Slzy a úsměy, op. 25 - Slzy a úsmevy, Op.25
Slzy a úsměy, Op. 25 (Tears and Smiles) je rok 1909 cyklus písní na Slovenská poezie od slovenského skladatele Mikuláš Schneider-Trnavský. Patří mezi jeho nejznámější vokální skladby. Písně byly poprvé publikovány v roce 1912.[1][2]
Písně
- 1. Prsteň ("A ring") na text od Janko Jesenský
- 2. Pieseň („Píseň“) Ivan Krasko
- 3. Vesper Dominicae - Ivan Krasko[3]
- 4. Letí Havran, Letí („Fly crow, fly“) Svetozár Hurban Vajanský[4]
- 5. Nôžka Svetozár Hurban Vajanský
- 6. Uspávanka („Ukolébavka“) z publikace Nový Nápev Na Prostonárodné Slová
- 7. Keď Na Deň Zvoniť Mali („Když ráno zazvoní zvonek“) Ivan Krasko[5]
- 8. Magdaléna - Vladimír Roy
Nahrávky
- Štefan Margita, 2006
Reference
- ^ Hudobný archív - Svazek 7 1983 - Strana 18 „Piesne pod názvem Slzy a úsměvy vysli roku 1912 náklad Kníhtlaciarskeho úcastinárskeho spolku v Martine ... ... zistif uz z pozoruhodného výberu básnikov a básní: trikrát je tam zastúpený Ivan Krasko (piesňami PteseÄ, Vesper Dominicae, ...
- ^ Encyklopedie Slovenska a Slováků Tamara Archleb Gály - 2006 "Ve své světské hudbě inklinoval ke stylu pozdního romantismu. Vynikal jako textař a tvůrce melodií. Pro své umělecké písně čerpal inspiraci z moderní městské písně (sbírky Drobn & kvety - Drobné květiny, Slzy a usmevy - Slzy a úsměvy
- ^ Vesper Dominicae - Ivan Krasko "Tam někde v dálce čerňavých horách se nachází bílá země k zemipokojné, tichá.V nejstarodávnější vážný vzhled domů čušia."
- ^ Svetozár Hurban Vajanský Sobrane diela Svetozara Hurbana Vahanského Svazek 7 1925 - strana 130 "Letí havran, letí, radostně si kráka, nesí krmivo pro děti, pre rodinku svou, co tarn v hniezde caká. Bezí vlk a vyje, maso kus má v pysku pre vlcatá svoje, co hladujú, mrznú v dlhom zimovisku. Lez ta v lono hory nejde nik, neletí. "
- ^ Ivan Krasko: Nox et solitudo (Noc a samota) „Keď na den zvonit měli, vyšli jsme, za přítmie, za šeru, verili, že snad k večeru vrátím důvěru. Celý, celý den jsme sami šli, v důvere, bez oddychu, dúfám, že třeba unavení skrotíme kruté pýchu. .. A večerom dva spolu došli jsme, bez večery, nesvojskí - a jedno srdce skučalo po psech, po psech ... (Ivan Krasko) "
Tento článek o písni z roku 1900 je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |