Slezská Ostrava - Slezská Ostrava
Slezská Ostrava (polština: Śląska Ostrawa, rozsvícený Slezská Ostrava), do roku 1919 Polnisch Ostrau (čeština: Polská Ostrava, polština: Polska Ostrawa, rozsvícený Polská Ostrava) je okresem města Ostrava, Moravskoslezský kraj v Česká republika. Leží v historické oblasti Těšínské Slezsko, nepočítám Koblov a Antošovice ležící severozápadně od Odra řeka v Hlučínsko.
Zahrnuje historické město Slezská Ostrava i tržní město Hrušov a vesnice Antošovice, Heřmanice, Koblov, Kunčice, Kunčičky a Muglinov.
Dějiny
Ostrava byla poprvé zmíněna v dokumentu Papež Řehoř IX vydáno pro Benediktin opatství v Tyniec v roce 1229 jako Ostrawa.[1] Politicky to tehdy patřilo k Vévodství Opole a Ratiboř, nicméně leželo na řece Ostravice podél kterého byla v roce 1261 poprvé regulována hranice mezi Slezskem a Moravou.[2] Po založení města Moravská Ostrava v letech 1268 až 1278 na moravské straně byla vesnice opuštěná na slezské straně nazývána opačně slovansky a později polsky.[3] Od roku 1290 patřil k Těšínské vévodství, který se v roce 1327 stal a poplatek z Království české, která se po roce 1526 stala součástí Habsburská monarchie.
Obec se stala sídlem katolíka farní, uvedený v rejstříku Petrova pence platba z roku 1447 mezi 50 těšínskými farnostmi diakonie tak jako Ostravia.[4] Po 40. letech 15. století Protestantská reformace v těšínském vévodství zvítězil a místní katolický kostel převzal Luteráni. Byl jim odebrán (jako jeden z asi padesáti budov v regionu) zvláštní komisí a vrácen zpět Římskokatolický kostel dne 26. března 1654.[5]
Osada Polská Ostrava získala tržní město práva v roce 1879. V letech 1911-1913 byla postavena radnice. V roce 1919 se stala součástí Československo a v listopadu téhož roku byla přejmenována na Slezská Ostrava. Dne 17. září 1920 získala městská práva.
Podle rakouský sčítání lidu z roku 1910 Polnisch Ostrau měl 22 892 obyvatel, z nichž 22 693 mělo trvalé bydliště. Sčítání lidu žádalo lidi o jejich mateřský jazyk, 1296 (5,7%) bylo německy mluvících, 16 927 (74,6%) mluvilo česky a 4467 (19,7%) mluvilo polsky. Židé nesměli prohlásit jidiš, většina z nich tak prohlásila německý jazyk za svůj rodný jazyk. Nejlidnatější náboženské skupiny byly Římští katolíci s 21 604 (94,4%), následovaný Protestanti s 933 (4%) a Židé s 290 (1,3%).[6]
Znaky částí okresu
Antošovice | Heřmanice | Hrušov | Koblov |
Kunčice | Kunčičky | Muglinov | Slezská Ostrava |
Reference
- ^ Panika, Idzi (2010). Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528) [Těšínské Slezsko ve středověku (do roku 1528)] (v polštině). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie. str. 286. ISBN 978-83-926929-3-5.
- ^ I. Panika, 2010, s. 50
- ^ Alois Adamus, Z dějin Slezské Ostravy, 1920, Ostrava
- ^ „Registrum denarii sancti Petri in archidiaconatu Opoliensi sub anno domini MCCCCXLVII per dominum Nicolaum Wolff decretorum doctorem, archidiaconum Opoliensem, ex Commissione reverendi v Christo patris ac domini Conradi episcopi Wratislaviensis, sedis apostolice collectoris, collecti“. Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens (v němčině). Vratislav: H. Markgraf. 27: 361–372. 1893. Citováno 21. července 2014.
- ^ Broda, Jan (1992). „Materiały do dziejów Kościoła ewangelickiego w Księstwie Cieszyńskim i Państwie Pszczyńskim w XVI i XVII wieku“. Z historii Kościoła ewangelickiego na Śląsku Cieszyńskim (v polštině). Katowice: Dom Wydawniczy i Księgarski „Didache“. 259–260. ISBN 83-85572-00-7.
- ^ Ludwig Patryn (ed): Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. prosince 1910 ve Schlesien, Troppau 1912.
externí odkazy
- (v češtině) Oficiální webové stránky
Souřadnice: 49 ° 50'14 ″ severní šířky 18 ° 17'54 ″ východní délky / 49,83722 ° N 18,298333 ° E