Sociální instituce a index pohlaví - Social Institutions and Gender Index
The Sociální instituce a index pohlaví (SIGI) je index navrženo k měřit rovnost žen a mužů ve společnosti. SIGI je složený indikátor rovnosti žen a mužů, představený Rozvojové centrum OECD v roce 2007[1]. Zaměřuje se pouze na sociální instituce které ovlivňují role mužů a žen, jako jsou normy, hodnoty a postoje společnosti, které se vztahují k pohlaví v zemích mimo OECD[2][3]. SIGI je mnohostranné opatření, které se zaměřuje na pět hlavních aspektů sociálních institucí, pokud jde o genderovou nerovnost: rodinný kodex, preference synů, vlastnická práva, fyzická integrita a občanské svobody[3].
Konstrukce indikátoru
SIGI je založen na výběru indikátorů z Databáze pohlaví, institucí a rozvoje (GID). Konkrétně čerpá z proměnných sociálních institucí GID, které jsou seskupeny do pěti kategorií nebo dílčích indexů: Zákon o rodině, Fyzická integrita, Občanské svobody, Son Preference (měřeno jako výskyt Chybějící ženy ), a Vlastnická práva. Zákoník o rodině vymezuje sociální instituce, které mají vliv na moc žen rozhodovat v domácnosti o své rodině. Proměnné tohoto dílčího indexu zahrnují finanční dědictví, rodičovskou autoritu a také manželská práva. Aspekt občanských svobod se zaměřuje na svobodu žen s ohledem na sociální účast. Mezi jeho proměnné patří svobody, jako jsou šaty, a schopnost pohybovat se mimo domov žen. Fyzická integrita zahrnuje proměnné, které měří výskyt násilí na ženách. Proměnné zahrnuté do tohoto opatření jsou mrzačení ženských pohlavních orgánů, zákony zakazující sexuální napadení nebo znásilnění, sexuální obtěžování a domácí násilí a ženy, které jsou údajně pohřešovány. Vlastnická práva se zaměřují na přístup žen k majetku. To, zda je ženám dovoleno vlastnit půdu nebo domy, a jejich přístup k bankovním půjčkám a úvěrům, jsou ohniska pod tímto podindexem. Preference synů, někdy také označovaná jako pohřešované ženy, se skládají z proměnných zabývajících se zkreslením pohlaví v úmrtnosti, včetně obchodování s lidmi a hlášení pohřešovaných osob[4][5]. Index je neváženým průměrem těchto 5 podindexů a měří na stupnici od 0 do 1 úroveň nerovnosti pohlaví v sociálních institucích (vyšší úrovně znamenají větší nerovnost). Každý člen ve vzorci SIGI je čtvercový, což umožňuje částečné srovnání. Ukazatele, které tvoří SIGI, by přinesly rovnoměrně vysoké nebo dokonce dokonalé skóre OECD vzhledem k tomu, že ve většině těchto zemí neexistuje právní diskriminace žen. V členských zemích OECD nicméně může existovat významná nerovnost mezi pohlavími; proto se skóre SIGI počítají pouze pro země, které nejsou členy OECD, aby se zabránilo zavádějícímu srovnání.[2]
Použití indikátoru
Ekonometrická analýza využívající SIGI ukázala významný dopad sociálních institucí na výsledky rovnosti žen a mužů. Například vyšší úrovně nerovnosti pohlaví v EU sociální instituce silně souvisí s nižší účastí žen na placené práci.[3] Vyšší úroveň nerovnosti však nemusí nutně souviset s nižší úrovní příjmu na obyvatele. Některé země s vysokými příjmy v EU Střední východ a severní Afrika Například v tomto regionu je vysoká míra nerovnosti žen a mužů. Na druhé straně se zdá, že vzdělání silně podporuje práva žen. Čím vyšší je procento žen, které umí číst a psát, tím nižší je diskriminace v sociálních zařízeních.[4]
Viz také
- Rovnosti žen a mužů
- Nerovnost pohlaví
- Index genderové parity
- Opatření pro posílení postavení žen a mužů
- Gender Gap Index
- Genderový index rozvoje
Reference
- ^ „O OECD - OECD“. www.oecd.org. Citováno 2019-12-03.
- ^ A b Branisa, Boris; Klasen, Stephan; Ziegler, Maria; Drechsler, Denis; Jütting, Johannes (2014). „Institucionální základy genderové nerovnosti: sociální instituce a genderový index (SIGI)“. Feministická ekonomie. 20 (2): 29–64. doi:10.1080/13545701.2013.850523.
- ^ A b C „Diskriminace v sociálních institucích a účast žen na pracovních silách - silný vztah | Sociální instituce a index rovnosti pohlaví (SIGI)“. genderindex.org. Citováno 2016-04-21.
- ^ A b „Sociální instituce, gramotnost a růst | Sociální instituce a index pohlaví (SIGI)“. genderindex.org. Citováno 2016-04-21.
- ^ Cho, Seo-Young (2011). „Integrace rovnosti - globalizace, práva žen, preference synů a obchodování s lidmi“. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc)
Bibliografie
- Boris Branisa, Stephan Klasen, Maria Ziegler, Denis Drechsler a Johannes Jütting (2013): Institucionální základ nerovnosti žen a mužů: sociální instituce a index pohlaví (SIGI). Feministická ekonomie, publikováno online: 11. prosince 2013.
- Boris Branisa, Stephan Klasen a Maria Ziegler (2013): Genderová nerovnost v sociálních institucích a výsledky genderového rozvoje, World Development, svazek 45, květen 2013, strany 252–268
- Johannes Jütting, Christian Morrisson, Jeff Dayton Johnson a Denis Drechsler (2008): Measuring Gender (In) Equality: The OECD Gender, Institutions and Development Data Base, Journal of Human Development, Volume 9, Issue 1. March 2008, pages 65 - 86.
externí odkazy
- Sociální instituce a index pohlaví, oficiální webové stránky