Spyros Kyprianou - Spyros Kyprianou
Spyros Kyprianou Σπύρος Κυπριανού | |
|---|---|
 1981 | |
| 2. místo Prezident Kypru | |
| V kanceláři 3. září 1977-28. Února 1988 | |
| Víceprezident | volný |
| Předcházet | Makarios III |
| Uspěl | George Vasiliou |
| 8. předseda Sněmovna reprezentantů | |
| V kanceláři Červen 1996 - 2001 | |
| Předcházet | Alexis Galanos |
| Uspěl | Demetris Christofias |
| 3. prezident Sněmovna reprezentantů | |
| V kanceláři Červen 1976-1977 | |
| Předcházet | Tassos Papadopoulos |
| Uspěl | Alekos Michaelides |
| 1. prezident DIKO | |
| V kanceláři 1976–2000 | |
| Uspěl | Tassos Papadopoulos |
| Osobní údaje | |
| narozený | 28. října 1932 Limassol |
| Zemřel | 12.03.2002 (ve věku 69) Nikósie |
| Politická strana | demokratická strana (Dimokratikon Komma) |
| Manžel (y) | Mimi Pagathrokliton (1956–2002; jeho smrt) |
| Děti | Markos Kyprianou |
| Alma mater | City of London College Gray's Inn |
| Podpis |  |
Spyros Achilleos Kyprianou (řecký: Σπύρος Κυπριανού; 28. října 1932 - 12. března 2002) byl jedním z nejvýznamnějších politiků a advokátů moderní doby Kypr. Sloužil jako druhý Prezident Kypru od roku 1977 do roku 1988.
Avenue Spyrou Kyprianou (řecký: Λεωφόρος Σπύρου Κυπριανού) v Nikósie byl po něm pojmenován posmrtně.
raný život a vzdělávání
Kyprianou se narodil v Limassol v roce 1932. Vystudoval ekonomii a obchod na City of London College a právo na Gray΄s Inn. Studoval také srovnávací právo a získal diplom.[1]
Politická kariéra
Během studií, které strávil v Londýně, založil Kyprianou Národní svaz kyperských studentů v Anglii (E.F.E.K.A.), jehož byl prvním prezidentem. V roce 1952 byl jmenován tajemníkem Arcibiskup Makarios v Londýně a v roce 1954 převzal odpovědnost za Úřad tajemníka Kyperské etnarchie v Londýně, jehož hlavním cílem bylo informovat britské veřejné mínění o kyperské otázce. Toto úsilí bylo po zahájení osvobozenecký boj na Kypru v roce 1955. Kvůli této činnosti byl v červnu 1956 nucen opustit Spojené království a odešel do Řecko. Tam spolupracoval s panhelénským výborem pro sebeurčení pro Kypr, jehož cílem bylo zviditelnit případ Kypru na mezinárodní scéně.
Od srpna 1956 do března 1957 zastupoval Kyprianou Kyperskou etnarchii v New Yorku. Později mu bylo umožněno vrátit se na svůj londýnský post jako zástupce Kyperské etnarchie. Zůstal v Londýně až do podpisu londýnsko-curyšských dohod o nezávislosti Kypru a na Kypr se vrátil s arcibiskupem Makariosem v březnu 1959.
Během přechodného období po podpisu dohod o Kypru zastupoval Kyprianou Kyperský Řek na aténské konferenci o vypracování dohody o uplatňování trojstranné aliance (Kypr - Řecko - Turecko) to bylo stanoveno v dohodách mezi Londýnem a Curychem.
Po vyhlášení nezávislosti Kypru v srpnu 1960 byl prezident Kyperské republiky arcibiskup Makarios jmenován Kyprianou ministrem spravedlnosti a o několik dní později ministrem zahraničních věcí.
Jako ministr zahraničních věcí opakovaně zastupoval Kypr v OSN Bezpečnostní rada a na zasedáních Valného shromáždění OSN během debat o kyperské otázce. Zúčastnil se také jednání Výboru ministrů Rady Evropy, jehož byl předsedou od dubna do prosince 1967. Kromě toho navštívil země a zastupoval Kypr při jednáních se zahraničními vládami.
V září 1964 v Moskvě podepsal dohodu o sovětské vojenské pomoci Kypru.
Dne 5. května 1972 rezignoval na post ministra zahraničí po sporu s vojenský režim v Aténách.
