Steve Collins - Steve Collins

Steve Collins
Collins v roce 2010
Statistika
Skutečné jméno	Stephen Collins
Přezdívky)	Dezzie Wadry
Hmotnost	Střední váha Super střední váha
Výška	6 ft 0 v (1,83 m)
Dosáhnout	71 palců (180 cm)
Národnost	irština
narozený	(1964-07-21) 21. července 1964 (věk 56) Dublin, Irská republika
Postoj	Ortodoxní
Boxový rekord
Celkem bojuje	39
Vyhrává	36
Vítězství KO	21
Ztráty	3

Stephen Collins (narozený 21 července 1964) je irský bývalý profesionální boxer který soutěžil v letech 1986 až 1997. Známý jako „Cibule“, Collins je nejúspěšnějším irským boxerem v nedávné profesionální historii boxu. WBO střední váha a super-střední váha tituly a nikdy neprohrajete boj jako šampion.

Collinsových prvních devatenáct profesionálních bojů proběhlo ve Spojených státech. V roce 1988 vyhrál irština titul střední váhy a regionální Američan USBA následující rok titul střední váhy, který úspěšně obhájil v Atlantic City a Las Vegas. Ve svých prvních dvou výzvách světového šampionátu, a to jak pro WBA Collins ztratil jednomyslné rozhodnutí Mike McCallum v roce 1990 a většinové rozhodnutí Reggie Johnson v roce 1992. Také neúspěšně vyzval k evropský titul střední váhy později v roce 1992, ztrácí rozdělené rozhodnutí Sumbu Kalambay v Itálii.

Teprve poté, co Collins dosáhl svých raných 30. let, naplnil svůj potenciál a stal se mistrem střední váhy WBO ve svém třetím pokusu o titul světa vítězstvím TKO v pátém kole nad Chris Pyatt v roce 1994, předtím se posunul nahoru, aby porazil neporaženého Chris Eubank a získat titul WBO super-střední váhy v roce 1995. Následoval další úspěch, protože Collins úspěšně obhájil svůj titul vítězstvím v odvetě proti Eubank později v tomto roce. Collins úspěšně obhájil svůj titul ještě šestkrát, než v říjnu 1997 vystoupil z navrhovaného boje proti vycházející waleské hvězdě, Joe Calzaghe, a odešel ze sportu, s Collinsem frustrovaným jeho neschopností bojovat proti libra za libru boxer té doby číslo jedna, Roy Jones Jr., který poté bojoval v lehká těžká váha divize.

Collins, který během své kariéry soutěžil s některými z nejlepších boxerů na obou stranách Atlantiku, má tendenci být spjat spíše s érou ve Velké Británii, během níž došlo k výraznému soupeření mezi britskými boxery Chrisem Eubankem a Nigel Benn Collins dvakrát bojoval a porazil.

Profesionální kariéra

Raná léta v Bostonu

Steve Collins vyhrál 26 irských titulů jako amatér než se stanete profesionálem Massachusetts, USA v říjnu 1986. Collins pracoval v tělocvičně Petronelli Brothers v Brockton, Massachusetts vedle Marvin Hagler. Jeho debut boj byl proti Julio Mercado na undercard zákona, který uváděl Irští Američané; jeho budoucí trenér Freddie Roach a budoucnost Boj roku vítěz Micky Ward. Collins ve třetím kole porazil Mercado knockoutem.

v Boston, Massachusetts v roce 1988 porazil bývalého olympionika a britského šampiona Super Middleweight Sam Storey vyhrát Iry střední váha titul, poté porazil světovou jedničku 5, Kevin Watts vyhrál USBA titul střední váhy. Po dosažení 16–0 vstoupil Collins jako náhradník v a WBA boj o titul střední váhy poté, co se Michael Watson zranil při tréninku, a bojoval proti 12 kolům Mike McCallum v Bostonu v roce 1990. Collins byl podporován velkým davem irských Američanů, když bojoval s mistrem McCallumem, přičemž boj byl těsný již dříve, než McCallum začal unavovat, protože Collins v pozdějších fázích nabral na obrátkách, aby na konci dosáhl těsného cíle 12 vzrušujících kol. McCallum získal výhru jednomyslným rozhodnutím.

