Stéphane Émard-Chabot - Stéphane Émard-Chabot

Stéphane Émard-Chabot
Radní města Ottawa pro Bruyère-Strathcona Ward
V kanceláři
1994–2000
PředcházetNancy Mitchell
Uspěloddělení reorganizována
Osobní údaje
narozenýOttawa, Ontario
obsazeníPrávník

Stéphane Émard-Chabot je bývalý Ottawa městský radní, který vykonával funkci asistenta děkana University of Ottawa právnická škola od roku 2001. Rodák z Sandy Hill, má titul B.Comm a právo z Ottawy a titul z École Supérieure de Commerce de Paris. Po ukončení studia se stal profesorem na La Cité collégiale a také vedoucí komunitní skupiny Action Sandy Hill.

Do městské rady byl zvolen v roce 1994 ve věku 28 let. Otevřeně gay, jedním z prvních problémů, kterému městská rada čelila, bylo, zda jej uznat Gay Pride Day.[1] starosta Jacquelin Holzman prosadil kompromis, který uznal obecný „den hrdosti“, k velké nelibosti Émard-Chabota a dalších radních. Jeden z nejvíce levicových radních, podporoval legalizaci prostituce.[2] Vedl také snahu zrušit obecní nařízení, které přinutilo zavřít obchody v 18:00. V roce 2000 se rozhodl nekandidovat na znovuzvolení, připojil se k soukromé advokátní kanceláři a otevřel butik Sussex Drive v Ottawě se svým přítelem. O tři roky později obchod zavřel.

Byl také jmenován předsedou představenstva Ottawa Community Housing Corporation v roce 2000 poté, co opustil politiku, ale byl propuštěn z této pozice, spolu se zbytkem představenstva, po sporu z roku 2004 s městskou radou.[3]

Kromě své práce na univerzitě v Ottawě pracoval také v místních médiích (CBC, Radio-Canada a ve francouzském jazyce) Le Droit ) jako publicista pro obecní záležitosti.

Reference

  1. ^ Randall Denley „Radní je prostě frankofonní, mužský a gay.“ Občan Ottawa, 23. června 1995. str. B.1
  2. ^ Bob Harvey, „Výbor hledá odpovědi na problémy prostituce; Legalizace obchodu by zachránila životy, tvrdí radní.“ Občan Ottawa, 10. září 1995. str. A7
  3. ^ James Gordon, „Rada pro bydlení vystřelila za to, že se podmínky zhoršily: Zbytečný předseda se rozplače“. Občan Ottawa, 15. července 2004. str. C.1. Sem