Sociálně demokratická unie pracujících a drobných zemědělců - Social Democratic Union of Workers and Smallholders
Sociálně demokratická unie pracujících a drobných zemědělců | |
---|---|
Finské jméno | Työväen ja Pienviljelijäin Sosialidemokraattinen Liitto |
Založený | 1959 |
Rozpuštěno | 1973 |
Rozdělit se od | Sociálně demokratická strana Finska |
Sloučeny do | Sociálně demokratická strana Finska |
Noviny | Päivän Sanomat |
Křídlo pro mládež | Socialistická mládežnická liga ve Finsku |
Dámské křídlo | Sociálně demokratická ženská liga |
Dětské křídlo | Varhaisnuorisoliitto Haukat |
Sociálně demokratická unie pracujících a drobných zemědělců (Finština: Työväen ja Pienviljelijäin Sosialidemokraattinen Liitto, TPSL) byla politická strana v Finsko. TPSL vznikl jako zlomek Sociálně demokratická strana Finska, vedená Emil Skog a Aarre Simonen. Skog byl bývalým předsedou SDP a byl ve sporu s úřadujícím předsedou Väinö Leskinen. Strana byla založena v roce 1959, v letech 1959–1970 měla křesla v parlamentu a byla rozpuštěna v roce 1973. Obecně byla identifikována jako politická mezi SDP a SKDL (organizace ovládaná komunisty).
Dějiny
Frakce se rozdělila od SDP v roce 1959 po několika letech bojů a zachovala si stranickou platformu SDP až do roku 1967, přičemž se domnívala, že SDP nenásledovala svou vlastní platformu. Hlavní příčinou roztržky bylo zejména vedení strany SDP Väinö Tanner a Väinö Leskinen chtěl rozvíjet stranu směrem k „obecné straně“ přitahující celou veřejnost. Naproti tomu TPSL, jak název napovídá, chtěla, aby SDP byla zvláštní zájmovou stranou pro dělníky a drobné farmáře.[1] Leskinen chtěl spolupracovat s pravicí, založenou na politice SDP na obecné populaci, a jeho ekonomická politika byla konzervativní a deflační a kritizoval zemědělské dotace. Naproti tomu Skogova frakce chtěla spolupracovat s agrárníky a dalšími levičáky lidová fronta vlády (kansanrintamahallitus) a svou politiku zakládají výlučně na odborech. Například Heikki Laavola napsal, že neshoda nebyla nad ideologií levice vs. pravice; všichni Tanner, Leskinen, Skog a Simonen byli dříve aktivní v protikomunistických pronásledováních. Svou roli hrály neshody mezi jednotlivci a kolem nich; Tanner byl skutečně odsouzen (pod sovětským tlakem) za odpovědnost vůči Válka pokračování, a jako takový, že byl vůdcem SDP, byl problém Sovětů.
Rozpor byl doprovázen rozdělením přidružených společností a odborů. Hlavní odborová organizace, Ústřední organizace finských odborových svazů, byl ovládán většinou Skogovými muži, jak byl liga mládeže, sportovní federace a ženská liga. Prvním příkladem bylo, že vedení SDP chtělo, aby se sportovní federace pracovníka spojila s pravicovou sportovní federací, aby se kvalifikovala pro vstup do Olympiáda, o kterém Skogova frakce zpochybňovala buržoazii.
TPSL měla v EU 13-15 zástupců po 200 parlament po rozdělení v roce 1959 získal v roce pouze dva Volby v roce 1962, dostal dovnitř sedm zástupců 1966 a trvale vypadl z parlamentu v 1970. Je příznačné, že TPSL spolupracovala s obzvláště výkonným prezidentem Urho Kekkonen, a byl partnerem v koaličních kabinetech (Karjalainen I, Paasio I, Koivisto I). V roce 1963 SDP změnila svoji politiku tak, že dobré vztahy s Kekkonenem a Sovětským svazem byly novou prioritou, čímž odstranily významnou příčinu nesouhlasu. Skog sám se vrátil k SDP v roce 1965. TPSL se radikalizoval a stal se přátelštějším pro Sovětský svaz, ale ztratil svou podporu veřejnosti, a byl rozpuštěn v roce 1973. Rozhodnutí bylo učiněno v prosinci 1972, protože rada TPSL hlasovala pro návrat k SDP 10–3.[2] Menšinová frakce, včetně Simonen a některých dalších bývalých poslanců, vytvořila Socialistická dělnická strana.
Členové parlamentu
- v letech 1958–1959 Parlamentní skupina sociálně demokratické opozice
- Laura Brander-Wallin 1962
- Vappu Heinonen SDP →1958–1962, 1966–1970
- Mikko Hult SDP →1958–1962
- Armas Härkönen 1958–1962
- Urho Kulovaara SDP →1958–1962
- Tyyne Leivo-Larsson 1966–1970
- Valdemar Liljeström SDP →1958–1960
- Impi Lukkarinen SDP →1958–1970
- Aino Malkamäki 1960–1961
- Viljo Pousi 1966–1970
- Eeno Pusa 1961–1962
- Olavi Saarinen 1966–1970
- Martta Salmela-Järvinen SDP →1958–1966
- Aili Siiskonen 1958–1962, 1966–1970
- Aarre Simonen SDP →1958–1962
- Arvo Sävelä SDP →1958–1962
- Arvi Turkka SDP →1958–1962
- Vilho Turunen 1958–1962
- Heikki Törmä SDP →1959–1962
- Olli J. Uoti 1959–1962, 1966–1967
Výsledky voleb
Parlamentní volby | |||
---|---|---|---|
Rok | Poslanci | Hlasy | |
1958 | 3 | 33,947 | 1.75% |
1962 | 2 | 100,396 | 4.36% |
1966 | 7 | 61,274 | 2.59% |
1970 | 0 | 35,453 | 1.40% |
1972 | 0 | 25,527 | 0.99% |
Místní volby | |||
Rok | Radní | Hlasy | |
1960 | 263 | 66,667 | 3.40% |
1964 | 313 | 63,348 | 2.95% |
1968 | 137 | 40,203 | 1.78% |
1972 | 30 | 13,601 | 0.54% |
Prezidentské volby | ||||
---|---|---|---|---|
Rok | Voliči | Hlasy | Kandidát | |
1962 | 2 | 66,166 | 3.0% | Emil Skog |
1968 | 6 | 46,833 | 2.30% | Urho Kekkonen |
Viz také
Reference
- ^ Rauli Mickelsson. Suomen puolueet - Historia, muutos ja nykypäivä. Vastapaino 2007.
- ^ Kevin Devlin: Smrt roztříštěné strany: Finští levicoví socialisté se vzdávají Archivováno 08.01.2012 na Wayback Machine (Radio Free Europe 5.12.1972)