Španělský sál (Pražský hrad) - Spanish Hall (Prague Castle)

Španělský sál

Španělský sál (čeština: Španělský sál) je obřadní síň v Novém královském paláci v Pražský hrad. Jako součást státních pokojů je určen pro příjem oficiálních hostů Prezident České republiky. V sále se koná mnoho důležitých politických a společenských akcí.

Dějiny

Okna Španělské haly zvenčí

Španělský sál byl původně určen k vystavení soch shromážděných císařem Rudolf II. Nadměrná velikost života terakota a štuk sochy od Adriaen de Vries byly vystaveny ve výklencích v jižní zdi. Sál byl později využíván pro slavnostní soudní příležitosti (například bankety nebo koncerty). Hala byla postavena v letech 1602–1606, snad italským architektem Giovanni Maria Filippi. Stěny byly zdobeny pilastry a renesanční štukové reliéfy, z nichž některé přežily. Řada dřevěných sloupů ve středu haly nesla obložený kazetový strop a podepřela dvojitý rozpětí střech. Na počátku 18. století byly původní střechy nahrazeny novými střešní sloupek v době Kilián Ignác Dientzenhofer alternace. Výška haly se zvýšila o 2,5 metru a byla přidána řada menších oken. Hala byla poškozena během pruského bombardování Pražského hradu v roce 1757 a poté byla obnovena Nicolò Pacassi kdo odstranil centrální sloupy. V té době byly výklenky v jižní zdi zazděny a malíř Norbert Kryštof Saeckel zdobil je iluzivními výhledy do krajiny ruinami. V roce 1868 byly tyto obrazy pokryty zrcadly. V roce 1826 byly instalovány nové toalety mezi síní a sousední Rudolfovou galerií. Oba interiéry pak byly přestavěny v letech 1865–1868 během příprav na českou korunovaci císaře František Josef I. z Rakouska, k čemuž však nikdy nedošlo. Rekonstrukci vedl vídeňský stavitel Ferdinand Kirschner podle plánů architekta Hans von Ferstel.[1] Současná reliéfní výzdoba vznikla většinou v té době. Oproti rudolfínskému volně modelovanému štuku se skládá ze sádrových odlitků dodatečně připevněných ke stěnám a stropům. Dvě kratší stěny haly byly navrženy a postaveny zcela novým způsobem.[2]

Popis

Španělský sál měří 48 metrů na 24 metrů a 12 metrů na výšku. Dvě dlouhé zdi zůstaly z doby Rudolfa II. - s devíti okny na severní straně a stejným počtem výklenků stejné velikosti na jižní zdi. Lichoběžníkový kámen nad centrálním oknem nese císařský monogram R s Řád zlatého rouna.[1] Dvě kratší stěny s galeriemi byly postaveny v 60. letech 20. století a jsou zdobeny sochami umění, vědy, obchodu a průmyslu Auguste la Vigne.[2] Pozlacené lustry a nástěnná světla pocházejí z konce 19. století a přebírají přes 2 000 elektrických žárovek.[1]

Reference

  1. ^ A b C Kadlec, František; Malá, Věra (2001). Státní místnosti: Pražský hrad (2. vyd.). Praha: Správa Pražského hradu. 31–36. ISBN  8086161560.
  2. ^ A b Chotěbor, Petr (2005). Pražský hrad: Podrobný průvodce (2. doplněk ed.). Praha: Správa Pražského hradu. 147–148. ISBN  8086161617.

externí odkazy

Souřadnice: 50 ° 05'25 ″ severní šířky 14 ° 23'55 ″ východní délky / 50,0903 ° N 14,3985 ° E / 50.0903; 14.3985