Pravděpodobnost přilepení - Sticking probability

The pravděpodobnost přilepení je pravděpodobnost, že molekuly jsou uvězněni povrchy a chemicky adsorbovat. Z Langmuirova adsorpční izoterma, molekuly nemůže adsorbovat na povrchy, když adsorpční stránky jsou již obsazeny jinými molekulami, takže pravděpodobnost slepení lze vyjádřit takto:

kde je počáteční pravděpodobnost slepení a je podíl pokrytí povrchu v rozmezí od 0 do 1.

Podobně, když se molekuly adsorbují na povrchech disociačně, je pravděpodobnost ulpívání

Čtverec je způsoben tím, že disociace 1 molekuly na 2 části vyžaduje 2 adsorpční místa. Tyto rovnice jsou jednoduché a lze je snadno pochopit, ale nemohou vysvětlit experimentální výsledky.

V roce 1958 P. Kisliuk[1] představil rovnici pravděpodobnosti slepení, která může vysvětlit experimentální výsledky. V jeho teorii jsou molekuly uvězněny v prekurzorových stavech fysisorpce před chemisorpce. Potom se molekuly setkávají s adsorpčními místy, na které se mohou molekuly chemicky adsorbovat, takže se molekuly chovají následovně.

Pokud tato místa nejsou obsazena, molekuly provedou následující (s pravděpodobností v závorkách):

  1. adsorbují na povrchu chemicky ()
  2. desorbovat z povrchu ()
  3. přejít na další stav předchůdce ()

a pokud jsou tyto stránky obsazené, pak

  1. desorbovat z povrchu ()
  2. přejít na další stav předchůdce ()

Všimněte si, že obsazené místo je definováno jako místo, kde je chemicky vázaný adsorbát, takže by to podle definice bylo . Pak je pravděpodobnost slepení podle rovnice (6) reference[1],

Když , tato rovnice je ve výsledku shodná s Langmuirova adsorpční izoterma.

Poznámky

  1. ^ A b Kisliuk, Paul (1957). "Pravděpodobnost ulpívání plynů chemisorbovaných na povrchy pevných látek". Journal of Physics and Chemistry of Solids. 3 (1–2): 95–101. Bibcode:1957JPCS .... 3 ... 95K. doi:10.1016/0022-3697(57)90054-9.

Reference