Stephen Boock - Stephen Boock
![]() Boock v roce 2016 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Osobní informace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Celé jméno | Stephen Lewis Boock | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
narozený | Dunedin, Nový Zéland | 20. září 1951|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odpalování | Pravák | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kuželky | Pomalu levá ruka ortodoxní | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mezinárodní informace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Národní strana |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zkušební debut (cap140 ) | 10. února 1978 vAnglie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poslední test | 24. února 1989 vPákistán | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ODI debut (cap27 ) | 15. července 1978 vAnglie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poslední ODI | 27. října 1987 vAustrálie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Statistiky kariéry | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zdroj: Cricinfo, 8. dubna 2017 |
Stephen Lewis Boock ONZM (narozen 20. září 1951) je bývalý Nový Zéland hráč kriketu kdo hrál 30 Testy a 14 Jednodenní internacionály.
Boock je bratr sportovního novináře Richarda Boocka Bert Sutcliffe ) a oceňovaný prozaik a scenárista Paula Boock.
Domácí kariéra
Byl pomalým ortodoxním nadhazovačem s levou paží a je jedním z pouhých 6 Novozélanďanů, kteří převzali přes 600 branek první třídy.[1] Po testu proti Pákistánu ve Wellingtonu v roce 1985 dosáhl svého kariérního maxima na 9. místě PriceWaterhouseCoopers žebříčku pro testovací kriket.[2]
Mezinárodní kariéra
Boock debutoval na zkoušce ve Wellingtonu v únoru 1978 při prvním testovacím vítězství Nového Zélandu nad Anglií. O několik měsíců později uskutečnil své první zámořské turné v Anglii a v USA Mezinárodní utkání na Trent Bridge připustil jen 29 běhů v 28 nad kouzlem, které zahrnovalo 18 dívek a 2 branky.
V letech 1979/80, v dramatickém závěru prvního testu proti Clive Lloyd Západní indiáni v Carisbrooku, Dunedinu, připojil se Boock Gary Troup v brankovišti s Novým Zélandem 100 za 9 a k vítězství v tomto historickém zápase potřebujete další čtyři běhy. Oba tailenders vzali Black Caps na své první testovací vítězství nad Západní Indií a co by se nakonec stalo jejich prvním sériovým vítězstvím nad karibskými obry, když se snažili projít nohama, protože skóre bylo vyrovnané. Na kontroverzním turné, které bylo poznamenáno umpirujícími spory a ošklivým chováním turistů na poli, vyhrál Nový Zéland sérii 1–0 po provedení dalších dvou testů v Christchurch a Aucklandu.
V letech 1983–84 vyhrál Nový Zéland vůbec první sérii nad Anglií a Boock v Christchurchu získal 4 za 37.
V letech 1984–85 proti Pákistánu na stadionu Niaz získal své nejlepší směny v kariéře 7 za 87.
V letech 1985–86, během prvního vítězství série Black Caps nad Austrálií, zaznamenal Boock u netopýra vzácný úspěch. Podílel se na 37 bězích v novozélandském rekordním desátém brankovém partnerství s 124 John Bracewell (83 mimo) ve druhém testu na SCG. Nový Zéland vyhrál sérii 2–1.
Místní politika
v 1992 zahájil prominentní kampaň za Dunedinovo starostování. Byl neúspěšný, ale byl zvolen do městské rady pro jižní oddělení.[1]
Vyznamenání
V 2016 novoroční vyznamenání, Boock byl jmenován Důstojník novozélandského řádu za zásluhy pro služby sportu a komunitě.[2]
Reference
- ^ Topham-Kindley, Liane (12. října 1989). "Boock získá nejvíce hlasů". Otago Daily Times. p. 4.
- ^ „Novoroční vyznamenání 2016“. Oddělení předsedy vlády a vlády. 31. prosince 2015. Citováno 16. ledna 2018.