Prostorová epidemiologie - Spatial epidemiology

Prostorová epidemiologie je podpole z epidemiologie zaměřené na studium prostorový rozdělení výsledků v oblasti zdraví; úzce souvisí s zdravotní geografie.

Konkrétně se prostorová epidemiologie zabývá popisem a vyšetřením nemoci a jejích geografických variací. Děje se tak s ohledem na „demografické, environmentální, behaviorální, socioekonomické, genetické a infekční rizikové faktory“.[1]

Druhy studií

Mapování nemocí
  • Mapy nemoci jsou vizuální reprezentace složitých geografických dat, která poskytují rychlý přehled uvedených informací. Mapy nemocí, které se používají hlavně pro vysvětlující účely, lze prezentovat k průzkumu vysoce rizikových oblastí ak pomoci při alokaci politik a zdrojů v uvedených oblastech.
Geografické korelační studie
  • Geografické korelační studie se pokoušejí studovat geografické faktory a jejich účinky na geograficky diferencované zdravotní výsledky. Měřené v ekologickém měřítku zahrnují tyto faktory proměnné prostředí (kvalita okolního prostoru), socioekonomické a demografické statistiky (příjem a rasa) nebo dokonce výběr životního stylu (výživa nebo strava) zkoumaných skupin populace. Výhodou tohoto přístupu je možnost využívat již dostupná data z různých zdrojů průzkumu.
Shlukování, shluky nemocí a dohled.
  • Klastry nemocí nebo prostorová seskupení blízkosti a charakteristicky související epidemie. I když je tento pojem sám o sobě relativně špatně definován, obecně „implikuje nadbytek případů nad určitou rychlostí pozadí ohraničenou časem a prostorem.“[1] Ačkoli shlukování není nejpřesnější metodou pro prostorovou analýzu, může a osvědčilo se pro dohled a monitorování týkající se zdraví.

Vzhledem k tomu, že statistické modely použité k vypracování takového výzkumu jsou složité, měly by analýzu dat a interpretaci výsledků provádět kvalifikovaní statistici. Šíření chyb v mapování nemocí někdy vedlo k neefektivnímu rozhodování, provádění nevhodných zdravotních politik a negativním dopadům na rozvoj vědeckých poznatků.[2]

Výzvy

Dostupnost a kvalita dat
  • Vzhledem k tomu, že prostorová epidemiologie je téměř výhradně založena na analýze dat a jejich různých vizuálních reprezentacích, musí být metody sběru dat rutinní, přesné a veřejně dostupné. S příchodem specializovaného a přesného zdravotnického vybavení a globálních informačních sítí lze tyto metody relativně a snadno vylepšit. Kompilaci a standardizaci dat lze také provádět efektivně a užitečně s ohledem na správné nástroje a procesy.
Ochrana a důvěrnost údajů
  • V naší současné době získávají právní předpisy USA týkající se lidských práv jednotlivců stále větší podporu, zejména pokud jde o důvěrnost údajů o osobním zdraví a souhlas s jejich použitím při lékařských vyšetřováních. Bezpečné a zabezpečené údaje jsou klíčovým aspektem úspěšného epidemiologického výzkumu.
Hodnocení a mapování expozice
  • Typicky vždy považovaná za analytickou slabost, je v prostorové epidemiologii obzvláště důležitá kvalita údajů o expozici nebo hlášená přesnost prostorového dosahu epidemií. Díky širšímu využívání geografických informačních systémů se možnosti prostorové interpolace a mapování ohromně zlepšily, přesto stále velmi závisí na přesnosti a legitimitě zadaných zdrojových dat.

Viz také

Obecná témata
Specifické aplikace

Reference

  1. ^ A b Elliott, Paul; Wartenberg, Daniel (2004). „Prostorová epidemiologie: současné přístupy a budoucí výzvy“. Perspektivy zdraví a životního prostředí. 112 (9): 998–1006. doi:10,1289 / ehp 6735. JSTOR  3838101. PMC  1247193. PMID  15198920.
  2. ^ Ocaña-Riola R (2010). „Časté chyby v mapování nemocí“ (PDF). Geoprostorové zdraví. 4 (2): 139–54. doi:10,4081 / gh.2010.196. PMID  20503184.


Další čtení

externí odkazy