Stálá komise Červeného kříže a Červeného půlměsíce - Standing Commission of the Red Cross and Red Crescent
tento článek čte jako tisková zpráva nebo novinový článek a je do značné míry založen na rutinní pokrytí nebo senzacechtivost.Února 2015) ( |
Formace | 1928 |
---|---|
Typ | Úmyslné tělo |
Právní status | Aktivní |
Hlavní sídlo | Ženeva, Švýcarsko |
Pole | Humanitářství |
Židle | Mercedes Babé |
webová stránka | www |
Stálá komise Červeného kříže a Červeného půlměsíce je trvalý statutární tělo Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a nejvyšší poradní orgán hnutí mezi zasedáními Rada delegátů a Mezinárodní konference Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Původně byl zřízen za účelem koordinace spolupráce mezi EU Mezinárodní výbor Červeného kříže a Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (dříve známá jako Liga společností Červeného kříže).
Skládá se ze dvou zástupců ICRC (včetně jejího prezidenta), dvou z IFRC (včetně jejího prezidenta) a pěti jednotlivců, kteří jsou voleni mezinárodní konferencí.[1] V ústředí Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) v současnosti je také stálý správní sekretariát Ženeva, Švýcarsko. V současné době je ve Stálé komisi 65 volených členů a 5 členů, kteří v současné době slouží. Stálá komise je rovněž odpovědná za rozdávání Medaile Henryho Dunanta (nejvyšší ocenění Hnutí) a Cena Červeného kříže za Červený půlměsíc za mír a lidstvo.
Dějiny
Stálá komise Červeného kříže a Červeného půlměsíce je stálým statutárním orgánem Pohyb Červeného kříže a Červeného půlměsíce a nejvyšší poradní orgán hnutí mezi zasedáními Rady delegátů a mezinárodní konferencí, jakož i správce mezinárodní konference Červeného kříže a Červeného půlměsíce.[2] Byl vytvořen během 13. Konference Červeného kříže v Haag, Holandsko v roce 1928 podle článku 18 rezoluce X.[3] Byla zčásti zřízena jako spojovací síla mezi Mezinárodním výborem Červeného kříže a Ligou (dnes Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce ), protože došlo k určitým sporům ohledně toho, jak by mělo být hnutí vedeno a jakou úroveň autonomie by měla mít Liga. Po letech neshod Plukovník Paul Draudt který byl místopředsedou Ligy a Max Huber ICRC vypracovala plán, který byl základem pro přijetí „Stanov Mezinárodního červeného kříže“ v roce 1928. To vedlo k tomu, že Liga byla uznána jako plná součást hnutí a pomohla budovat institucionální stabilitu a účinnost. S cílem pomoci s touto spoluprací byla schválena nová mezinárodní rada, která byla přímým předchůdcem Stálé komise.[4] Od té doby Stálá komise připravuje opatření pro mezinárodní konferenci (konanou každé čtyři roky), jako je stanovení místa a data, vytvoření programu, příprava předběžného programu pro předložení Radě delegátů a podpora konference, povzbuzování členů konference k tomu, aby se zavázali, a zajištění optimální účasti. Rovněž podpořila provádění rezolucí, zkoumala otázky znepokojující hnutí a pracovala na podpoře spolupráce a koordinace v různých odvětvích hnutí.[2]
Role a mandát
Hlavní úlohou Stálé komise je jednat jako správce Mezinárodní konference Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Mezinárodní konference je nejvyšším institucionálním orgánem hnutí a každé čtyři roky se scházejí členové ICRC, IFRC, národních společností i států a dalších příslušných mezinárodních aktérů, aby diskutovali o humanitárních záležitostech. Mezi konferencemi působí Stálá komise jako nejvyšší orgán a je pověřena poskytovat strategické vedení všem složkám Hnutí spolu s dohledem nad prováděním a dodržováním rezolucí přijatých během mezinárodní konference.[5] Jeho funkce a cíle jsou definovány v článku 18 stanov hnutí a byly dále rozpracovány v Rada delegátů (CoD) a usnesení mezinárodní konference.[6]
Kromě svých povinností týkajících se uspořádání mezinárodních konferencí a zasedání Rady je odpovědná Stálá komise
- spolupráce a koordinace v rámci hnutí;
- zajistit, aby byla usnesení z mezinárodní konference prováděna a dodržována.
