Stiftung Lesen - Stiftung Lesen

Stiftung Lesen
Založený1988
Soustředit seČtení a mediální dovednosti
Umístění
Oblast sloužila
Německo
MetodaČtení pro potěšení
webová stránkahttp://www.stiftunglesen.de/

Stiftung Lesen (Čtení Nadace ) je nezisková organizace sídlící v Mainz, Německo pod záštitou Joachim Gauck. Stiftung Lesen působí jako účastník propagace čtení na národní a mezinárodní úrovni. Přispívá k podpoře čtení a čtenářské vzdělávání prostřednictvím programů, vědeckého výzkumu a politických doporučení.[1]S cílem vytvořit základnu pro rozvoj čtenářských dovedností a zvýšit celkovou úroveň gramotnosti vytvořila Nadace Lesen adekvátní a přístupné programy pro každého člena společnosti - bez ohledu na finanční, kulturní nebo sociální zázemí.[2]V roce 2006 založila Stiftung Lesen vlastní Institut pro výzkum čtení a médií s cílem sladit své projekty s nejnovějšími vědeckými poznatky. Úkolem institutu je provádět vědecký výzkum v oblasti využívání médií, čtení a socializace čtení, dohled a hodnocení projektů nadace a pořádání konferencí na témata týkající se gramotnost a mediální výzkum[3] (včetně čtení v digitálním věku[4]) a zveřejňuje některé ze zpráv pro německou vládu.[5]

Objektivní

Stiftung Lesen působí jako obhájce čtenářské a mediální kompetence v Německu, aby zajistil, že každé dítě a dospělý v Německu si vyvine rozhodující čtecí a mediální dovednosti a bude si čtení užívat. Iniciativy a programy Stiftung Lesen, jakož i pilotní a výzkumné projekty se navzájem doplňují a staví na nich. Programy podporují raný vývoj kojenců v rodině a školkách, když je položen základ čtenářské kompetence.[6]. Starší děti a mládež jsou oslovovány prostřednictvím projektů ve škole i mimo ni, které pokrývají jejich budoucí rozvoj. Kromě přímých výhod pro děti jsou do programů začleněni aktéři, kteří se starají o rozvoj dětí, jako jsou rodiče, pracovníci péče o děti, učitelé, knihkupci a knihovníci. Při propagaci svých aktivit nadace uzavřela partnerství s tak známými organizacemi, jako je Die Zeit.[7]

Reference

  1. ^ EURead. „Sociální kontext práce nadace“. www.euread.com. Stiftung Lesen.
  2. ^ Neufeld, Johannes (2007). Empirische Lese (r) forschung: Institutionen, Verfahren und Ergebnisse. GRIN Verlag. str. 9. ISBN  978-3-638-74877-3.
  3. ^ Maas, Jörg F .; Ehmig, Simone C .; Seelmann, Carolin. „Potenciál digitálních médií pro propagaci čtení“. Připravte se na život! Zvyšování povědomí o vzdělávání v raném věku gramotnosti. www.stiftunglesen.de. Stiftung Lesen. str. 132–137.
  4. ^ Voss, Andreas (2006). Tisk - Und Hypertext-Lesekompetenzen Im Vergleich: Eine Untersuchung Von Leistungsdaten Aus Der Internationalen Grundschul-Lese-Untersuchung (Iglu) Und Der Erganzungsstudie Lesen Am Computer (Lac). Waxmann. str. 169. ISBN  978-3-8309-1587-4.
  5. ^ Wienker-Piepho, Sabine (2000). „Je gelehrter, desto verkehrter“ ?: Volkskundlich-Kulturgeschichtliches zur Schriftbeherrschung. Waxmann. str. 96. ISBN  978-3-89325-786-7.
  6. ^ EURead. „Sociální kontext práce nadace“. www.euread.com. Stiftung Lesen.
  7. ^ „Wir Lesen Vor“. Die Zeit, Stiftung Lesen. Citováno 2009-08-20.

externí odkazy