Sreten Lukić - Sreten Lukić - Wikipedia
Sreten Lukić | |
---|---|
Nativní jméno | Сретен Лукић |
narozený | Višegrad, PR Srbsko, Jugoslávie | 28. března 1955
Hodnost | Generálplukovník |
Bitvy / války | Válka v Kosovu |
Sreten Lukić (srbština: Сретен Лукић, narozen 28. března 1955) je srbský politik. Sloužil jako hlava Srbská policie v Kosovu během války v Kosovu v letech 1998–99 a následně jako zástupce Ministr vnitra Srbska od roku 2001 do roku 2004.
V roce 2003 byl obžalován za údajné obvinění válečné zločiny spáchané srbskými policejními silami v Kosovu.[1][2][3]
Kariéra
Od května 1998 byl Lukić vedoucím štábu srbského ministerstva vnitra (MUP) Kosovo a Metohija a od června 1999 byl náměstkem náčelníka veřejné bezpečnostní služby (RJB) a náčelníkem pohraniční správy hraniční policie na MUP. Dne 31. ledna 2001 byl jmenován náměstkem ministra a náčelníkem RJB a zůstal náměstkem ministra, dokud nebyl vyhozen předsedou vlády Vojislav Koštunica v březnu 2004.[2][4]
Soud a rozsudek ICTY
Byl obžalován za zločiny proti lidskosti a porušování válečných zvyků ze strany Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se třemi dalšími srbskými policejními a armádními generály, bývalým náčelníkem generálního štábu Nebojša Pavković, bývalý armádní generál Vladimir Lazarević a policejní generál Vlastimir Đorđević.[1]Obžaloba obvinila čtyři z toho, že „plánovali, podněcovali, objednávali, páchali nebo jinak pomáhali a naváděli se k úmyslné a rozsáhlé nebo systematické kampani teroru a násilí zaměřené na Kosovský Albánec civilisté žijící v Kosovu “.[1]
Lukić se vzdal a byl převezen na ICTY dne 4. dubna 2005. Ve všech ohledech se přiznal k nevině.[4] Nakonec se postavil před soud Milan Milutinović, Nikola Šainović, Dragoljub Ojdanić, Pavkoviće a Lazareviće za trestné činy spáchané na území Kosova, počínaje 1. lednem 1999 nebo přibližně, a trvající do 20. června 1999.[4] Dne 26. února 2009 byl Lukić soudním senátem uznán vinným z řady obvinění a odsouzen k 22 letům vězení. Byl odsouzen za trestné činy včetně deportací, jiných nelidských činů (násilný převod), vraždy, perzekucí z politických, rasových nebo náboženských důvodů (zločiny proti lidskosti) a vraždy (porušení zákonů nebo válečných zvyklostí).[4]
Vládlo se, že Lukić měl v úmyslu násilně přemístit část kosovského albánského obyvatelstva v Kosovu i mimo něj, a zajistit tak trvalou kontrolu ze strany Kosova. Bývalá jugoslávská republika (FRY) a srbské orgány nad provincií: jeho účast na „společné zločinecké podnikání „v Kosovu je údajně odpovědný za spáchání trestných činů uvedených v rozsudku v Peć, Dečani, Đakovica, Prizren, Orahovac, Suva Reka, Srbica, Kosovska Mitrovica, Vučitrn, Priština, Gnjilane, Uroševac a Kačanik.[4] Po odvolání byl jeho trest snížen na 20 let dne 23. ledna 2014.[5]
Reference
- ^ A b C Jovana Gec, Top "Srbský válečný zločin podezřelý dorazil na haagský tribunál"[trvalý mrtvý odkaz ], Ekathimerini.com, 5. dubna 2005; zpřístupněno 24. listopadu 2010.
- ^ A b „Obviněný srbský ministr vyhozen“, BBC novinky; zpřístupněno 10. dubna 2015.
- ^ ICTY Pavković a kol. obžaloba, Icty.org; zpřístupněno 10. dubna 2015.
- ^ A b C d E Případová studie ICTY Šainović a kol, Icty.org; zpřístupněno 24. listopadu 2010.
- ^ "Tisk | Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii". Icty.org. 2014-01-23. Citováno 2016-04-09.