Standard sociálního výkaznictví - Social Reporting Standard - Wikipedia

The Standard sociálního výkaznictví (SRS) poskytuje standardizované pokyny pro vykazování iniciativ a projektů v neziskovém sektoru. Termín SRS je inspirován Standardy účetního výkaznictví neziskových společností.

Na rozdíl od tradičních podniků sociální podniky a neziskové organizace nejsou primárně zaměřeny na maximalizaci zisků, ale spíše na sociální otázky. Uplatňování standardů účetního výkaznictví pro tyto organizace proto není vhodné. Proto je zásadní vývoj SRS, který bere v úvahu jedinečné cíle neziskových organizací.

Obecně lze všechny pokyny pro podávání zpráv v sociálním sektoru považovat za SRS. Takový koncept standardů výkaznictví (účetních a právních) v sociálním sektoru byl vyvinut několika odborníky v německém sociálním sektoru. SRS dosud získala širokou podporu a je široce používána. Přístup Social Reporting Standard (SRS) je otevřený nekomerční projekt.[1]

Pozadí

Podobně jako u hlášení a roční účetní závěrka neziskových organizací, sociální podnikatelé, neziskové organizace a další organizace se sociálními cíli také pravidelně informují o svých aktivitách. Běžně se například hlásí veřejnosti, svým dárcům, investorům a sponzorům, úřadům nebo svým partnerům.

Zatímco neziskové organizace jsou povinny podávat zprávy v souladu se zákony obecně přijímaných zásad, jako je německý „Handelsgesetzbuch (HGB)“ (srovnatelný s US GAAP nebo Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) ), jednotné standardy podávání zpráv pro sociálně orientované organizace však dosud nebyly stanoveny. Důsledné podávání zpráv umožňuje zúčastněným stranám sociálních podniků porovnávat informace. Srovnatelnost je velmi důležitým prvkem při oslovování potenciálních investorů a je relevantní i pro ostatní zúčastněné strany.[2] Složité normy pro standardy podávání zpráv o udržitelnosti, jako jsou normy Globální iniciativa pro podávání zpráv nejsou v rámci přiměřeného úsilí realizovatelné pro sociální organizace. Z těchto důvodů proto musí mnoho organizací vytvářet samostatné zprávy v souladu s pokyny každého jednotlivého investora, což může vést k plýtvání cennými zdroji.[3]

Proto na rozdíl od ziskových investorů, dárců, investorů a finančníků v EU neziskový sektor chybí standardizovaný základ pro informace, které mohou použít pro výběr, hodnocení a srovnání různých projektů. Výsledkem je, že prostředky a zdroje se často nepoužívají v oblastech, kde by mohly mít největší dopad. Sociální podniky často zápasí s získáváním kapitálu potřebného k dosažení jejich sociálně zaměřených cílů.[4]

Vznik a zúčastněné organizace

Výchozí bod při vývoji SRS vycházel z poznatků výzkumu z TU Mnichov a Univerzita v Hamburku.[5][6]

SRS je společný projekt Ashoka Germany, Auridis gGmbH, BonVenture Management GmbH, Phineo gAG, Schwabova nadace pro sociální podnikání, Spenden.de, TU Mnichov a Univerzita v Hamburku s pomocí PricewaterhouseCoopers Německo. Nadace Vodafone Německo spolu s Federální ministerstvo pro rodinné záležitosti, starší občany, ženy a mládež podporuje výzkumné projekty pro další rozvoj SRS. Vytvoření anglické verze SRS navíc podpořila Asociace sociálních dopadových analytiků (SIAA).

Standardem pro podávání zpráv je otevřený projekt v rámci Licence Creative Commons a všechny zúčastněné sociální organizace v Německu se mohou zúčastnit. Kromě dalšího rozvoje standardu by měl být rovněž zahájen dialog o podnikatelském myšlení a dopadově orientovaných opatřeních ke zvýšení společného blahobytu. Za tímto účelem zúčastněné organizace založily Social Reporting Initiative e.V. sdružení v září 2011.[7]

Cíle

SRS poskytuje nový rámec pro podávání zpráv pro zúčastněné strany v EU sociální sektor. Pomáhá zejména dokumentovat a komunikovat výsledkový řetězec jednotlivých projektů. Ve zprávě SRS je navíc systematicky zachyceno několik základních prvků podávání zpráv, jako je organizační struktura a finance, což vytváří ucelený obraz o organizaci. Dalším cílem SRS je podpora dopadové orientace sociálních organizací. To by mělo pomoci zaměřit soutěž o dary a financování na dopad programu.[8][9] Zaměření na efektivitu a dopad programu se proto stane hlavním problémem. Úsilí pro vykazující organizace a příjemce informací lze udržet na minimu: Za prvé, mít jasně definovaný rámec pro podávání zpráv, který používá mnoho organizací, dárců, investorů, a další zúčastněné strany. A za druhé, používáním konzistentních přístupů k měření dopadu.[10]

Složení a struktura

Zpráva podle SRS 2014 se skládá ze tří centrálních částí, konkrétně částí A, B a C. V závislosti na organizaci a typu a složitosti činnosti lze zprávu vyplnit několikrát.