V roce 1992 Collins ztratil rozhodnutí většiny Reggie Johnson v ostře napadeném slugfestu na uvolněný titul střední váhy WBA (který byl zbaven McCallumovi, protože podepsal boj s mistrem IBF Jamesem Toneyem). Collins poté prohrál rozdělením rozhodnutí na Sumbu Kalambay pro evropský titul v Itálii, předtím, než v roce 1993 porazil Gerharda Botese z Jihoafrické republiky, aby vyhrál titul střední váhy WBA Penta-Continental.

WBO šampion střední váhy

Collins se poté přestěhoval do Belfast pod vedením Barney Eastwood než se usadil v Anglii, kde nastoupil Barry Hearn Matchroom box. Vedle něj byl Paul „Silky“ Jones, jeho sparring partner a dobrý přítel, který se později stal držitelem titulu WBO light-middleweight. Collins byl trénován Freddiem Kingem ve výcvikovém táboře Romford.

V květnu 1994 Collins nakonec porazil světový titul Chris Pyatt zastavením v pěti kolech a stal se mistrem střední váhy WBO. Na začátku roku 1995 se Collins bez obrany vzdal tohoto titulu, protože měl potíže s dosažením limitu střední váhy 160 liber.

V březnu 1995 Chris Eubank (41-0-2) byl naplánován mít třetí WBO super-middleweight titul boj proti Ray Close. Eubank a Close měli během předchozích dvou let dva zápasy (jejich první boj o remízu a jejich druhý boj o vítězství Eubank v úzkém rozdělení), ale Close byl nucen odstoupit ze svého plánovaného třetího boje poté, co selhal vyšetření mozku MRI. Collins poté vstoupil na Closeovo místo a přešel do super-střední váhy, aby převzal Eubank.

Mistr WBO super-střední váhy

Collins porazil tehdy neporaženého dlouho vládnoucího šampiona Chrise Eubanka Millstreet, Hrabství Cork, Irsko, v březnu 1995 jednomyslným rozhodnutím (115–111, 116–114, 114–113) vyhrát titul WBO v superhmotnosti. Collins požádal o pomoc guru a vedli tisk k přesvědčení, že Collins bude hypnotizován pro boj, který Eubanku znatelně znepokojil. Collins věrně seděl ve svém rohu a nehýbal se a poslouchal sluchátka při vstupu do Eubankina prstenu. Collins v osmém kole srazil Eubanku a na konci 9. kola měl na výsledkových listinách značný náskok, ale Eubank silně ukončil boj, když se pokusil zachránit svůj neporažený rekord, a v desátém kole srazil Collinsa, když se přiblížil k přerušení. Eubank nemohl dokončit práci a Collins se držel vítězství.

V odvetě ze září 1995 v Korek Collins předvedl brilantní výkon a změnil svůj obvyklý bojový styl přijetím divoké rvačky, se kterou se Eubank opravdu snažil vypořádat. Navzdory tomu, že většina televizních vědátorů a komentátorů poskytla Collinsovi široké bodové vítězství s výsledkovými kartami v oblasti 117–111 a 118–110, viděli tři soudci boj velmi odlišně, přičemž Collins zvítězil pouze rozhodnutím těsného rozdělení, 115–113, 115– 113 a 114–115. Collins úspěšně obhájil titul WBO super-střední váhy sedmkrát, včetně dvou bojů proti Nigel Benn v roce 1996.

V létě roku 1997 Collins údajně v tisku uvedl, že mu nezůstala žádná motivace, protože většinu své kariéry strávil honem Roy Jones Jr. za boj, který mu byl mnohokrát přislíben. Collins údajně uvedl v Boxing World, že strávil tak dlouho pronásledováním Roye Jonese mladšího, že peníze již nebyly důležité; že by s ním „bojoval v telefonní budce před dvěma muži a psem“. ale záchvat se nikdy neuskutečnil. Boj proti titulu WBO super-střední váhy Joe Calzaghe byl dohodnut na říjen 1997, ale Collins se zranil 10 dní před plánovaným bojem, WBO mu byl odebrán titul, přičemž Collins poté učinil prohlášení, že boj s Calzaghe by neudělal nic pro uspokojení touhy, kterou měl po boji s Jonesem. Collins poté dodal, že chce odejít na vysoké tóny s dobrým výplatním dnem: „Joe je dobrý nadějný kluk, ale nezaplnil by farní kostel.“ Protože Collins nemohl bojovat s Jonesem, Collins se rozhodl odejít do důchodu.

