Simion Ghimpu - Simion Ghimpu - Wikipedia
Simion Ghimpu | |
---|---|
narozený | |
Zemřel | 27. července 2010 | (ve věku 71)
Národnost | Rumunsko, SSSR, Moldavsko |
Alma mater | Ruská akademie divadelních umění Moldavská státní univerzita |
Zaměstnavatel | Institut umění v Kišiněvě |
Manžel (y) | Veta Ghimpu Munteanu |
Děti | Tudor, Lucian, Anda-Cristina (b. 10. listopadu 1978) |
Rodiče) | Irina a Toader Ghimpu |
Příbuzní | Gheorghe Ghimpu, Mihai Ghimpu (bratři), Grigore Grigoriu (kmotr), Ruxanda Vahnovan (vnučka) |
Simion Ghimpu (24. Května 1939 v Coloniţa - 27. července 2010) byl spisovatel z Moldavsko.
Životopis
Simion Ghimpu se narodil Irině a Toaderovi Ghimpu 24. května 1939; měl čtyři sourozence: Gheorghe, Visarion, Valentina a Mihai. Simion Ghimpu vystudoval Moldavská státní univerzita v roce 1964 získal titul PhD Ruská akademie divadelních umění z Moskva v roce 1969.[1] Simion Ghimpu pracoval pro Institut umění v Kišiněvě (1969–2000).
Simion Ghimpu je členem Svaz moldavských spisovatelů[2] a a textař. Simion Ghimpu vytvořen text pro více než 100 skladeb, společně se skladateli Eugen Doga, Ion Aldea Teodorovici „M. Dolgan, I.Enache, O. Milștein, Al. Sochireanschi, N. Carajia, A. Bivol, M. Oțel, C. Rusnac, A. Chiriac, E. Mamot, D. Radu,A. Lucembursko D. Mateevici, S. Lăsoi, O. Ababii.[3] Mezi nimi byly i moldavské hity: „Numai tu“, „Ce rost are?“, „Amor, amor“, „Lacrimă“, „Casa noastră“.[4] Písně s jeho texty předvádějí kapely Noroc a Orizont, zpěváci: Ion Suruceanu, Sofia Rotaru, Nadejda Cepraga, Anastasia Lazariuc, Nina Crulicovschi, Fratii Bivol, Olga Ciolacu, Alexandru Lozanciuc, Radu Dolgan, Ana Barbu, Aurel Margine a lidoví zpěváci: Larisa Arsenie, Anatol Dincu, Nicolae[5]
Simion Ghimpu zemřel 27. července 2010. Tělo zesnulého Simiona Ghimpu bylo uloženo v Svaz moldavských spisovatelů 28. července, aby lidé mohli vzdát poslední úctu. Politici a spisovatelé mají rádi Ion Hadârcă, Mihai Cimpoi a Ion Ciocanu se zúčastnil jeho pohřebního obřadu, který se konal v Kostel sv. Teodora de la Sihla 29. července 2010. Traian Băsescu a Michail Saakašvili vyjádřili soustrast Mihai Ghimpu; „V posledním desetiletí jsi ztratil dva bratry a Rumuni ztratil dva vlastence oddané Rumunská kultura a civilizace “napsal Băsescu.[6]
Ocenění
- Cenu za prózu získal Simion Ghimpu s dílem „Život na vlásku smrti“.[7]
Funguje
- „Jeep-ul şi Sania de la Coloniţa“ (2008)
- „Mereu“, básně, vyd. Hyperion (1995)
- „Reversul sentimentelor“, básně, editura Ruxanda (2000)
- „Dincolo“, básně, 2003; editura Pontos
- "Ghici, ce-s?" (2003)
- „Descifrări“, básně (2004)
- Stare de spirit (2007)
- „Život v lásce“, římská autobiografie (2009)
- Ia să-mi spui tu, spui (2008)
- Plai de cînt, plai de dor (1981)
Galerie
Simion Ghimpu byl textařem pro Noroc Kapela
Reference
- ^ Ghimpu Simion Archivováno 09.07.2010 na Wayback Machine
- ^ Ghimpu Simion Archivováno 09.07.2010 na Wayback Machine
- ^ Simion Ghimpu
- ^ Simion Ghimpu: „Sunt orbit de o lumină cerească“ Archivováno 2011-07-22 na Wayback Machine
- ^ Simion Ghimpu
- ^ Parlament Moldavska, Simion Ghimpu, před parlamentem Republicii Moldavsko, první petrecut na ultimul bubnu
- ^ Laureáti Mezinárodního knižního veletrhu
Bibliografie
- Literatura şi arta Moldovei: Encicl. - sv. 1. - Kišiněv, 1985.
- Mihai Cimpoi, O istorie deschisă a literaturii române din Basarabia. - Kišiněv, 1996.
- Chişinău, Enciclopedie, 1997, vyd. muzeum