Sofia Levkovskaya - Sofia Levkovskaya
Sofia Levkovskaya | |
---|---|
![]() | |
narozený | |
Zemřel | 20. června 2011 | (ve věku 45)
obsazení | Hudební skladatel |
Sofia Sergeevna Levkovskaya (Ruština: София Сергеевна Левковская, 25. listopadu 1965 - 20. června 2011) byl ruský skladatel.[1] Spolupracovala s několika dirigenty, včetně Alexander Titov, Fedor Lednev, Anatoly Rybalko a Alim Shakhmametyev ; houslisté Matvey Lapin a Ilya Ioff, zpěvačka Nadežda Khadzheva, flétnista Georgy Dolgov, klarinetista Ilya Gindin, saxofonista Serafima Verholat, houslista a skladatel Artur Zobnin a pianista Nikolai Mazhara.
Levkovskaya používá ve svých skladbách hudební citace.[2][3] Hudební kritik Alexander Charkovskij zaznamenal ve své hudbě vysoce divadelní podobu, použití chytlavých sloganů jako názvů jejích děl i detailní promyšlenost myšlenek.[4]
Reference
- ^ http://www.conservatory.ru/files/41-43_musicus_10.pdf Archivovaná kopie https://web.archive.org/web/20/170105084509/http://www.conservatory.ru/files/41-43_musicus_10.pdf ze dne 5. ledna 2017 na Wayback Machine Musicus. 2008. č. 1 (10). 41–43.
- ^ Khazdan E. V. „Něco ovlivní, jiné budou mlčet: Sofia Levkovskaya (1965–2011)“ SPb .: Skladatel - Petrohrad, 2014.
- ^ Khazdan E. V. Dva autoportréty na pozadí orchestru Hudební akademie. 2010, č. 4.
- ^ Charkovskij, Alexander. „Na nic se neptejte“ Na památku skladatelky Sofie Levkovské
Bibliografie
- Khazdan, E. V. „Instrumentální divadlo Sofie Levkovské“, Opera Musicologica. 2012. č. 4 (14). 97–114.
- Sofia Levkovskaya, KinoPoisk
- Levkovskaya, S. S. „Instrumentální divadlo: vizuální a zvukový diktát scény“, Musicus. 2008. č. 1 (10).
- Levkovskaya, S. S. „Slova. Zvuky. Pohyby.“, Musicus. 2010. Č. 1–2 (20–21).
- Levkovskaya, S. S .; Charkovsky A.Z. „Free Electron of Anatoly Korolev“, Musicus. 2009. Č. 3 (16).
- Levkovskaya, S. S .; Vladimír Martynov „Casus Vita Nova“, Opera Musicologica. 2010. č. 2 [4].