Stadstekenacademie, Amsterdam - Stadstekenacademie, Amsterdam


The Stadstekenacademie („City Drawing Academy“, současný pravopis: Stads Teekenacademie, Teeken-Academie nebo Akademie der Teekenkunst) bylo z 18. století umělecká akademie v Amsterdam. Byl to předchůdce Koninklijke Academie (založena 1822) a Rijksakademie van beeldende kunsten (založena 1870). Další holandská města jako např Haarlem měl také akademii kreslení.[1]
Umělci jako Cornelis Apostool, Jan Willem Pieneman a Wouter Johannes van Troostwijk byli vzděláváni na akademii.[2]
Primárním záměrem nebylo trénovat studenty, aby se stali umělci, ale spíše kontaktovat mládež s uměním jako součást jejich vzdělávání.[2] Vzdělání nemělo žádnou formální strukturu, ačkoli studenti byli rozděleni do tří fází a museli se účastnit výuky dvakrát týdně.[3] Akademie pořádala každoroční soutěž v kreslení, která vítězům udělila zlaté, stříbrné a bronzové medaile.[2]
Akademie měla řadu „čestných členů“ - umělců, kteří nebyli umělci, obvykle bohatí a vlivní regenten (členové vládnoucí třídy), kteří by mohli zajistit, aby byla akademie řádně umístěna, a kdo by mohl financovat umělecké potřeby a ceny každoroční soutěže. Na oplátku regenten získali sociální status ze svého čestného členství. Mohli také použít akademii pro společenská setkání nebo působivým způsobem přijímat zahraniční hosty.[3]
Dějiny
Akademie byla založena v roce 1718 jako Oefenschool der Tekenkunst („praktická škola kreslířství“). V roce 1741 byla škola přejmenována Tekenacademie z podnětu Jan Maurits Quinkhard a další. Raná historie byla poznamenána častými hádkami mezi členy, které nejvíce vedly k opětovnému opuštění školy. Nový začátek však byl zahájen v roce 1750 s 20 umělci a regenten kteří byli sběratelé umění nebo patrony do umění.[3]
The Stadstekenacademie byl umístěn v bývalé městské bráně, Leidsepoort, jak je vidět na tisku 1764 od Reinier Vinkeles. Dne 4. Prosince 1767 se škola týkala dvou komor v Amsterdamská radnice.[1][2][4][5]
Akademie neměla žádnou formální strukturu až do roku 1765. Od téhož roku byli požádáni i ne-umělci, aby sloužili jako ředitel školy. V letech 1766-1767 měla akademie 49 členů umělce a 25 čestných členů (ne-umělců) - což je známkou toho, že se akademii rok po formalizaci daří.[3]
Škola existovala až do roku 1822, kdy King William já Nizozemska založil Koninklijke Academie ("královská akademie"), uspěl v roce 1870 Rijksakademie van beeldende kunsten („státní akademie výtvarných umění“).[3]
Členové
Zakladatelé, ředitelé a učitelé
- Jurriaen Andriessen
- Jacobus kupuje
- Hendrick van Cuychem
- Jacob Otten Husly
- Jacques Kuyper
- Pieter Louw
- Hendrik Meijer
- Wouda Piera
- Cornelis Ploos van Amstel
- Jan Maurits Quinkhard
- Izaak Riewert Schmidt
- Reinier Vinkeles
- Jan Wandelaar
- Jacob de Wit
- Anthonie Ziesenis
Studenti
- Cornelis Apostool
- Cornelis Borsteegh
- Egbert van Drielst
- Jan Bulthuis
- Abraham Pietersz. Vrak
- Jan Ekels mladší
- Jacques Kuyper
- Jan Adriaan Antonie de Lelie
- Jacob Maurer
- Hermanus Numan
- Bernard Picart
- Jan Willem Pieneman
- Dirk Sluyter
- Jacob Smies
- Pieter Tanjé
- Wouter Johannes van Troostwijk
Další čtení
- Paul Knolle, „Amsterdamse stadstekenacademie, een 18de-eeuwse 'oefenschool' voor modeltekenaars, Met een lijst van redevoeringen", A. Martis, H. Miedema, E. van Uitert (ed.), Kunstonderwijs v Nederlandu, Haarlem, 1980 (nizozemština)
- J. Offerhaus, "Van Isaac en Apollo. De prijswinnende tekeningen van de Amsterdamse stadstekenacademie", Nederlands Kunsthistorisch Jaarboek 30 (1979), s. 43–48 (holandsky)
Reference
- ^ A b „Stadstekenacademie te Amsterdam, 1764-1767, Reinier Vinkeles, 1768“, Rijksmuseum Amsterdam (nizozemština)
- ^ A b C d „Derde prijs voor Wouda Piera“, Amsterdam Museum (holandský)
- ^ A b C d E Jaap van der Tas, „Diletantismus a akademie umění: Nizozemský příklad“, Judith H. Balfe (red.), Paying the Piper: Causes and Consequences of Art Patronage, University of Illinois Press, 1993, s. 44-46
- ^ „Namenlijst van de intekenaren op de prent van de stadstekenacademie te Amsterdam, 1764-1767, Reinier Vinkeles, 1768“, Rijksmuseum Amsterdam (nizozemština)
- ^ Joannes Maria Antonius Noordman, Marjoke Rietveld-van Wingerden, Petronella Catharina Maria Bakker, Marjoke Rietveld-van Wingerden, Vijf eeuwen opvoeden v Nederlandu, Uitgeverij Van Gorcum, 2010, s. 186 (holandština)