Španělské dobytí Oranu (1509) - Spanish conquest of Oran (1509) - Wikipedia
Dobytí Oranu | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Část Španělsko-alžírská válka (1504-1512) | |||||||
Společnost Cisneros vstupuje do Oranu Juan de Borgoña. | |||||||
| |||||||
Bojovníci | |||||||
Španělská říše | Království Tlemcen | ||||||
Velitelé a vůdci | |||||||
Kardinál Cisneros Pedro Navarro Alonso de Granada Diego Fernández de Córdoba | Abu Abdallah V | ||||||
Síla | |||||||
8 000–12 000 pěšáků 3 000–4 000 jezdců 80 lodí 10 kuchyní | 12,000 | ||||||
Ztráty a ztráty | |||||||
Méně než 30 | 4,000 |
The dobytí Oranu podle Španělská říše se konalo v květnu 1509, kdy armáda vedla o Pedro Navarro jménem Kardinál Cisneros zmocnil se severoafrického města, které bylo ovládáno Království Tlemcen.
Pozadí
Španělé dobyli město Mers-El-Kébir po úspěšná expedice proti místní alžírské dynastii, Zayyanids. V roce 1507 Zayyanids přepadli město Mers-el-Kébir, s asi 11 000 kavalérie, získal rozhodující vítězství proti španělským silám.[1] V roce 1508 Kardinál Cisneros navrhl Ferdinand II Expedice k dobytí severoafrického města Oran. Panovník souhlasil, usnadnil vybírání vojsk a formování námořnictva a 20. srpna 1508 udělil Cisnerosovi titul generálního kapitána Afriky.
Obležení
Přípravy na expedici začaly v září 1508. Koruna investovala 39,6 milionu maravedis na expedici. Pro srovnání, armáda do Castilla del Oro v roce 1514 by stálo 14 milionů a armáda Maluco vedená Hernando de Magallanes stálo 8,35 milionu.[2]
Flotila opustila přístav z Cartagena dne 16. května a vyplul k Mers el-Kebir, město poblíž Oran a již (od roku 1505) pod španělskou kontrolou.[3] Flotila měla 80 naos a 10 kuchyní, plus další malé čluny. Nesli kolem 8000-12 000 pěších mužů a 3000-4000 jezdců.[3] Armáda strávila noc 17. května v Mers el Kebir.[3]Křesťané zaútočili na město Oran, které bylo tehdy součástí Království Tlemcen kombinující využití flotily s pozemním útokem dne 18. května. Po proražení městských hradeb bylo na straně útoku méně než 30 obětí, zatímco 12 000 obránců utrpělo 4 000 obětí.[4]
Dne 20. května vstoupil Cisneros do města, již dobytého.[5]
Město zůstalo součástí španělského císařství až do roku 1708, kdy se ho zmocnil Alžírský osmanský dey využívající výhod Válka o španělské dědictví. Město znovu dobyli Španělé v roce 1732. Po zemětřesení v roce 1790 opustili Oran a Mers el-Kebir v roce 1792.
Reference
- ^ Fernández Duro 1895, str. 75.
- ^ Ladero Quesada, Miguel Ángel (2008). Las Indias de Castilla en sus primeros años: cuentas de la Casa de Contratación (1503-1521) (ve španělštině). Dykinson. p. 172. ISBN 978-84-9849-611-6. OCLC 964680146.
- ^ A b C Fernández Duro 1895, str. 73.
- ^ Fernández Duro 1895, str. 73-74.
- ^ Sánchez Doncel 1991, str. 536.
Bibliografie
- Fernández Duro, Cesáreo. 1895. Armada Española (desde la unión de los reinos de Castilla y Aragón. Tomo I, 1476-1559). Imprenta Real. Přístupné 2016.
- Sánchez Doncel, Gregorio. 1991. Presencia de España en Orán, 1509-1792. Estudio Teológico de San Ildefonso.