V roce 1999 Collins oznámil své rozhodnutí vyjít z důchodu, aby bojoval s Royem Jonesem Jr. Kontroverze obklopovala navrhovaný boj, protože šampion WBC a WBA v těžké váze v těžké váze Jones se rozhodl bojovat proti šampionovi IBF v těžké váze a starému nepříteli Reggie Johnson (který Jones vyhrál o shutout 120–106 na výsledkových listinách všech tří rozhodčích) a vyšlo najevo, že Collins bude muset před Caldaghe bojovat s Calzaghe. Collins to přijal a začal se připravovat na boj s Calzaghe. Na tréninku se Collins zhroutil během sparringu s Howard Eastman. Ačkoli testy a skenování mozku nemohly najít žádné problémy, Collins se rozhodl, že to bylo varování, aby ho přestal boxovat, a podruhé odešel do důchodu.^[1]

Collins odešel do důchodu v roce 1997, se záznamem 39 zápasů, 36 vítězství (21 vyřazovacích) a 3 ztráty.

Odchod do důchodu

Collins od svého odchodu do důchodu úplně nezmizel z centra pozornosti. V roce 1998 se objevil ve filmu Lock, Stock a dva kuřácké sudy jako vyhazovač boxerské tělocvičny. V roce 1999 se objevil v portrétu „Nejsladší věc ", hudební video od U2. Dne 15. ledna 2013, ve věku 48, Collins oznámil plány bojovat Roy Jones Jr.^[2] On pokračoval se objevit v řadě výstavních záchvatů v rámci přípravy na navrhovaný Jones boji.

V roce 2017 se Collins připojil k Vojenská rezerva 253 Provost Company^[3] 4. pluku Královská vojenská policie v Londýně, kde žil posledních 20 let.^[4] Získal povýšení na svobodníka a kvalifikoval se jako armádní boxerský trenér.

Osobní život

Jeho bratr Roddy Collins je bývalý profesionální fotbalista a nyní manažer.