Dalším účelem (po konzultaci s ICRC, Mezinárodní federací společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce a národními společnostmi) je poskytnout strategické vedení v záležitostech, které se týkají Hnutí jako celku. Připravuje politiky celého hnutí, jako je Strategie hnutí, jehož cílem je koordinace a soudržnost v akci.[7] Je to jediný orgán v hnutí, kde jsou zastoupeny všechny složky a který se pravidelně setkává trvale. Při provádění svých rozhodnutí se Komise opírá o ICRC, mezinárodní federaci a národní společnosti jako součásti hnutí. Při přípravě rad delegátů a mezinárodních konferencí se Komise zaměřuje na začlenění a konzultace s národními společnostmi, aby se pokusila zůstat v kontaktu s místními potřebami a vnějším vývojem.[8] Stálá komise rovněž pomohla při zavádění Sevillská dohoda Radě delegátů k přijetí za účelem lepší regulace větší spolupráce mezi různými složkami hnutí. Stálá komise se schází nejméně dvakrát ročně.
Členství
Stálá komise má devět členů, pět je voleno z národních společností, ale slouží osobně; dva z Mezinárodního výboru Červeného kříže (z nichž jeden slouží jako prezident); a dva z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC).[1] V ústředí ICRC ve městě je také stálý správní sekretariát Ženeva, Švýcarsko.[9]
Předchozí a současní volení členové Stálé komise
Medaile Henryho Dunanta
The Medaile Henryho Dunanta je nejvyšší ocenění Hnutí Červeného kříže a uděluje jej Stálá komise Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Stálá komise udělí až pět ocenění každé dva roky.[10] Medaile je udělována za „uznání a odměnu vynikajících služeb a činů velké oddanosti, zejména mezinárodního významu, k příčině Červeného kříže / Červeného půlměsíce kterýmkoli z jejích členů.“[10] Zvláštní váha se klade na mezinárodní význam úkonů nebo služeb potenciálního příjemce. Medaile byla poprvé udělena v roce 1969 a od té doby ji získalo 149 jednotlivců.[11]
Tabulka předchozích vítězů medailí Henryho Dunanta
Číslo | název | Národnost | Rod | Rok |
---|---|---|---|---|
1 | Dr. František Janouch | Československo | mužský | 1969 |
2 | Dr. Dragan Hercog | Srbsko | mužský | 1969 |
3 | Robert Carlson | Švédsko | mužský | 1969 |
4 | Pierre-André Tacier | Švýcarsko | mužský | 1969 |
5 | Sachiko Hashimoto | Japonsko | ženský | 1971 |
6 | André François-Poncet | Francie | mužský | 1971 |
7 | Katalin Durgo | Maďarsko | ženský | 1971 |
8 | John McAulay | Kanada | mužský | 1971 |
9 | Dr. Pavle Gregoric | Chorvatsko | mužský | 1971 |
10 | Prof Georgy Mitreev | Rusko | mužský | 1975 |
11 | Angela hraběnka z Limericku | Spojené království | ženský | 1975 |
12 | Pierre Boissier | Švýcarsko | mužský | 1975 |
13 | Ferer Segura | Mexiko | mužský | 1975 |
14 | Dr. Irena Domanska | Polsko | ženský | 1975 |
15 | Vévoda z Hernani | Španělsko | mužský | 1977 |
16 | Baronka Mallet | Francie | ženský | 1977 |
17 | Corp Saing Aung Hlaing Myint | Myanmar | mužský | 1977 |
18 | Hraběnka Etta Waldersee | Německo | ženský | 1977 |
19 | Vážený pane Geoffrey Newman-Morris | Austrálie | mužský | 1979 |
20 | Alan Bièri | Švýcarsko | mužský | 1979 |
21 | André Tièche | Švýcarsko | mužský | 1979 |
