Sociálně demokratická strana v NDR - Social Democratic Party in the GDR - Wikipedia

Sociálně demokratická strana v NDR

Sozialdemokratische Partei in der DDR
VůdceMarkus Meckel
Ibrahim Böhme
Wolfgang Thierse
Založený7. října 1989
Rozpuštěno26. září 1990
Sloučeny doSociálně demokratická strana Německa
IdeologieSociální demokracie
Politická poziceStřed vlevo
BarvyČervené

The Sociálně demokratická strana v NDR (Němec: Sozialdemokratische Partei in der DDR) byla rekonstituovaná sociálně demokratická strana existující během poslední fáze Východoněmecký stát. Méně než rok po svém vzniku se sloučila se západoněmeckou Sociálně demokratická strana Německa.

Dějiny

Nadace

Markus Meckel

Východní Německo se tradičně stalo srdcem SPD ve sjednoceném Německu. V roce 1946 sovětské okupační úřady přinutil východní větev SPD ke sloučení s východní větví z Komunistická strana Německa tvořit Socialistická jednotná strana Německa (SED). Během krátké doby však bylo několik nezávislých členů fúze ze strany SPD vytlačeno a ze SED se stala plnohodnotná komunistická strana - v zásadě KPD pod novým názvem.

Na začátku roku 1989 se protestant teologové Markus Meckel a Martin Gutzeit převzali iniciativu k oživení sociálně demokratické strany v NDR. Ti dva provedli organizační přípravy a v dubnu 1989 vypracovali první návrh odvolání nadace. V srpnu bylo odvolání představeno na Golgathagemeinde farnost v Berlíně. Odvolání podepsali Meckel, Gutzeit, ředitel a obhájce lidských práv Ibrahim Böhme a teolog Arndt Noack.

Volání po založení politické strany mimo systém EU Národní fronta byla přímou výzvou pro politický systém NDR a zejména pro SED, jehož základ byl narušen pouhou existencí sociálně demokratické strany. SED založila svůj nárok na moc na tom, že je výhradním zástupcem Dělnická třída.

Dne 7. října 1989 se čtyřicet nebo padesát lidí, převážně z Berlína a jižních částí země, shromáždilo u fary ve Schwante, městě poblíž Berlín a založil Sociálně demokratická strana v NDR. Strana zvolila zkratku SDP vyhnout se asociacím s SPD, které se sloučily do SED, a také označit se za nezávislou na západoněmecké SPD. Stephan Hilsberg, programátor, byl zvolen prvním mluvčím strany, zatímco Ibrahim Böhme se stal manažerem.

V opozici

Mezi říjnem a prosincem byly v různých městech vytvořeny místní skupiny SDP. Od 7. Prosince 1989 se dvou zástupců strany účastnili Kulatý stůl jednání mezi předsedou vlády Hans Modrow, který se stal de facto vůdcem východního Německa poté, co se SED o týden dříve vzdala svého monopolu moci, a různých opozičních skupin. Výsledkem jednání bylo připojení zástupců opozičních skupin k Modrowovu kabinetu as ministři bez portfolia do svobodných voleb do Lidová komora mohl být držen. 29. ledna Walter Romberg se stal prvním sociálně demokratem jmenovaným do kabinetu.

Ibrahim Böhme poté, co byl v únoru 1990 zvolen předsedou strany.

Dne 13. ledna 1990, první strana Konference delegátů shromáždili v Berlíně a rozhodli se změnit krátkou formu názvu strany na SPD, aby vyhovovaly západoněmecké SPD (a těží z ní). Zároveň byla vytvořena stranická organizace na úrovni okresů a krajů.

Volby byly naplánovány na 18. března. Tři týdny před tímto datem uspořádala SPD ve dnech 22. až 25. února 1990 svůj první stranický sjezd Lipsko. Kongres rozhodl o základním manifestu a statutu strany a také zvolil výkonnou radu, přičemž Böhme sloužil jako předseda strany a Meckel jako jeden z jeho zástupců.

Volby přinesly sociálním demokratům neuspokojivé výsledky. Namísto získání absolutní většiny, jak očekávali, získali 21,9% hlasů, což vedlo k 88 křeslům a druhému místu. Večírek se dařilo nejlépe v okresy z Berlína (34,9%), Postupimi (34,4%) a Frankfurtu nad Odrou (31,9%), a zdaleka nejhorší v okrese Drážďany (9,7%). Když se nový parlament ustavil, sociální demokrat Reinhard Höppner byl zvolen místopředsedou Lidové komory.

Ve vládě

Po interních debatách členové strany souhlasili s koaličními rozhovory s vítězem voleb, středopravou stranou Aliance pro Německo, skládající se z CDU, DSU a Demokratické probuzení, stejně jako s Aliance svobodných demokratů, aliance liberálních stran. 12. dubna Lothar de Maizière CDU tvořil a velká koalice kabinet zahrnující šest sociálních demokratů, mezi nimi Markus Meckel (zahraniční věci), Regine Hildebrandt (sociální otázky) a Walter Romberg (finance). SPD zpočátku podporovala de Maizièrovu politiku rychlého znovusjednocení se západním Německem, ale kabinet opustila 20. srpna.

Wolfgang Thierse

Ibrahim Böhme byl jmenován vyšším ministrem vlády. Během koaličních rozhovorů však byl jako dlouholetý odhalen Stasi informátor západoněmeckého zpravodajského časopisu Der Spiegel. Ačkoli Böhme to nepriznal, souhlasil s pozastavením svých stranických funkcí (později byl ze strany vyloučen v roce 1992). Dne 8. Dubna 1990 byl Meckel vybrán jako prozatímní předseda až do mimořádného zasedání v roce 2006 Halle (Saale) dne 9. června 1990 zvolen Wolfgang Thierse jako nový předseda strany. Ve stejnou dobu, Willy Brandt, bývalý kancléř západního Německa a čestný předseda západoněmecké SPD, byl rovněž zvolen čestným předsedou východoněmecké SPD.

Sjednocení

S Znovusjednocení Německa blížící se 3. října 1990 uspořádala východoněmecká SPD závěrečný stranický sjezd 26. září 1990 a rozhodla se sloučit se západoněmeckou SPD. Následující den se Wolfgang Thierse připojil k výkonné radě sjednocené strany a byl také jmenován místopředsedou. V roce 2005 rezignoval na tuto pozici, ale do roku 2009 zůstal členem exekutivy strany.

Literatura

  • (v němčině) Wolfgang Grof: „In der frischen Tradition des Herbstes 1989“. Die SDP / SPD in der DDR: Von der Gründung über die Volkskammerarbeit zur deutschen Einheit, Stažení: als PDF-Datei 308 KB