Záznam profesionálního boxu

Ne.	Výsledek	Záznam	Oponent	Typ	Kolo, čas	datum	Umístění	Poznámky
39	Vyhrát	36–3	Craig Cummings	TKO	3 (12), 1:17	5. července 1997	Kelvin Hall, Glasgow, Skotsko	Zachován titul WBO super-střední váhy
38	Vyhrát	35–3	Frederic Seillier	TKO	5 (12), 2:20	8. února 1997	London Arena, Londýn, Anglie	Zachován titul WBO super-střední váhy
37	Vyhrát	34–3	Nigel Benn	RTD	6 (12), 3:00	9. listopadu 1996	NYNEX Arena, Manchester, Anglie	Zachován titul WBO super-střední váhy
36	Vyhrát	33–3	Nigel Benn	TKO	4 (12), 2:44	6. července 1996	NYNEX Arena, Manchester, Anglie	Zachován titul WBO super-střední váhy
35	Vyhrát	32–3	Neville Brown	TKO	11 (12), 0:54	9. března 1996	Green Glens Arena, Millstreet, Irsko	Zachován titul WBO super-střední váhy
34	Vyhrát	31–3	Cornelius Carr	UD	12	25. listopadu 1995	Point Theatre, Dublin, Irsko	Zachován titul WBO super-střední váhy
33	Vyhrát	30–3	Chris Eubank	SD	12	9. září 1995	Páirc Uí Chaoimh, Korek, Irsko	Zachován titul WBO super-střední váhy
32	Vyhrát	29–3	Chris Eubank	UD	12	18. března 1995	Green Glens Arena, Millstreet, Irsko	Vyhrál WBO titul super-střední váhy
31	Vyhrát	28–3	Chris Pyatt	TKO	5 (12), 2:27	11. května 1994	Rybníky kují, Sheffield, Anglie	Vyhrál WBO titul střední váhy
30	Vyhrát	27–3	Paul Wesley	PTS	8	9. února 1994	Brentwood Center, Brentwood, Anglie
29	Vyhrát	26–3	Johnny Melfah	TKO	4 (8)	22. ledna 1994	King's Hall, Belfast, Severní Irsko
28	Vyhrát	25–3	Wayne Ellis	KO	9 (10)	30. listopadu 1993	Cardiff, Wales
27	Vyhrát	24–3	Gerhard Botes	TKO	7 (12)	26. června 1993	Earls Court Exhibition Centre, Londýn, Anglie	Vyhrál neobsazený titul střední váhy WBA Penta-Continental
26	Vyhrát	23–3	Ian Strudwick	TKO	7 (10)	20. února 1993	Earls Court Exhibition Center, Londýn, Anglie
25	Vyhrát	22–3	Johnny Melfah	TKO	3 (8), 2:48	6. února 1993	Cardiff, Wales
24	Ztráta	21–3	Sumbu Kalambay	SD	12	22. října 1992	Verbania, Itálie	Pro Evropský titul střední váhy
23	Ztráta	21–2	Reggie Johnson	MD	12	22.dubna 1992	Aréna Brendan Byrne, East Rutherford, New Jersey, USA	Pro neobsazený titul střední váhy WBA
22	Vyhrát	21–1	Danny Morgan	KO	3	11. prosince 1991	Národní stadion, Dublin, Irsko
21	Vyhrát	20–1	Jean-Noel Camara	KO	3	25. května 1991	Salle Marcel Cerdan, Brest, Francie
20	Vyhrát	19–1	Kenny Snow	TKO	3 (10), 3:00	11. května 1991	Centrum volného času Maysfield, Belfast, Severní Irsko
19	Vyhrát	18–1	Eddie Hall	UD	10	24. listopadu 1990	Boston Garden, Boston, Massachusetts, USA
18	Vyhrát	17–1	Fermin Chirino	TKO	6 (10)	16. srpna 1990	Sheraton Hotel, Boston, Massachusetts, USA
17	Ztráta	16–1	Mike McCallum	UD	12	3. února 1990	Konferenční centrum Hynes, Boston, Massachusetts, USA	Pro WBA titul střední váhy
16	Vyhrát	16–0	Roberto Rosiles	TKO	9 (10), 0:52	21. listopadu 1989	Showboat Hotel and Casino, Las Vegas, Nevada, USA
15	Vyhrát	15–0	Tony Thornton	MD	12	16. července 1989	Broadway u divadla Bay, Atlantic City, New Jersey, USA	Zachovaný titul USBA střední váhy
14	Vyhrát	14–0	Kevin Watts	UD	12	9. května 1989	Resorts International Casino, Atlantic City, New Jersey, USA	Vyhrál USBA titul střední váhy
13	Vyhrát	13–0	Paul McPeek	TKO	9 (10)	7. února 1989	Trumpův hrad, Atlantic City, New Jersey, USA
12	Vyhrát	12–0	Jesse Lanton	UD	8	10. prosince 1988	Boys Club, Salem, New Hampshire, USA
11	Vyhrát	11–0	Muhammad Šabazz	TKO	4 (10)	22. října 1988	Chlapecký klub, Salem, New Hampshire, USA
10	Vyhrát	10–0	Michael Dale	UD	8	30. července 1988	Romuva Park, Brockton, Massachusetts, USA
9	Vyhrát	9–0	Lester Yarbrough	UD	10	26. května 1988	Boston Park Plaza Hotel & Towers, Boston, Massachusetts, USA
8	Vyhrát	8–0	Sam Storey	UD	10	18. března 1988	Bostonská zahrada, Boston, Massachusetts, USA	Vyhrál Irský titul střední váhy
7	Vyhrát	7–0	Bennie Sims	UD	8	9. prosince 1987	Broadway by the Bay Theatre, Atlantic City, New Jersey, USA
6	Vyhrát	6–0	Mike Williams	UD	6	20. listopadu 1987	Resorts International Casino, Atlantic City, New Jersey, USA
5	Vyhrát	5–0	Harold Souther	UD	8	29. října 1987	Memorial Auditorium, Lowell, Massachusetts, USA
4	Vyhrát	4–0	Richard Holmes	KO	1	10. října 1987	Attleboro, Massachusetts, USA
3	Vyhrát	3–0	Richard Holloway	KO	2 (4)	20. prosince 1986	Strand Theatre, Boston, Massachusetts, USA
2	Vyhrát	2–0	Mike Bonislawski	UD	4	27. listopadu 1986	Strand divadlo, Boston, Massachusetts, USA
1	Vyhrát	1–0	Julio Mercado	KO	3 (4), 1:55	24. října 1986	Memorial Auditorium, Lowell, Massachusetts, USA

Reference

externí odkazy

• Rekord boxu pro Steve Collins z BoxRec
• Steve Collins na IMDb