Po této rezignaci pracoval jako právník a právní poradce. Dne 1. srpna 1974, po převratu řecké junty a turecké invazi na Kypr, Kyprianou odešel do Atén, kde jednal s vládou národní jednoty, která převzala vládu po pádu junty. Cestoval mezi Aténami a Londýnem, kde dočasně pobýval prezident Makarios. V září 1974 vedl kyperskou delegaci v Valné shromáždění Organizace spojených národů během debaty o Kypru. V únoru 1975 se jako člen kyperské delegace zúčastnil zasedání Rady bezpečnosti v New Yorku.
Dne 12. května 1976 oznámil založení Demokratické strany.[2] V parlamentních volbách dne 5. Září 1976 se demokratická strana získal 21 křesel z celkem 35 ve Sněmovně reprezentantů a Kyprianou byl zvolen předsedou Sněmovny.
Po smrti prezidenta republiky arcibiskupa Makariose dne 3. srpna 1977 se Kyprianou v souladu s ústavou stal úřadujícím prezidentem republiky. Dne 3. září 1977 byl jednomyslně zvolen prezidentem republiky ve zbývající části funkčního období arcibiskupa Makariose.
Kyprianouův nejstarší syn Achilles byl unesen členy EOKA večer 14. prosince 1977. Achilles byl později propuštěn 18. prosince.[3][4]
V prezidentské volby ze dne 28. února 1978 a 13. února 1983 byl znovu zvolen prezidentem republiky, poprvé byl zvolen bez námitek. Byl poražen George Vasiliou ve volbách v roce 1988.
Jako prezident Kyperské republiky navštívil mnoho zemí a účastnil se zasedání Organizace spojených národů i summitů OSN Nezúčastněné hnutí a Společenství národů.
Kyprianou byl oceněn čestnými medailemi, vyznamenáním a vyznamenáním různých zemí. V roce 1985 Univerzita v Bělehradě udělil mu čestný doktorát.
Po parlamentních volbách dne 26. května 1996 byl Kyprianou zvolen předsedou Sněmovny reprezentantů. V roce 2001 odstoupil a ukončil třicetiletou kariéru v politice.[5]
Rodina
Kyprianou se oženil s Mimi Pagathrokliton v roce 1956 a měl dva syny, Achilleas a Markos.[6] Jeho druhý syn, Markos Kyprianou, sloužil jako Evropský komisař v letech 2004 až 2008 a ministr zahraničních věcí Kypru.
Smrt
Spyros Kyprianou zemřel 12. března 2002 po dlouhém boji s rakovinou.[7] Zůstal po něm jeho manželka Mimi Pagathroklitonová a jejich dva synové.[6]
Reference
- ^ Butt, Gerald (14. března 2002). „Nekrology> Spyros Kyprianou“. Nezávislý. Spojené království. Citováno 7. ledna 2009.
- ^ LEWIS, PAUL (14. března 2002). „Spyros Kyprianou, 69 let, bývalý prezident Kypru, umírá“. The New York Times. Citováno 7. ledna 2009.
- ^ Newton, Michael (7. srpna 2002). Encyklopedie únosů. Publikování na Infobase. ISBN 9781438129884.
- ^ „Kidnapers chopit se syna prezidenta Kypru“. 16. prosince 1977. Citováno 7. srpna 2019 - přes www.washingtonpost.com.
- ^ Demetriou, Melina. „Kyprianou bid adieu“. Kypr Mail. Citováno 23. července 2019.
- ^ A b Lewis, Paul (14 března 2002). „Spyros Kyprianou, 69 let, bývalý prezident Kypru, umírá“. New York Times. Archivováno z původního dne 15. června 2018. Citováno 26. června 2019.
- ^ „OBITUARY: Spyros Kyprianou, vzdorující do posledního“. Kypr Mail. 13. března 2002. Citováno 15. srpna 2008.[mrtvý odkaz ]
externí odkazy
Média související s Spyros Kyprianou na Wikimedia Commons
| Politické kanceláře | ||
|---|---|---|
| Předcházet Arcibiskup Makarios III | Prezident Kypru 1977– 1988 | Uspěl George Vasiliou |
| Předcházet Alexis Galanos | Předseda Sněmovna reprezentantů 1996– 2001 | Uspěl Dimitris Christofias |
 | ||