22 | Charles Chatora | Zimbabwe | mužský | 1979 |
23 | George Aitken | Kanada | mužský | 1979 |
24 | José Dolores Estrada-Granizo | Nikaragua | mužský | 1979 |
25 | Louis Gaulis | Švýcarsko | mužský | 1979 |
26 | Marvin Alberto Flores-Salazar | Nikaragua | mužský | 1979 |
27 | Leslie Barry | Irsko | ženský | 1979 |
28 | Louise Henriette van Overeem-Ziegenhardt | Holandsko | ženský | 1979 |
29 | Krista Djordjevic | Chorvatsko | ženský | 1981 |
30 | Ismael Reyes Icabalceta | Nikaragua | mužský | 1981 |
31 | Melchior Borsinger | Švýcarsko | mužský | 1981 |
32 | Alexandra Issa-el-Khoury | Libanon | ženský | 1981 |
33 | OMR Prof Dr Werner Ludwig | Německo | mužský | 1983 |
34 | Dr. Abdul Aziz Mudarris | Saudská arábie | mužský | 1983 |
35 | Dr. Bagus Rudiono | Indonésie | mužský | 1983 |
36 | Mariano Bahamonde Ruiz | Chile | mužský | 1983 |
37 | Hans Christian Bennetzen | Dánsko | mužský | 1983 |
38 | John Henry Felix | Spojené státy | mužský | 1983 |
39 | Walter Bargatzky | Německo | mužský | 1983 |
40 | Olga Miloševič | Srbsko | ženský | 1985 |
41 | Tom Willmott Sloper | Brazílie | mužský | 1985 |
42 | Marie Josée Burnier | Švýcarsko | ženský | 1987 |
43 | Dr. Anton Schlogel | Německo | mužský | 1987 |
44 | Dr. Kai Warras | Finsko | mužský | 1987 |
45 | HRH Princezna Gina z Lichtenštejnska | Lichtenštejnsko | ženský | 1987 |
46 | Hon Justice Joseph Adetunyi Adefarasin | Nigérie | mužský | 1987 |
47 | Enrique de la Mata | Španělsko | mužský | 1987 |
48 | Juan José Vega Aguiar | Kuba | mužský | 1987 |
49 | Onni Nishannen | Etiopie / Švédsko | mužský | 1987 |
50 | Prof Gejza Mencer | Československo | mužský | 1989 |
51 | Dr. Ali Fourati | Tunisko | mužský | 1989 |
52 | George Elsey | Spojené státy | mužský | 1989 |
53 | Leon George Stubbings | Austrálie | mužský | 1989 |
54 | Michael Egabu | Uganda | mužský | 1989 |
55 | Prof Dr ML Kashetra Snidvongs | Thajsko | mužský | 1989 |
56 | Kamar Kazoon Choura | Sýrie | ženský | 1991 |
57 | Baron Kraijenhoff | Holandsko | mužský | 1991 |
58 | Dr. Janos Hantos | Maďarsko | mužský | 1991 |
59 | Alexandre Hay | Švýcarsko | mužský | 1991 |
60 | Dr. Carlos Alberto Vera Martinez | Paraguay | mužský | 1991 |
61 | Faqir Yar | Afghánistán | mužský | 1991 |
62 | Graeme Whyte | Nový Zéland | mužský | 1991 |
63 | Juanito Patong | Filipíny | mužský | 1991 |
64 | Peter Altwegg | Švýcarsko | mužský | 1991 |
65 | Walter Berweger | Švýcarsko | mužský | 1991 |
66 | William Cassis | Libanon | mužský | 1991 |
67 | Zamany Mohammed Osman | Afghánistán | mužský | 1991 |
68 | Susanne Buser | Švýcarsko | ženský | 1993 |
69 | Jock Sutherland | Nový Zéland | mužský | 1993 |
70 | Dr. Pedro José Manrique Lander | Venezuela | mužský | 1993 |
71 | JE Dr Ahmed Abu-Ghoura | Jordán | mužský | 1993 |
72 | Abdul Kadar | Pákistán | mužský | 1993 |
73 | Arthur Brian Hodgson | Spojené království | mužský | 1993 |
74 | Frédéric Maurice | Švýcarsko | mužský | 1993 |
75 | Jon Karlsson | Island | mužský | 1993 |
76 | Kurt Lustenberger | Švýcarsko | mužský | 1993 |
77 | Michel Kuhn | Švýcarsko | mužský | 1993 |
78 | Mohammed Zaboor | Afghánistán | mužský | 1993 |
79 | Vyhrajte van Boxelaere | Belgie | mužský | 1993 |
