Malé a střední podniky v Ázerbájdžánu - Small and medium-sized enterprises in Azerbaijan

Malé a střední podniky jsou označovány jako KOS (kiçik və orta sahibkarlıq) nebo KOM (kiçik və orta müəssisələr) v Ázerbajdžán. Malé a střední podniky mají v Ázerbájdžánu vedoucí pozici v zajišťování hospodářského růstu a zaměstnanosti.

Klasifikace malých a středních podniků

Ázerbájdžán rovněž kategorizoval počet zaměstnanců ve společnosti a roční obrat. Kategorizace podniků je uvedena níže:[1]

Kategorizace podniků podle jejich velikostiPočet zaměstnancůRoční obrat (AZN)
Malé podniky< 25< 200 000
Střední podniky25 < 125200 000 < 1 250 000
Velké podniky125 <1 250 000 <

Vládní statistický výbor definoval tuto klasifikaci zohledněním různých ekonomických oblastí, jak je uvedeno níže.[2]

Kategorie podnikáníPočet zaměstnancůRoční obrat (AZN)
Průmysl a stavebnictví< 50< 500 000
Zemědělství< 25< 250 000
Velkoobchod< 15< 1000 000
Maloobchod, doprava,

služby a jiné ekonomické činnosti

typy

< 10< 250 000

Malé a střední podniky jsou v Ázerbájdžánu rozděleny do dvou skupin.

  • Jednotliví podnikatelé, výhradní vlastníci podniku. Jednotliví podnikatelé jsou osoby zapojené do podnikatelské sféry bez vzniku právnické osoby a mají neomezenou odpovědnost.
  • Malé a střední podniky, tj. Právnické osoby, v nichž jsou jednotliví podnikatelé právně považováni za malé podniky. Fyzické osoby, které se zaregistrují jako právnická osoba, se klasifikují podle dvou druhů ukazatelů: počtu zaměstnanců a podle ročního obratu.

Z hlediska počtu podniků a zaměstnanců zaujímají hlavní část oblasti malého a středního podnikání jednotlivé podniky. Podle údajů Statistického výboru za rok 2015 činil počet malých podniků ve všech hospodářských odvětvích země 196 327. Počet malých podnikatelů se v roce 2015 zvýšil oproti roku 2014 přibližně o 9 429 osob. 178 163 z nich byli individuální podnikatelé. Jednotliví podnikatelé se většinou aglomerovali v odvětvích, zejména v obchodu, a místo minimálních investic berou více výnosů. Pouze malý počet podnikatelů se účastní obchodních aktivit, což vyžaduje vysoké počáteční investice a dlouhodobý zisk. V průměru jednotliví podnikatelé zaměstnávají méně lidí, čímž snižují své výdaje a dosahují většího zisku.

Právní subjekty jsou registrovány ústředními správami ministerstev a agentur a jsou jimi pečlivě kontrolovány. Malý podnik je podnikáním, které je kontrolováno právnickou osobou a je k dispozici v kabinetu ministerstva. V této části jsou uvedeny hlavní principy pro malé a střední podniky.[3]

Programy pro rozvoj malých a středních podniků

Přímý rozvoj podnikání v Ázerbájdžánu začal v 90. letech. 12. prosince 1992 vláda ustanovila „Předpisy Ázerbájdžánské republiky pro podporu podnikání v Národním fondu“. Schválení tohoto fondu umožnilo malým a středním podnikům využívat výhod zvýhodněných půjček. Do roku 2001 však mechanismus dodávky subjektům podnikání nepracoval správně. Hejdar Alijev Dne 27. srpna 2002 vydal dekret vyústění v schválení „nařízení o Národním fondu pro podporu podnikání Ázerbájdžánské republiky“ a „Použití fondu Národního fondu pro podporu podnikání v Ázerbájdžánské směrnici“ bylo zaměřeno na vývoj mechanismu financování investiční projekty podnikatelů. Začaly se vydávat půjčky s nižšími úrokovými sazbami v národní měně a také identifikace doby odkladu pro první dvě třetiny částí půjček a nízký podíl úvěru způsobil vznikající úrok o tyto úvěry.[4]

Strategický plán rozvoje malých a středních podniků

Rozvoj malých a středních podniků v zemi na základě Strategické cestovní mapy definované za účelem dosažení strategických cílů a zajištění maximálního využití příležitostí označených jako strategický cíl takto:[5]

  • Další zdokonalování regulačního rámce v podnikatelském prostředí s cílem zvýšit dopad malých a středních podniků na HDP
  • Zajištění cenově dostupného a efektivního přístupu k finančním zdrojům s cílem vytvořit udržitelnou síť malých a středních podniků
  • Internacionalizace malých a středních podniků a lepší přístup na zahraniční trhy s cílem zvýšit devizové rezervy země a zajistit soulad s mezinárodními normami pro zboží vyrobené v zemi
  • Zvyšování nabídky kvalitních produktů a služeb v rámci rozvoje kvalifikované pracovní síly a rozvoje malých a středních podniků se zaměřením na regionální trhy
  • Posílení výzkumu a vývoje a podpora inovací za účelem zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků

Strategický plán definuje krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé směry hospodářských reforem a rozvoje v malých a středních podnicích. Existují tři hlavní strategické pohledy:[6]

  • do roku 2020
  • dlouhodobý výhled do roku 2025
  • cílový pohled od roku 2025

Princip jednoho okna

Systém „jednoho okna“ aplikován na základě prezidentského dekretu vydaného 30. dubna 2007. Tato zásada umožňovala registraci podnikatelských subjektů a začala implementovat jejich online registraci. Na základě principu E-Government byl vytvořen portál a implementace systému byla zahájena v roce 2009.[7]

Viz také

Reference

  1. ^ „- Qanunvericilik“. Daně.Gov.Az. Citováno 2018-03-22.
  2. ^ (www.anarsamadov.net), Anar Samadov. „Malé podnikání v Ázerbájdžánu | Státní statistický výbor Ázerbájdžánské republiky“. Státní statistický výbor Ázerbájdžánské republiky. Citováno 2018-03-22.
  3. ^ „Malé a střední podnikání v Ázerbájdžánu; hodnocení země“ (PDF).
  4. ^ „Ázerbájdžánské ministerstvo hospodářství Národní fond pro podporu podnikání“.
  5. ^ „Strategický plán Ázerbájdžánu pro výrobu a spotřebu zboží na úrovni malých a středních podniků“ (PDF).
  6. ^ „ÁZERBAJDŽÁNSKÝ PŘEHLED EKONOMICKÝCH REFOREM“ (PDF).
  7. ^ SEMINÁŘ „UNECE HOLDS NA“ JEDNOM OKNĚ „ZÁSADA V BAKU“. Citováno 2018-03-22.