Silvia Șerbescu - Silvia Șerbescu

Silvia Șerbescu
narozený(1903-01-27)27. ledna 1903
Bukurešť
PůvodRumunsko
Zemřel22.dubna 1965(1965-04-22) (ve věku 62)
Bukurešť
Zaměstnání (s)Klavírista
Profesor klavíru

Silvia Șerbescu (27. ledna 1903 - 22. dubna 1965) byl a rumunština koncertní pianista. Byla jednou z prvních významných koncertních klavíristek z rumunské klavírní školy a významnou pedagogičkou klavíru.[1] Její interpretace Rachmaninova, Prokofjeva a Debussyho byla nezapomenutelná. Od roku 1948 do roku 1965 působila jako profesorka klavíru na Hudební konzervatoř v Bukurešti.

Životopis

Silvia Șerbescu se narodila v rodině zaměřené na intelektuální pronásledování. Její otec, Gheorghe Chelaru, byl profesor elity latiny, řečtiny a rumunštiny Střední škola Gheorghe Lazar v Bukurešti, který pro všechny stupně složil didaktické příručky rumunského jazyka a literatury. Byl také učitelem Král Ferdinand a Královny Marie děti Nicholas a Maria. Její matka, Eliza Bunescu, byla dcerou Ioana Bunesca[2] a vnučka Gheorghe Ionescu,[3][4] oba významní skladatelé sborové hudby.

Silvia s bratrem, bratrancem a jejich dědečkem, skladatelem a dirigentem Ioanem Bunescem

Hudební studia zahájila na Bukurešťské královské hudební akademii - klavír u Constanțy Erbiceanu (žákyně Carl Reinecke, Max Reger a Moritz Moszkowski, a jeden ze zakladatelů rumunské klavírní školy), harmonie a kontrapunkt s Dumitru Georgescu Kiriac a Alfonso Castaldi, absolventi matematické fakulty Univerzity v Bukurešti. Dále v Paříži na École Normale de Musique, studovala u Lazare Lévy a Alfred Cortot a promoval s nejvyššími vyznamenáním a „licence de koncert“.[5]

Její debut v Bukurešti v roce 1928, s Lisztův Klavírní koncert č. 1, a bod odůvodnění o rok později, byl vnímán jako senzační. George Breazul napsal: „… Silvia Serbescu vstupuje do rumunského hudebního života a nejlépe ctí naše hudební aspirace.“[6] Constanța Erbiceanu považovala umění Silvie Serbescu za „syntézu mužského myšlení a ženské citlivosti“. Silviině velké a výrazné ruce podobné Clara Schumann,[7] by mohl být anatomickým vodítkem k „monumentálnímu charakteru jejích interpretací, smyslu pro prostor, širokým, otevřeným horizontům“, o kterém se zmínil muzikolog Iosif Sava, když se pokoušel charakterizovat pianistický styl Silvie.[8] Skutečné, existenciální interpretační zapojení do hry Silvie Șerbescuové může navíc vysvětlit silný dopad, který měla na své publikum.[9]

Silvia Șerbescu vystoupila ve Francii, Itálii, Polsku, Jugoslávii, Turecku, Švédsku, Finsku, Československu a Sovětském svazu s renomovanými dirigenty jako George Georgescu, Ionel Perlea, Constantin Silvestri, Sergiu Comissiona, Ernest Ansermet, Nikolai Anosov, Aleksandr Gauk, Václav Neumann, Paavo Berglund a mnoho dalších.[10] V letech 1955-1957 byla jmenována sólistkou Bukurešťské filharmonie „George Enescu“, s níž vystupovala v Československu a Sovětském svazu.[11]

Jedním z vrcholů její kariéry byla série recitálů z roku 1962 připomínající sté výročí Claude Debussy Narození, hraní dvou knih 24 Preludia.[12] Spolupracovala také na recitálech komorní hudby George Enescu, jehož autogram na programu jejich recitálu z 29. prosince 1942 zní: „K mému pozoruhodnému partnerovi tohoto večera, s obdivem a úctou.“[13]

Provdala se za inženýra Floriana Șerbesca[14] a měl dceru, Liana Margareta, který se také stal předním pianistou.[15]

Od roku 1948 až do své předčasné smrti v roce 1965 působila jako profesorka klavíru na Státní konzervatoř v Bukurešti „Ciprian Porumbescu“. Mnoho z jejích studentů udělalo významnou kariéru, např Mihai Brediceanu, Constantin Ionescu-Vovu, Theodor Paraschivescu, Alexander Šumski, Lavinia Coman, Sanda Bobescu, Georgeta Ștefănescu-Barnea, Liana Șerbescu, Sever Tipei, Peter Szaunig a další.[16]

Na počest jejích vynikajících hudebních a lidských kvalit ji Iosif Sava nazval „jednou z nejoblíbenějších učitelek“ Bukurešťské hudební konzervatoře.[17] Busta Silvie Șerbescu od Gheorghe D. Anghela dnes vítá nové generace studentů v hlavní hale Bukurešťské hudební univerzity.[18]

Repertoár

Repertoár Silvie Șerbescu zahrnoval díla Bacha, Beethovena, Brahmse, Liszta, Debussyho, Ravela, Busoniho, Respighiho, Enesca, De Falla, Albenize a zejména Rachmaninova a Prokofjeva. Předvedla rumunské premiéry filmu Rachmaninov Rapsodie na téma Paganiniho, Busoni Indická fantazie, De Falla Noci v zahradách Španělska, Respighi's Toccata pro klavír a orchestr, Prokofjevovy Klavírní koncerty č. 2 a č. 3a Ravelovy Klavírní koncert pro levou ruku. Byla mezi prvními pianisty, kteří provedli náročnou hru George Enesca Sonáta op. 24 č. 1 f moll.[19]

Nahrávky

Přežije jen několik jejích nahrávek. Obsahují:

  • Prokofjev: Koncert pro klavír a orchestr č. 3 C dur, Symfonický orchestr SSSR, dirigent Nikolai Anosov. Electrecord, Bukurešť, 1956. (ECD 22)
  • Silvia Șerbescu, Bod odůvodnění: španělská hudba. Electrecord, Bukurešť, 1967. (ECC 866)
  • Silvia Șerbescu, Recitál: Albeniz, Debussy, Rahmaninov, Prokofjev. CD. Rádio Casa, Bukurešť, 2004.
  • Debussy 150. CD. Rádio Casa, Bukurešť, 2012
  • Silvia a Liana Șerbescu (Bach a Respighi). CD. Electrecord, Bukurešť, 2014 (EDC 1108-1109)

Ocenění

Reference

  1. ^ Napsala Angela Foggová Klavírní deník Č. 84, 2007: „Silvia Serbescu (1903-1965) byla jednou z velkých rumunských klavíristek dvacátého století… Byla také vedoucí učitelkou na bukurešťské konzervatoři a inspirovala generaci rumunských klavíristů.“
  2. ^ Viorel Cosma, 1970, str. 95.
  3. ^ Viorel Cosma, 1989, str. 233.
  4. ^ Viorel Cosma, 2001, str. 126–127.
  5. ^ Alfred Cortot ke svému koncertnímu diplomu napsal: „Níže podepsaný potvrzuje, že talent a umělecké dispozice paní Chelaru-Șerbescu vysoce ospravedlňují benevolentní podporu rumunské vlády.“ („Je, soussigné, certifie que le talent et les dispositions artistiques de Mme Chelaru-Șerbescu justifient hautement le bienveillant appui du Gouvernement Roumain.“)
  6. ^ V rumunských novinách Cuvântul, 1929.
  7. ^ Tvarování rukou Clary je vystaveno v domě Schumanna ve Zwickau,
  8. ^ Sava a Șerbescu, s. 96.
  9. ^ Pianista a muzikolog Samir Golescu napsal, že Silvia Șerbescu byla zvláště pozoruhodná ve svém vystoupení Rachmaninovovy rapsodie, jako by na tom závisel její život!; v Vše o uživateli Muzicescu.
  10. ^ Sava & Șerbescu, 121-136;
  11. ^ Sava a Șerbescu, s. 72.
  12. ^ Sava a Șerbescu, s. 135–136.
  13. ^ Sava a Șerbescu, s. 64–65.
  14. ^ Sava a Șerbescu, s. 13.
  15. ^ Albert Brusse: Publikace a zprávy deníku / blogu a sezóna 2014–2015 v části Publikace jaro 2015
  16. ^ Coman, str. 150–151.
  17. ^ Constantin Ionescu-Vovu, jeden ze studentů Silvie Șerbescu, poznamenal: „Klavírní pedagogika není jen problémem techniky, ale také psychologie, protože formování mladého umělce vyžaduje nejen kompetentní vedení, ale také láskyplnou podporu, jemnou rovnováhu mezi závažností a tolerance, parametry, ve kterých vynikala jako málokdo “.
  18. ^ Coman, str. 153.
  19. ^ Sava & Șerbescu, s. 80-83.
  20. ^ Sava a Șerbescu, s. 13.
  21. ^ Sava a Șerbescu, s. 72.