80 | Maria Luisa Torres de la Cruz | Chile | ženský | 1993 |
81 | Sarah Veronica Leomy | Sierra Leone | ženský | 1993 |
82 | Tunku Tan Sri Mohamed Bin Tunku Besar Burhanuddin | Malajsie | mužský | 1995 |
83 | Dr. Botho Prinz zu Sayn-Wittgenstein-Hohenstein | Německo | mužský | 1995 |
84 | Dr. Esmildo Gutierrez Sanchez | Kuba | mužský | 1995 |
85 | Dr. Hugo Ernesto Merino Grijalva | Ekvádor | mužský | 1995 |
86 | Prof Hans Haug | Švýcarsko | mužský | 1995 |
87 | Jaqueline Briot | Francie | ženský | 1995 |
88 | Sheryl Thayer | Nový Zéland | ženský | 1997 |
89 | Dr. Ahmed Alsherif | Libye | mužský | 1997 |
90 | Aimé Amuli | Uganda | mužský | 1997 |
91 | Amin Booyi Andana | Uganda | mužský | 1997 |
92 | Bahozi Kabaka | DRC | mužský | 1997 |
93 | Bernard Umba Kanonge | DRC | mužský | 1997 |
94 | Cédric Martin | Švýcarsko | mužský | 1997 |
95 | Chin Chun | Kambodža | mužský | 1997 |
96 | Déogratias Kitungao Bisahi | DRC | mužský | 1997 |
97 | Dieudonné Budogo | DRC | mužský | 1997 |
98 | Djuma Sebasore | DRC | mužský | 1997 |
99 | Enzo Boletti | Itálie | mužský | 1997 |
100 | Hans Elkerbrot | Holandsko | mužský | 1997 |
101 | Herculano Tchipindi | Angola | mužský | 1997 |
102 | Ilunfa Sebastien | DRC | mužský | 1997 |
103 | Juan Ruffino | Itálie | mužský | 1997 |
104 | Luiji Apata | Uganda | mužský | 1997 |
105 | Mafuta Nzangamya | DRC | ženský | 1997 |
106 | Reto Neuenschwander | Švýcarsko | mužský | 1997 |
107 | Véronique Ahouanmenou | Benin | ženský | 1997 |
108 | Fernanda Calado | Španělsko | ženský | 1997 |
109 | Gunnhild Myklebust | Norsko | ženský | 1997 |
110 | Ingebjorg Foss | Norsko | ženský | 1997 |
111 | Nancy Malloyová | Kanada | ženský | 1997 |
112 | Ute Stuhrwoldt | Německo | ženský | 1999 |
113 | Dr. Guillermo Rueda Montaña | Kolumbie | mužský | 1999 |
114 | Hon Dr Byron Hove | Zimbabwe | mužský | 1999 |
115 | Donald Tansley | Kanada | mužský | 1999 |
116 | Phlech Phiroun | Kambodža | ženský | 2001 |
117 | Roger Durand | Švýcarsko | mužský | 2001 |
118 | Noreen Minogue | Austrálie | ženský | 2003 |
119 | André Durand | Švýcarsko | mužský | 2003 |
120 | Prof Frits Kalshoven | Holandsko | mužský | 2003 |
121 | Monique Basque | Pobřeží slonoviny | ženský | 2003 |
122 | Princezna Christina | Švédsko | ženský | 2005 |
123 | Plk Mekonnen Muluneh | Etiopie | mužský | 2005 |
124 | Dr. Jean Simon Pictet | Švýcarsko | mužský | 2005 |
125 | Gen Bjorn Egge | Norsko | mužský | 2005 |
126 | Dobrovolníci indonéské společnosti Červeného kříže, společnosti Srí Lanka Červeného kříže, společnosti indického Červeného kříže a thajské společnosti Červeného kříže | - | - | 2005 |
127 | Josiane Gabel | Francie | ženský | 2007 |
128 | Hon James Joseph Carlton | Austrálie | mužský | 2007 |
129 | Alexander Dumba Ika | DRC | mužský | 2007 |
130 | Christoph Hensch | Švýcarsko | mužský | 2007 |
131 | Zoy Katevas Lazaratu de Sclabos | Chile | ženský | 2009 |
132 | Muctarr Amadu šerif Jalloh | Sierra Leone | mužský | 2009 |
133 | Dr. Cornelio Sommaruga | Švýcarsko | mužský | 2009 |
134 | Dr. Fouad Hamza | Sýrie | mužský | 2009 |
135 | Hon Pär Stenback | Finsko | mužský | 2009 |
136 | Datuk Datin Paduka Ruby Lee | Malajsie | ženský | 2009 |
