Slapsoftware - Slapsoftware - Wikipedia
Slap Software„(Software Livre da Administração Processual nebo Free Software of the Procedural Management), je a brazilský otevřený zdroj Systém. Byl vyvinut pro použití v automatizaci soudní, správní a legislativní postupy. Je registrována v Národním institutu průmyslového vlastnictví (INPI).[1] The aplikace vypořádat se se systémy s funkcemi výzkumu, řízení, sledování a ukládání data, včetně soudní automatizace, digitálního řízení, elektronický právní proces nebo protokol.
Účel
Společnost Slap Software byla vytvořena hlavně za účelem snížení vládních výdajů znovu použít z moduly v různých částech vlády.
Bylo zamýšleno vyloučit institucionální odpad, který přichází s reimplementací stávající funkce.[2] Dalším cílem bylo pomoci zlepšit osvědčené postupy v interdisciplinární oblasti mezi zákon a informační technologie.
Koncepty
Úkolem modulů bylo splnit požadavky více aplikací v soudní, správní a legislativní oblasti v obou civilní a zločinec ), napříč jurisdikce, oddělení a zvláštní soudy.[3]
Modularizace a opětovné použití jsou základní pojmy objektová orientace, orientace na komponentu a nezávislost dat.[4]
Moduly
Software Slap hovoří o formálních prvcích, jako je a případ by: ukázkové aplikace, dokumentace UML a příručky zaměřené na celé spektrum její veřejnosti.
Společenství
Tento software je schopen komunikovat s médii,[5][6] s institucemi,[7][8] sociální sítě a další nástroje.
Dějiny
Slapsoftware byl spuštěn v lednu 2008,[Citace je zapotřebí ] a nadále se vyvíjí. Projekt byl uveden na přednáškách[9] a studovali je studenti, vedoucí pracovníci a zaměstnanci, kteří mají zájem.
Viz také
Reference
- ^ „Patenty - Revista da Propriedade Industrial č. 2039“ (PDF). Revista do Instituto Nacional de Propriedade Industrial. 2. února 2010. Citováno 21. března 2012.
- ^ Tribunal de Justiça do Mato Grosso (5. července 2011). „Sistema Privado é Melhor para Virtualizar a Justiça“ (PDF). Myclipp. Citováno 22. března 2012.
- ^ „Slap Software, Alguém Já Ouviu Falar?“. Maurício Bastos Juiz do Trabalho. Citováno 22. března 2012.
- ^ „E Viva o Process Digital“. Ergues da Justiça a Clava Forte. 13. října 2009. Citováno 22. března 2012.
- ^ „Juiz Desenvolve Projeto para Administrações Públicas“. Tribuna do Norte. 27. října 2009. Citováno 21. března 2012.
- ^ „Juiz Desenvolve Sistema para Integrar Administração PúblicaJuiz“. Correio da Tarde. 3. listopadu 2009. Citováno 21. března 2012.
- ^ „Juiz Desenvolve Sistema para Integrar Administração Pública“. Tribunal de Justiça do Rio Grande do Norte. 28. října 2009. Citováno 21. března 2012.
- ^ „Boletim Eletrônico Amarn“ (PDF). Associação dos Magistrados do Rio Grande do Norte. 7. listopadu 2009. Citováno 21. března 2012.
- ^ „Informatização do Poder Judiciário será Tema de Palestra Durante Encontro de Magistrados“. Roraima em Foco. Citováno 22. března 2012.
Bibliografie
- Almeida Filho, José Carlos Araújo, Processo Eletrônico e Teoria Geral do Processo Eletrônico, Forense, 2007
- Clementino, Edilberto Barbosa, Proceso Judicial Eletrônico em Conformidade com a Lei 11.419, de 19/12/2006, Juruá, 2006
- Larman, Craig. Využití UML a Padrões. 3. vyd. Bookman, 2007. FOWLER, Martin. UML Essencial - Um breve guia para a linguagem padrão de modelagem de objetos. 3. vyd.
- Bookman, 2005. Blaha, Michael; RUMBAUGH, James. Modely a projekty Baseados em Objetos com UML 2. 1st Ed. Campus, 2006.
- Meilir, Page Jones. Fundamentos Do Desenho Orientado a Objetos Com Uml. 1. vyd. Makron Books, 2001.
- Booch, Grady; Rumbaugh, James; Jacobson, Ivar. UML - Guia do usuário. 2. vyd. Campus, 2006.
- Blokovat, Joshuo. Java Efetivo. 3. vyd. Alta Books, 2008.
- Deitel, Harvey M .; Deitel, Paul J. Java: Como Programar. 6. vyd. Prentice-Hall, 2005.
- Linden, Peter Van Der. Simplesmente Java 2. 6. vydání. Alta Books, 2005. PRESSMAN, Roger S. Engenharia de Software. 6. edição. McGraw-Hill, 2006. Sommerville, Ian. Engenharia de Software. 8ª vyd. Pearson Education Do Brasil, 2007.