ihren Regimentern und die Gendarmen in das."
- ^ (Ćemerlić 1983, str. 41)
- ^ (Ćemerlić 1983, str. 41)
- ^ (Ljubibratić 1959, str. 50): „... у свјетлоплавим мундирима, такозване„ штрафуне “, који су били једна врста аустриских комита. "
- ^ (Holbach 1910, str. 154): „„ Streifkorps “byl před mnoha lety rozpuštěn, ale reorganizován v říjnu 1908, v době naší druhé návštěvy Bosny, z důvodu demonstrací ve Servii a Černé Hoře, které následovaly po anexi, ...“
- ^ (akademija 1985, str. 520)
- ^ (Pavlović 1924, str. 151)
- ^ (Đurić 1987, str. 118)
- ^ (Đurić 1987, str. 118) Jecre ли казали народу за пов} ерл> иву наредбу о организован ^ „штрафунских водова“ (казнених одреда) KOJH on клати, палити и истребл> ивати све Србе, поштене Хрвате и муслимане, „сав побутьени народ"?
Zdroje
- Velikonja, Mitja (2003). Náboženská separace a politická intolerance v Bosně a Hercegovině. College Station, Texas: Texas A&M University Press. ISBN 978-1-58544-226-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Velikonja, Mitja (1. ledna 1998). Bosanski religijski mozaiki: religije in nacionalne mitologije v zgodovini Bosne in Hercegovine. Znanstveno in publicistično središče. ISBN 978-961-6294-04-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Holbach, Maude M. (1910). Bosna a Hercegovina: Některá putování po bocích. J. Lane.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Društvo (1982). Godišnjak Društva istoričara Bosne i Hercegovine: Annuaire de la Société historique de Bosnie et Herzégovine. Društvo istoričara Bosne i Hercegovine.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Hadžibegović, Iljas (1991). Bosanskohercegovački gradovi na razmeđu 19. i 20. stolječa. Oslobođenje Public.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Sarajevo, Drustvo Istoricara Bosne i Hercegovine (1950). Godisnjak.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Andrić, Ivo (1988). Sabrana dela Ive Andrića: Na Drini ćuprija. Prosveta.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ćemerlić, Hamdija (1983). Colloque Scientifique à l'Occasion du Centenaire de l'Insurrection en Herzegovine 1882. Akad. Nauka i Umjetnosti Bosne i Hercegovine.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- akademija (1985). Dokumenty o spoljnoj politici Kraljevine Srbije: sv. 2 15. Srpska akademija nauka i umetnosti.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ljubibratić, Dragoslav (1959). Gavrilo Princip. Nolit.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Pahl, Magnus (2009). Am Rande Europas ?: der Balkan - Raum und Bevölkerung jako Wirkungsfelder militärischer Gewalt. Oldenbourg. ISBN 978-3-486-59154-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Pavlović, Živko G. (1924). Bitka na Jadru, avgusta 1914 bůh. Grafički zavod Makarije.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Đurić, Antonije (1987). Za čast otadžbine: kako se Beograd borio u prvého svetského ratu. NIRO "Književne novine".CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Rothenberg, Gunther E. (1998). Armáda Františka Josefa. Purdue University Press. ISBN 978-1-55753-145-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)