Stan (správní jednotka) - Stan (administrative unit)

Stan (ruština: стан; množné číslo: ста́ны) byla historická správní jednotka v Rusko, až na Velikij Novgorod. Stans existoval až do 18. století, ale v některých oblastech Ruska byl tento název aplikován na okresy až do počátku 20. století.

Dějiny

Etymologicky stan byl vytvořen ze slovesastanovytsya„(Rus: станови́ться) znamená zůstat nebo stát. Nebylo to dobře prostudováno. Ruští historici se však domnívají, že na rozdíl od toho volost, o kterém se předpokládá, že se vyvinul z kmenových komunit, byly stany čistě administrativními strukturami, jejichž hlavní funkcí bylo organizovat sbírku poct, tedy stan bylo skutečné místo, kam volali královští úředníci tiuns a dovodchiks zůstal, aby mohl vykonávat svrchovanou vůli nebo vybírat daně[1]. V největší lokalitě určité oblasti tedy postavili dům, kde by měl úředník dočasně pobývat. Předpokládá se, že na rozdíl volostels kdo běžel volosty dlouhou dobu podle jmenování, Stans neměl stálé správce[2]. Rovněž se zdůrazňuje, že na rozdíl od volostů, které byly složeny převážně z venkovských lokalit, byly stany velmi spojeny s určitými městy[1]. Původně stans a volost existovali současně. V některých provinciích si byli rovní. V jiných mohou volosty zahrnovat stany a naopak[1]. Tato skutečnost ztěžuje uvedení určitého úhlu pohledu na toto téma.

V dobách Ivan Terribe (druhá polovina 16. století) začali ve většině ruských provincií (tehdy nazývaných „uyezdy '), který souvisí s nárůstem centralizace a potlačením místní samosprávy. Například v Moskvě a Dmitrově uyezds byly stany téměř shodné v názvu a geografii jako bývalí volostové[3].

V 17. století stany dominovaly nad volosty co do velikosti a počtu[3]. V této době byly stany často formou organizace šlechtických pozemků, zatímco volost - královských zemí[4]. Odráží historické spojení Stan s městy, které byly primárně vojenskými pevnostmi, kde se místní šlechta shromažďovala pro službu nebo ve skutečnosti sloužila, zatímco volostové zůstávali společenstvími většinou svobodných rolníků, kteří se později stali královskými nevolníky.

Postupně se z volostů staly dělení stansů[3].

V 19. a na počátku 20. století byly stany formou policejní správy. Dekret moskevského vojenského guvernéra z 1. prosince 1806 „Městská a pozemní policie“ jako první použil nový význam slova stanjako policejní jednotka a představil úřad stanovoy pristav[5].

Reference

  1. ^ A b C Градовский А.Д. Исторія мѣстнаго управленія въ Россіи. Томъ I. Введеніе. Уѣздъ Московскаго государства. С.-Петербург, 1868. С. 262.
  2. ^ Градовский А.Д. Исторія мѣстнаго управленія въ Россіи. Томъ I. Введеніе. Уѣздъ Московскаго государства. С.-Петербург, 1868. С. 264.
  3. ^ A b C Градовский А.Д. Исторія мѣстнаго управленія въ Россіи. Томъ I. Введеніе. Уѣздъ Московскаго государства. С.-Петербург, 1868. С. 265.
  4. ^ Градовский А.Д. Исторія мѣстнаго управленія въ Россіи. Томъ I. Введеніе. Уѣздъ Московскаго государства. С.-Петербург, 1868. С. 266.
  5. ^ « // Собрание законов о полицейском управлении или наказы губернаторские и устав Управы благочиния с включением законов, им предшествовавших и последовавших, с 1708 по апрель месяц 1823. Составил редактор Комиссии составления законов П. Хавский. СПб., 1823.

Viz také