  • Část A popisuje účel zprávy a poskytuje přehled a popis rozsahu zprávy a kontaktní informace pro organizaci.
  • Část B popisuje každou aktivitu a její dopad. Zaměřuje se na sociální problém a přístup k jeho řešení. Ústředním prvkem je část o dopadu na společnost. Použité zdroje, poskytované služby a společenské efekty jsou v kontrastu. Dále je třeba popsat plány, příležitosti a rizika. Na závěr je uveden úvod zúčastněných jednotlivců.
  • Část C obsahuje holistický profil organizace a poskytuje přehled o financích včetně příjmů a výdajů.

Většina uživatelů SRS hlásí jednu aktivitu poskytovanou organizací, zatímco některé organizace vykazují několik aktivit. V některých případech je jedna aktivita realizována sdružením několika organizací. Vzhledem k tomu, že SRS má modulární strukturu, je možné použít standard pro různé konstelace. To umožňuje investorům a dárcům snadno a rychle pochopit souvislosti mezi různými organizacemi a jejich aktivitami, což jim umožňuje odpovídajícím způsobem zařídit jejich podporu.

Činnost v tomto smyslu lze definovat jako souhrn všech akcí organizace k řešení sociálního problému. Činnosti jsou tedy definovatelné programy, projekty a plány včetně poradenských služeb, kurzů a školení, služeb, konferencí, technických a jiných produktů, publikací, ocenění, lobbistických aktivit, online platforem atd. Ukázky zpráv SRS lze zobrazit a stáhnout na webových stránkách SRS. .

Aplikace a distribuce

SRS byl poprvé publikován v roce 2010 a od té doby jej využívá stále větší počet uživatelů (aktuální seznam uživatelů si je můžete přečíst na webových stránkách SRS)[11]). V roce 2014 byla zveřejněna nová verze pokynů. Byly vzaty v úvahu zjištění z uživatelských seminářů a telefonických konzultací týkajících se SRS 2012 a zpětná vazba od mnoha uživatelů. Základní koncept se osvědčil a zůstává nezměněn, nicméně SRS 2014 je optimalizován s ohledem na uživatelskou přívětivost a význam.[12] Ashoka místo formuláře žádosti přijímá zprávu podle pokynů SRS. Od této chvíle se většina členů Ashoka hlásí ve formátu SRS.[13] Ashoka sama používá SRS také pro své vlastní výroční zprávy.[14] BonVenture přijímá zprávy podle SRS jako žádost o kapitál a úvěry.[15] Ukazatele dopadu se používají v zapojení do plánování a hodnocení sociálních dopadů. Pro hloubková hodnocení organizace doporučuje analytická metoda Phineo SRS. Pro proces výběru „německého sociálního podnikatele roku“ byla síť Schwabova nadace přijímá SRS jako aplikaci. Členové sítě nadace mohou předkládat své výroční zprávy ve formátu SRS.

Členové Nadace Vodafone také používají SRS pro své výroční zprávy. Žádosti o sociální business angels lze provádět také prostřednictvím SRS.[16] Startsocial přijímá zprávy SRS také jako aplikace.[17] Oznámení programu Act for Impact nadace Vodafone Foundation Germany a Sociální podnikatelské akademie se rovněž provádějí podle standardů SRS.[18]

SRS mimo jiné doporučuje „VENRO“ (zastřešující organizace rozvojových nevládních organizací v Německu).[19] Rovněž v rámci iniciativy sociálního podnikání Evropská komise, který spravuje 90 milionů EUR, bude SRS hrát v budoucnu klíčovou roli jako osvědčený postup.[20] V rámci lepšího místa byla laboratoř Trend Report SRS označena jako přední nástroj pro dokumentaci dopadu.[21]

SRS mohou používat všechny organizace se sociálními účely. Pokyny SRS se primárně zaměřují na malé a střední organizace se sociálními účely (např. Sociální podnikatelé) a byly vyvinuty zejména pro ně. Respektive, SRS can be used as a reporting tool by all základy, zejména nadací příjemců, odvážní filantropové, charitativní organizace a vládní nadace sociálních služeb. V létě roku 2013 byl SRS představen na konferencích pořádaných některými německými nestátními organizacemi sociálních služeb. Je třeba zmínit první organizace z oblasti sociální péče, „Diakonisches Werk Rosenheim“, a zejména „Diakonische Jugendhilfe Oberbayern“. Používají SRS pro všechna svá zařízení.[22] První nadací, která použila SRS pro svou výroční zprávu, byla „Nadace Alberta-Schweitzera“.[23]

