Otroctví v Dacii - Slavery in Dacia - Wikipedia

Otroctví v Dacii byl rozšířený jak mezi kmeny Dacian a Getae, tak po Římské dobytí Dacie.

Trh s otroky

Existují omezené důkazy o použití otroků v ekonomickém systému Dacians.[1] Nižší třídy Dacie (comati) byli svobodní muži; rozsáhlá válka v regionu ji však učinila jedním z nejdůležitějších zdrojů otroků pro římský a řecký svět,[1] se kterými se zabývali obchodem s otroky.

Herodotus napsal, že Thrákové (o nichž se domníval, že zahrnují Getae) prodali své děti v otroctví obchodníkům.[2] Polybius napsal, že Řekové přinesli otroky "nejlepší kvality" z národů žijících na břehu řeky Černé moře.[3]

Během pozdní římské republiky (zhruba mezi 130 př. N. L. A 31 př. N. L.), Velké množství římských denáry byly dovezeny do Dacia.[4] V rumunských sbírkách je více než 25 000 takových mincí, z nichž většina byla nalezena ve velkém hromady, mnohem vyšší číslo než kdekoli mimo Římskou říši.[4] Vysvětlením tohoto velkého množství dovezeného římského stříbra by bylo, že Dáci vyváželi do Říma velké množství otroků.[4] Na základě počtu mincí Michael Crawford Odhaduje se v roce 1977, že mezi lety 60 a 30 před naším letopočtem bylo do Říma vyvezeno ročně asi 30 000 otroků.[4]

Poznámky

  1. ^ A b Oltean, Ioana A. (2007-08-14). Dacia: Krajina, kolonizace a romanizace (1. vyd.). Londýn; New York: Routledge. p. 114. ISBN  9780415412520.
  2. ^ Herodotus, V
  3. ^ Polybius, IV. 38
  4. ^ A b C d Crawford, s. 117-124

Reference

Starověké zdroje

Moderní díla

  • Crawford, Michael H. (01.01.1977). „Republikánské denáry v Rumunsku: potlačení pirátství a obchodování s otroky“. The Journal of Roman Studies. 67: 117–124. doi:10.2307/299923. JSTOR  299923.