Stranska Vas pri Žužemberku - Stranska Vas pri Žužemberku

Stranska Vas pri Žužemberku
Stranska Vas pri Zuzemberku Slovinsko 1.jpg
Stranska Vas pri Žužemberku sídlí v Slovinsko
Stranska Vas pri Žužemberku
Stranska Vas pri Žužemberku
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 45 ° 49'41,71 ″ severní šířky 14 ° 55'46.21 ″ V / 45,8282528 ° N 14,9295028 ° E / 45.8282528; 14.9295028Souřadnice: 45 ° 49'41,71 ″ severní šířky 14 ° 55'46.21 ″ V / 45,8282528 ° N 14,9295028 ° E / 45.8282528; 14.9295028
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionDolní Kraňsko
Statistická oblastStřední Slovinsko
ObecŽužemberk
Nadmořská výška242 m (794 stop)

Stranska Vas pri Žužemberku (výrazný[ˈStɾaːnska ˈʋaːs pɾi ˈʒuːʒɛmbɛɾku]; slovinština: Stranska vas pri Žužemberku, Němec: Streindorf[2]) je dříve samostatná osada jižně od centra města Žužemberk na jihovýchodě Slovinsko. Patří k Obec Žužemberk. Je součástí tradičního regionu Dolní Kraňsko a je nyní součástí zbytku obce v Statistický region jihovýchodního Slovinska.[3]

Zeměpis

Stranska Vas pri Žužemberku stojí na terase na pravém břehu řeky Řeka Krka, naproti hradu Žužemberk.[1] Je spojen se Žužemberkem mostem přes řeku. Vrch Bačknica (508 metrů nebo 1667 stop) a lesy Žužemberk (Žužemberški boršt), také známý jako Town Woods (Trški boršt), stojí jihozápadně od vesnice. Blízko vrcholu Bačknica vrchu je zděný pramen známý jako Bačkin studenec.[4]

název

Název Stranska vas pri Žužemberku doslovně znamená „vesnice na straně poblíž Žužemberka“ a je odvozen od slovinského slova cizí „side“, s odkazem na polohu osady na svahu kopce.[5] V minulosti to bylo známé jako Streindorf v němčině.[2]

Dějiny

Během druhé světové války utrpěla Stranska Vas pri Žužemberku v letech 1942, 1943 a 1944 spolu se Žužemberkem značné škody.[4] Obec byla připojena městem Žužemberk v roce 1953, čímž skončila její existence jako samostatné osady.[6]

Církve

Svatý Mikuláš na břehu kostela
Kostel svatého Rocha
Kostely ve Stranska Vas pri Žužemberku

Ve Stranska Vas pri Žužemberku jsou dva kostely. Svatý Mikuláš na břehu kostela (Cerkev sv. Nikolaja na Bregu) je kaple pohody s polygonálním kněžištěm ze 14. století. Kostel byl v 17. století barokně upraven. Stojí na pravém břehu řeky Krka.[7] Kostel svatého Rocha stojí na kopci jihovýchodně od vesnice. Jedná se o raně barokní jednolodní kostel, který byl postaven v roce 1626 s osmibokou zvonicí z roku 1693. Loď byla zaklenuta v roce 1871. Hlavní oltář v kostele pochází z roku 1693 a kostel je poutním cílem.[1][8]

Reference

  1. ^ A b C Krajevni leksikon Dravske Banovine. Ljubljana: Zveza za tujski promet za Slovenijo. 1937. str. 497.
  2. ^ A b Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna. 1906. str. 174.
  3. ^ Lublaňský obecní web
  4. ^ A b Savnik, Roman (1971). Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije. 533–534.
  5. ^ Snoj, Marko (2009). Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Lublaň: Modrijan a Založba ZRC. p. 398.
  6. ^ Razširjeni seznam sprememb naselij od 1948 do 1964: preimenovanja, združevanja, odcepitve, pristavki, razglasitve in ukinitve. Ljubljana: Zavod SR Slovenije za statistiko. 1965. str. 97.
  7. ^ „Žužemberk - Cerkev sv. Nikolaja na Bregu“. Zaregistrujte se kulturne dediščine. Slovinské ministerstvo kultury. Citováno 6. července 2018.
  8. ^ „Žužemberk - Cerkev sv. Nikolaja na Bregu“. Zaregistrujte se kulturne dediščine. Slovinské ministerstvo kultury. Citováno 6. července 2018.

externí odkazy