SRS byl představen na Vision Summit 2012, který má nyní přes 1 000 účastníků a byl jmenován mezinárodně vedoucí konferencí pro sociální inovace, sociální podnikání, sociální odpovědnost podniků, ekologické podnikání a sociální dopad podnikání. Během seminářů na summitu byl navíc představen SRS a jeho použití.[24] SRS byl znovu představen prostřednictvím workshopů na Vision Summit v roce 2014 v Berlíně.[25] V dubnu a květnu 2012 byla mimoto poprvé nabídnuta konzultační schůzka s uživateli pro aktéry v této oblasti (sponzorovaná EU) Spolkové ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež ). Od té doby byly tyto konzultace nabízeny několikrát ročně.[26] V únoru 2013 se konala konference mnoha zúčastněných stran o „podpoře sociálních inovací v Německu“. Na této konferenci se zúčastnilo více než 200 zástupců z oblasti politiky, obchodu a vědy i sociálních podnikatelů. Social Reporting Initiative e.V. uspořádal seminář o dopadové dokumentaci organizací, představil a diskutoval o SRS.[27]

Mezinárodní distribuce

V současné době jsou pokyny nabízeny v němčině, angličtině a španělštině. Pokyny iniciované konferencí ThinkSocial.Act Business v prosinci 2013 v Aténách byly přeloženy do řečtiny.[28] V České republice se pořádá řada workshopů a mezitím je k dispozici také česká verze pokynů.[29] Plánuje se překlad pokynů do francouzštiny a maďarštiny.

Viz také

Literatura

  • Barbara Roder: Reporting im Social Entrepreneurship: Konzeption einer externen Unternehmensberichterstattung für soziale Unternehmer. Gabler 2010.
  • Achleitner A., ​​Bassen A., Roder B., Lütjens L .: Ein Standard für die Berichterstattung von Social Entrepreneurs V: Ökologisches Wirtschaften 4 (2009).[30]
  • Ann-Kristin Achleitner, Wolfgang Spiess-Knafl, Andreas Heinecke, Mirjam Schöning, Abigail Noble: Manuál pro sociální investice. Úvod pro sociální podnikatele (2011).[31]
  • Bittner, Phillip: Wie wirke ich? Hilfe für Social Enterprises (2014) [32]
  • Scheck, Barbara: Standard pro podávání zpráv o sociálních dopadech (Květen 2014)[33]
  • Wörrlein, Lena M .: Ein Standard für wirkungsorientierte Berichterstattung - der Social Reporting Standard V: npoR 1 (2015)
  • Wörrlein, Lena M .: Byl bringt's eigentlich? V: Couragiert-Magazin 4 (2014)
  • Hölscher P., Hinze F .: Wirkungsketten knüpfen und belegen V: Sozialwirtschaft 1 (2015)