Bibliografie

  • Lavinia Coman: Rememorare - Silvia Șerbescu - 50 let ani potomka, Revista MUZICA, č. 3–4, 2015.
  • Viorel Cosma: Muzicieni români - lexikon, Editura Muzicală a Uniunii Compozitorilor, București, 1970.
  • Viorel Cosma: Muzicieni din România - Lexicon, Sv. Já, Editura Muzicală, București, 1989.
  • Viorel Cosma: Muzicieni din România - Lexicon, Sv. IV, Editura Muzicală, București, 2001.
  • Iosif Sava a Florian Șerbescu: Silvia Șerbescu: ghid biografic, Editura Muzicală, București, 1976.
  • Lavinia Coman: Silvia Șerbescu, Prima noastră pianistă, Editura Muzicală Grafoart, București, 2019.

Další čtení

  • Alexandrescu, Romeo: Spicuiri kritická dinová výprava (... z minulosti)193-194, ed. Muzicală a Uniunii Compozitorilor, Rumunsko, 1970.
  • Emanoil Ciomac: Pagini de cronica Muzicală 1939-1958, sv. II, 8, 141, 223-224, 251-252, Editura Muzicală, Bukurešť, 1980.
  • Bălan, Theodor: „Însemnări. Silvia Șerbescu “, v Muzica 10/1965, 33.
  • Tomulescu, Lavinia: „Profesoara noastră“, v Muzica 10/1965, 37-38.
  • Ionescu-Vovu, Constantin: „Silvia Șerbescu - modestia in faţa artei“, v Iosif Sava, Teritorii Muzicale Românesti, Ed. Eminescu, Bukurešť, 1980, 72-79.
  • Coman, Lavinia: „Silvia Șerbescu - unsere erste Pianistin“, v Constanţa Erbiceanu. O via dăruită pianului, Ed. Meronia, Bukurešť, 2005, 141-167.
  • Imbert, Catherine: „L’École Roumaine de Piano“, Klavír Ne. 9, 1995–96, 107, 108, 111.
  • Rădulescu, Liliana: „Permanenţe ale pianisticii româneȘti“, v Muzcoala muzicală românească - 140 let od plmpliniri, UNMB, Bukurešť, 2004.
  • Rădulescu, Liliana: "Evocări", Melos, Bukurešť, červen 2005, 26-27.
  • Alexandrescu, Liliana: „Ontmoetingen voorbij de tijd - Silvia Șerbescu (1903-1965) op CD“. Bulletin Roemenië, Říjen 2005 (v holandštině), 41-43.
  • Coman, Lavinia: „Silvia Șerbescu - un model pedagogic“, in Mari interpreţi, mari pedagogi, mari compozitori, UNMB, Bukurešť, 2008.
  • Dumitrescu, Alexandru: „Silvia Șerbescu - pianistka pedagogi pedagog“, in Personalizované marcante ale vieţii muzicale românești, UNMB, Bukurešť, 2013.
  • Lelie, Christo: „Interview met Liana Șerbescu“, Bulletin EPTA, Březen 2015, 11-28.
  • Orchis, Romulus: 1922-1942, Douăzeci de Ani de Activitate Muzicală - in lumina programlor „Filarmonicei”. Bukurešť, 1942, 28, 40, 46, 51, 58, 68, 72, 76, 90, 100. * Conservatorul „Ciprian Porumbescu“ 1864-1964. Editura Muzicală a Uniunii Compozitorilor din R.P.R., Bukurešť, 1964, 165-166.
  • Cosma, Viorel: Filarmonica „George Enescu” din București (1868-1968), 76, 155, 162, 165, 172, 177, 180, 182, 185, 187, 193,206, 209, 213, 214, 216, 218, 224, 228, 231, 235, 238, 240, 243, 245, 248 252, 255, 264, 285, Bukurešť, 1968.
  • Cosma, Octavian Lazăr: Simfonicele Radiodifuziunii Române, Casa Radio, Bukurešť, 1999, 55, 70, 92, 110, 120, 155, 177, 214, 245, 258, 608, 619, 625, 634, 642, 650, 674, 675, 678, 691, 692, 698, 701, 707, 710.
  • Cosma, Octavian Lazăr: Filarmonica din București v reflektoru Cronicii muzicale, Ed. Muzicală, Bukurešť, 2003.
  • Cosma, Octavian Lazăr: Universitatea National Muzică din București la 140 de ani, Ed. U.N.M.B., Bukurešť, 2010-2014, roč. 3, 4.
  • Hoffman, Alfred: Repere Muzicale, str. 452, ed. Muzicală a Uniunii Compozitorilor, Bukurešť, 1974.
  • Fogg, Angela: „Výklad Maestrii Artei; Collectia Maestro ve spolupráci se SOCIETATEA ROMANA DE REDIODIFUZIUNE Silvia Serbescu hraje Albeniz, Debussy, Rachmaninov a Prokofjev" v Klavírní deník 84, London, 2007, 39.