Spytko II z Melsztynu - Spytko II of Melsztyn

Spytek z Melsztynu
Vévoda z Podolie [1]
Spytek z Melsztyna († 1399) .png
Spytek z Melsztynu v: Genealogické rodiny stromů: Tarnowski, Melsztyński a Jarosławski autor: Augustinus Thille, Wojciech Kazimierz Jastrzębski; dotisk Adam Piliński.
Erb
Leliwa
Dědičné feudální vévodství [4][5][6]13. června 1395 - 12. srpna 1399 [2][3]
PředchůdceFjodor Koriatovych
NástupceSkirgaila
narozenýC. 1364
Zemřel12. srpna 1399
Bitva u řeky Vorskla
Vznešená rodinaTarnowski
ChoťElizabeth Lackfi
OtecJan z Melsztynu
MatkaŽofie z Książ

Spytek z Melsztynu (polština: Spytek z Melsztyna nebo Spytko Melsztyński) byl polština šlechtic (szlachcic ) z Leliwa znak.

Spytek byl vlastníkem Melsztyn statky. Sloužil jako Dvorní maršál od roku 1373, vojvoda z Krakovské vojvodství od roku 1381 starosta města Biecz od roku 1383 a Krakov od roku 1390.

Pokračování myšlenky Władysław I Łokietek inicioval sňatek královny Jadwiga Polska a Velkovévoda Litvy - stát se král Polska – Władysław II Jagiełło.[7] V letech 1391–1396 Spytek získal zpět zemi Wieluń [8] a Orzeszków od Prince Władysław Opolczyk. Dne 13. června 1395 Král dal Spyteku část Podolia tak jako léno, Královna Jadwiga to potvrdilo 10. července 1395.[9] Během krátkého období, kdy byl vévodou z Podolie, se mu podařilo vést k rezignaci Fjodor Koriatovych práv na Podolii a s královnou a králem vyjednána Zikmund Lucemburský (pak Král uherský ) otázka hranic; as biskupem v Vilnius se pokusila zabránit odtržení Litvy od Polsko-litevská unie, po aklamaci od Vytautas litevským králem 12. října 1398. Jelikož se vévoda z Podolie také zúčastnil výpravy proti Zlatá horda, který ukončil Bitva u řeky Vorskla.[10][11]

Byl ženatý Elizabeth Lackfi a měl čtyři děti: Jadwiga z Melsztynu, Dorota z Melsztynu, Katarzyna z Melsztynu a Spytek z Melsztynu a Jan z Melsztynu († 1429).[12][13]

Spytek zemřel v boji s Tataři v Bitva u řeky Vorskla v roce 1399. V bitvě musel prokázat odvahu, když unikla litevská armáda pod vedením Vytautase.[14]

Reference

  1. ^ „Wielka encyklopedia PWN“, Wydawnictwo Naukowe PWN, Varšava, 2004, roč. 25 (Sg-Starmach), str. 474.
  2. ^ „Wielka encyklopedia PWN“, Wydawnictwo Naukowe PWN, Varšava, 2004, roč. 25 (Sg-Starmach), str. 474.
  3. ^ „Polski Słownik Biograficzny“, vydavatel: Polska Akademia Nauk, Instytut Historii, tiskárna: Zakład Narodowy im Ossolińskich, sv. XX (Maria Józefa-Mieroszewski Krzysztof), Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk, 1975, s. 412–415 (biografická poznámka), s. 414 (o panování Podolia)
  4. ^ „Wielka encyklopedia PWN“, Wydawnictwo Naukowe PWN, Varšava, 2004, roč. 25 (Sg-Starmach), str. 474.
  5. ^ „Wielka encyklopedia PWN“, Wydawnictwo Naukowe PWN, Varšava, 2004, roč. 25 (Sg-Starmach), str. 474.
  6. ^ „Polski Słownik Biograficzny“, vydavatel: Polska Akademia Nauk, Instytut Historii, tiskárna: Zakład Narodowy im Ossolińskich, sv. XX (Maria Józefa-Mieroszewski Krzysztof), Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk, 1975, s. 412–415 (biografická poznámka), s. 414 (o panování Podolia)
  7. ^ „Polski Słownik Biograficzny“, vydavatel: Polska Akademia Nauk, Instytut Historii, tiskárna: Zakład Narodowy im Ossolińskich, sv. XX (Maria Józefa-Mieroszewski Krzysztof), Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk, 1975, s. 412–415 (biografická poznámka), s. 413.
  8. ^ Během války velel získání řady měst, mimo jiné: Olsztyn, Krzepice, velel útoku na Land of Opole, získávání měst Gorzów Śląski, Olesno, Lubliniec. Přinucen kapitulovat [ germanized ] synovci Vladislava II. Z Opole. Zúčastnil se také útoku na Strzelce Opolskie, a také se účastnil jednání; - „Polski Słownik Biograficzny“, vydavatel: Polska Akademia Nauk, Instytut Historii, tiskárna: Zakład Narodowy im Ossolińskich, sv. XX (Maria Józefa-Mieroszewski Krzysztof), Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk, 1975, s. 412–415 (biografická poznámka), s. 413-414.
  9. ^ Až do smrti Hedvika v roce 1399 byla polským králem a Jagiello byl Prince choť s právem užívat titul krále. I když do značné míry vládl ve jménu Hedviky.
  10. ^ „Polski Słownik Biograficzny“, vydavatel: Polska Akademia Nauk, Instytut Historii, tiskárna: Zakład Narodowy im Ossolińskich, sv. XX (Maria Józefa-Mieroszewski Krzysztof), Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk, 1975, s. 412–415 (biografická poznámka), s. 414.
  11. ^ Zřídka používal titul vévoda z Podolie, protože byl také královským úředníkem, a taková kombinace pozic byla špatně vnímána. Obvykle podepsal dopisy: Pán a nástupce vévodství Podolské a země Samobor; vojvoda a starosta Krakova. V polštině: „Pan i dziedzic ksiestwa podolskiego i ziemi samoborskiej, wojewoda i starosta krakowski“, - „Polski Słownik Biograficzny“, vydavatel: Polska Akademia Nauk, Instytut Historii, tiskárna: Zakład Narodowy im Ossolińskich, sv. XX (Maria Józefa-Mieroszewski Krzysztof), Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk, 1975, s. 412–415 (biografická poznámka), s. 414.
  12. ^ „Wielka encyklopedia PWN“, Wydawnictwo Naukowe PWN, Varšava, 2004, roč. 25 (Sg-Starmach), str. 474.
  13. ^ „Polski Słownik Biograficzny“, vydavatel: Polska Akademia Nauk, Instytut Historii, tiskárna: Zakład Narodowy im Ossolińskich, sv. XX (Maria Józefa-Mieroszewski Krzysztof), Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk, 1975, s. 412–415 (biografická poznámka), s. 414-415.
  14. ^ „Polski Słownik Biograficzny“, vydavatel: Polska Akademia Nauk, Instytut Historii, tiskárna: Zakład Narodowy im Ossolińskich, sv. XX (Maria Józefa-Mieroszewski Krzysztof), Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk, 1975, s. 412–415 (biografická poznámka), s. 414.