Reference

  1. ^ "Standard sociálního výkaznictví | Wirkungsorientierte Berichterstattung für soziale Organisationen". Social-reporting-standard.de. Citováno 2016-01-21.
  2. ^ (PDF) https://web.archive.org/web/20120105174959/http://www.schwabfound.org/pdf/schwabfound/SocialInvestmentManual.pdf. Archivovány od originál (PDF) 5. ledna 2012. Citováno 4. června 2015. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  3. ^ „Prüfstein für soziale Unternehmer: Pressemitteilungen 2009: Universität Hamburg“. Uni-hamburg.de. Archivovány od originál dne 04.02.2016. Citováno 2016-01-21.
  4. ^ "Sechs Ansaetze zur Verbreitung sozialer Innovation in Deutschland | Ashoka Deutschland". Germany.ashoka.org. Citováno 2016-01-21.
  5. ^ „Integrativní rámec pro podávání zpráv v sociálním podnikání Ann-Kristin Achleitner, Alexander Bassen, Barbara Roder“. doi:10,2139 / ssrn.1325700. SSRN  1325700. Citováno 2016-01-21. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  6. ^ „Ökonomen von TU München und Universität Hamburg entwickeln Standard für Geschäftsberichte sozialer Unternehmer: Prüfstein für soziale Unternehmer“ (PDF). Cefs.de. 8. října 2009. Citováno 2016-01-21.
  7. ^ "(23.09.2011) Iniciativa zum Social Reporting Standard tagt bei PHINEO - Detailseite". Phineo.org. 2011-09-23. Citováno 2016-01-21.
  8. ^ „Vášeň pro dopad? | Kulturelle Globalisierung, Kulturanthropologie, internetová etnografie: Joana Breidenbachová“. Joanabreidenbach.de. Archivovány od originál dne 26. 8. 2014. Citováno 2016-01-21.
  9. ^ Dr. Andreas M. Rickerty. „Wie kann die Wirkung des bürgerschaftlichen Engagements beurteilt oder gemessen werden?“ (PDF). Efibayern.files.wordpress.com. Citováno 2016-01-21.
  10. ^ „Neuer Berichtsstandard erleichtert sozialen Organisationen die Arbeit“. Pwc.de. Citováno 2016-01-21.
  11. ^ https://web.archive.org/web/20141113085037/http://www.social-reporting-standard.de/en/trager/. Archivovány od originál 13. listopadu 2014. Citováno 4. června 2015. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  12. ^ (PDF) https://web.archive.org/web/20150605041928/http://www.social-reporting-standard.de/wp-content/uploads/2014/08/SRS-guidelines_en.pdf. Archivovány od originál (PDF) 5. června 2015. Citováno 4. června 2015. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  13. ^ „Designstipendium für Fellow Jahresberichte | Ashoka Deutschland“. Germany.ashoka.org. Citováno 2016-01-21.
  14. ^ (PDF) https://web.archive.org/web/20140802204043/http://www.social-reporting-standard.de/wp-content/uploads/2014/03/Ashoka-Magazin_2013-14.pdf. Archivovány od originál (PDF) 2. srpna 2014. Citováno 4. června 2015. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  15. ^ „Glossar: Bonventure“. Bonventure.de. Archivovány od originál dne 03.03.2016. Citováno 2016-01-21.
  16. ^ "Hledat | enorm". Enorm-magazin.de (v němčině). 2015-01-02. Archivovány od originál dne 01.01.2014. Citováno 2016-01-21.
  17. ^ "echo - Aussage". Echo.to. Archivovány od originál dne 26. 8. 2014. Citováno 2016-01-21.
  18. ^ "Thomas Leppert: Wirtschaft, Soziales & technologischer Wandel | Wirtschaft, Soziales & technologischer Wandel". Politom.wordpress.com. Citováno 2016-01-21.
  19. ^ "Kdo jsme". Venro.org. Citováno 2016-01-21.
  20. ^ „Sociální podnikání“. europa.eu. Citováno 2012-07-23.
  21. ^ "Standard sociálního výkaznictví | Trendreport". Trendreport.betterplace-lab.org. Citováno 2016-01-21.
  22. ^ „JH-OBB: SRS Seiten“. Jugendhilfe-oberbayern.de. Citováno 2016-01-21.
  23. ^ „Transparenz • Albert Schweitzer Stiftung“. Albert-schweitzer-stiftung.de. Citováno 2016-01-21.
  24. ^ „MENSCHEN & IDEEN FÖRDERN - Vodafone Stiftung“. Vodafone-stiftung.de. 2014-11-25. Archivovány od originál dne 2014-09-17. Citováno 2016-01-21.
  25. ^ "2014". Vision Summit. 09.11.2014. Archivovány od originál dne 2016-01-27. Citováno 2016-01-21.
  26. ^ "Im April / Mai: Anwenderberatung für Social Reporting Standard | Ashoka Deutschland". Germany.ashoka.org. Citováno 2016-01-21.
  27. ^ https://web.archive.org/web/20140826200606/http://www.social-reporting-standard.de/cs/multistakeholderkonferenz-2/. Archivovány od originál 26. srpna 2014. Citováno 4. června 2015. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  28. ^ (PDF) https://web.archive.org/web/20140802194435/http://www.social-reporting-standard.de/wp-content/uploads/2014/04/SRS-Leitfaden_griechisch.pdf. Archivovány od originál (PDF) 2. srpna 2014. Citováno 4. června 2015. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  29. ^ (PDF) https://web.archive.org/web/20140802195239/http://www.social-reporting-standard.de/wp-content/uploads/2014/04/SRS_CZ.pdf. Archivovány od originál (PDF) 2. srpna 2014. Citováno 4. června 2015. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  30. ^ "Ein Standard für die Berichterstattung von Social Entrepreneurs | Achleitner". Oekologisches-wirtschaften.de. Ökologisches Wirtschaften. Citováno 2016-01-21.
  31. ^ (PDF) https://web.archive.org/web/20120105175604/http://www.schwabfound.org/pdf/schwabfound/SocialInvestmentManual2011.pdf. Archivovány od originál (PDF) 5. ledna 2012. Citováno 4. června 2015. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  32. ^ „Wie wirke ich? Hilfe für Social Enterprises | enorm“. Enorm-magazin.de (v němčině). 2015-01-02. Citováno 2016-01-21.
  33. ^ Barbara Scheck. „Poskytování myšlenek: standard pro podávání zpráv o sociálních dopadech“ (PDF). Tcbblogs.org. Citováno 2016-01-21.

externí odkazy

  • "Kdo vyvinul SRS?" Webové stránky standardu sociálních zpráv. Přístup k 15.09.2014.