137 | Dr. Shimelis Adugna | Etiopie | mužský | 2011 |
138 | Dr. Astrid Nöklebye Heiberg | Norsko | ženský | 2011 |
139 | Dr. Bosko Jakovljevic | Srbsko | mužský | 2011 |
140 | Čluny Hamoud Al-Barges | Kuvajt | mužský | 2013 |
141 | Dr. Alberto Káhira | Itálie | mužský | 2013 |
142 | Tom Buruku | Uganda | mužský | 2013 |
143 | Doña Meneca de Mencía | Honduras | ženský | 2013 |
144 | Manowara Sarkar | Bangladéš | ženský | 2015 |
145 | Dr. Ahmed Mohamed Hassan | Somálsko | mužský | 2015 |
146 | Dr. Mamdouh Kamal Gabr | Egypt | mužský | 2015 |
147 | Stephen Davey | Spojené království | mužský | 2015 |
148 | Michael Bothe | Německo | mužský | 2017 |
149 | Arthur Agany Poole | jižní Súdán | mužský | 2017 |
150 | Michael Meyer | Spojené království | mužský | 2019 |
151 | Dr. Mario Villaroel Lander | Venezuela | mužský | 2019 |
152 | Dr. Manuela Cabero Morán | Španělsko | ženský | 2019 |
Cena Červeného kříže za Červený půlměsíc za mír a lidstvo
Stálá komise je rovněž odpovědná za udělování Ceny Červeného kříže a Červeného půlměsíce za mír a lidstvo. Byl vytvořen v roce 1987 a je poskytován buď národním společnostem, nebo osobám v hnutí „které aktivně přispěly k mírumilovnějšímu světu prostřednictvím humanitárních akcí a šíření ideálů hnutí“.[12] Dosud jej obdrželi pouze čtyři příjemci, Libanonský Červený kříž v roce 1989 Somálský červený půlměsíc v roce 1993 Syrský arabský červený půlměsíc v roce 2013 a Dr. Mohammed Al-Hadid z Jordan National Red Crescent Society v roce 2019.[12]
Reference
- ^ A b 7. Stanovy Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Přijato na 25. mezinárodní konferenci Červeného kříže v Ženevě v roce 1986, pozměněné v letech 1995 a 2006
- ^ A b 4. „Statutární schůzky Červeného kříže - Červeného půlměsíce - co je co“, brožura vytvořená sekretariátem Stálé komise po konzultaci s ICRC a IFRC.
- ^ 2. Résolutions et Vœux votés par la XIII ‘Conférence Internationale de la Croix Rouge, La Haye, 27/28 Octobre 1928
- ^ 3. Reid, Daphne A. a Patrick F. Gilbo. "Za konfliktem." Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce, 1919-1994 “, Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce, Ženeva 1997.
- ^ „Role a mandát Stálé komise“. Stálá komise Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Archivovány od originál dne 15. března 2014. Citováno 28. ledna 2014.
- ^ 5. Résolutions et Vœux votés par la XIII ‘Conférence Internationale de la Croix Rouge, La Haye, 27/28 Octobre 1928.
- ^ „Statutární schůzky Červeného kříže - Červeného půlměsíce - co je co“, brožuru vytvořil Sekretariát Stálé komise po konzultaci s ICRC a IFRC.
- ^ „International Conference of the Red Cross and Red Crescent“, International Review of the Red Cross, Volume 91, Number 876, prosinec 2009.
- ^ A b C Archivy ICRC, Ženevská centrála, Švýcarsko
- ^ A b 10. „Co je medaile Henryho Dunanta?“. Stálá komise pamfletu Červeného kříže a Červeného půlměsíce
- ^ „50 let medaile Henryho Dunanta: Pocta vítězům“, brožura Stálé komise Červeného kříže a Červeného půlměsíce, 2013.
- ^ A b „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 13.03.2014. Citováno 2014-08-19.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)