Shmuel Trigano - Shmuel Trigano

Shmuel Trigano (hebrejština: שמואל טריגנו; narozen v roce 1948 v Blida, Francouzské Alžírsko ) je sociolog, filozof, emeritní profesor sociologie v Paříži Nanterre University (Předsedkyně "Sociologie znalostí, náboženství a politiky"). Byl hostujícím profesorem fondu Tikvah v židovském právu a myšlení Benjamin N. Cardozo School of Law, New York (2009) a Templeton Fellow v programu Herzl Institute (Jeruzalém) „Filozofie Tanachu, Midrašu a Talmudu“ (2012–2013), (2015–2017). Elia Benamozegh, evropská předsedkyně sefardských studií, Livorno, Itálie (2002).

Shmuel Trigano, duben 2013

Trigano je bakalář umění (na Univerzitě Palackého v Praze) Hebrejská univerzita v Jeruzalémě - politologie, mezinárodní vztahy), magisterský titul v oboru politologie (Paris II University 1977),[1] PhD in Political Sociology ve společnosti Paris Nanterre University („Náboženská geneze politické moderny v judaismu“ - 1981).[2] Získal akreditaci za dohled nad doktorským výzkumem (Paris X-Nanterre): „Základy sociální morfologie judaismu“ (1990).

Trigano vyvinul v oblasti židovského myšlení, historie a společnosti Židů metodu, která kombinuje akademické znalosti s metafyzika, politická filozofie a sociální vědy. Spojením spekulativních a akademických knih vytvořil originální myšlenku, která prochází všemi těmito poli. Výzva židovské moderny a aktualizace židovského myšlení jsou jádrem jeho práce.

Trigano Založil a upravil dva časopisy

  • The Journal of Jewish Studies „Pardes, Revue européenne d'études juives“, Ed. du Cerf, tisková vydání (1985 - dnes). Spoluzaloženo s Annie Kriegelovou (1926-1995)
  • Časopis politických idejí „kontroverze“ Vyd. De l’Eclat (2006–2011).

Trigano založil a řídil tři instituce

  • Alliance Israélite Universelle College of Jewish Studies (Collège des Etudes Juives), (1986 - 2013): Kulturní a intelektuální (neposkytující akademické tituly, ale s akademickou úrovní) instituce otevřená dospělým, kteří hodlají studovat judaismus v dialogu se současnou kulturou a výslech). Zobrazit programy:
  • Observatoire du monde juif: Institut pro výzkum antisemitismu a židovských záležitostí (2001–2011), publikace řady studií a bulletiny o „Nový antisemitismus ”.
  • Université populaire du judaïsme (2013 - dnes): Kulturní a intelektuální (neposkytující akademické tituly, ale s akademickou úrovní) instituce otevřená dospělým, kteří hodlají studovat judaismus v dialogu se současnou kulturou a výslechem). Více než 2000 zapsaných studentů z celého světa.

Trigano spoluzaložil a spravuje izraelské sdružení Dialogia na podporu konverzace mezi francouzským židovským myšlením a izraelskou intelektuální debatou, 2017-

Ceny

  • Cena Edmonda Tenoudjiho za židovské vzdělávání, 1993.
  • Francouzská židovská nadace, cena Francine a Antoina Bernheima, cena za vědu, 2011.
  • Cena Impertinents 2013 novin Le Figaro za knihu „La Nouvelle idéologie dominante"[3]

Knihy

  • LE RÉCIT DE LA DISPARUE, essai sur l'identité juive (Příběh zmizela-Ona, esej o židovské identitě); Gallimard Les Essais 1977, Folio-Gallimard, 2001
  • OTÁZKA LA NOUVELLE JUIVE; Gallimard Idées 1982, Folio-Gallimard, 2002
  • LA RÉPUBLIQUE ET LES JUIFY; Les Presses d'aujourd'hui 1982
  • LA DEMEURE OUBLIEE, genèse religieuse du politique (Zapomenutý Mansion, náboženská geneze politiky); Lieu Commun 1984, Tel-Gallimard 1994, italský překlad Alle radici della modernità, ECIG, 1999
  • PHILOSOPHIE DE LA LOI, l'origine de la politique dans la Tora; Le Cerf 1991, anglický překlad Gila Walker, Filozofie zákona. Politický v Tóře, Shalem Press,
  • UN EXIL SANS RETOUR? lettres à un Juif égaré (Vyhnanství bez návratu ? Dopisy zmatenému Židovi); Sklad 1996
  • LA SEPARATION D’AMOUR, une éthique d’alliance (Odloučení Lásky, Covenantal Ethics); Arléa, 1998
  • L’IDEAL DEMOKRATIKA A L’EPREUVE DE LA SHOA (Jedinečnost Shoa a demokratického univerzála ); Odile Jacob vyd. Paříž 1999, překlad do angličtiny Gila Walker, Demokratický ideál, myšlenka v politické moderně, SUNY Press, 2009. Překlad do hebrejštiny Avner Lahav, Haideal hademokrati bemivhan hashoah, Ben Gurion Institute, Ben Gurion University of the Negev, 2009.
  • LE MONOTHÉÏSME EST UN HUMANISME (Monoteismus je humanismus); Odile Jacob vyd. 2000
  • LE TEMPS DE L’EXIL (Čas vyhnanství); Manuels-Payot, 2001, Rivages poche / Petite Bibliothèque, 2005, překlad do italštiny, Il tempo dell’esilio, Giuntina, 2010
  • QU’EST-CE QUE LA NÁBOŽENSTVÍ? (Co je náboženství?); Flammarion, 2001
  • LA MEMORIA DEL POPOLO SCOMPARSO, Salomone Belforte & Co, 2003
  • L’EBRANLEMENT D’ISRAËL. PHILOSOPHIE DE L’HISTOIRE JUIVE (Otřes Izraele, židovská filozofie dějin); Le Seuil, 2002, překlad do italštiny, Il Terremoto di Israele, Giuda Judaica, 2007.
  • L’E (XC) LU, CELÝ JUIFS ET CHRETIENS (Vyvolení vyloučení: mezi Židy a křesťany); Denoël, 2003
  • LA DEMISSION DE LA REPUBLIQUE, JUIFS ET MUSULMANS EN FRANCE (Republikánské opuštění: Židé a muslimové ve Francii); P.U.F., 2003
  • LES FRONTIÈRES D’AUSCHWITZ. Les pustoší du devoir de mémoire, (Osvětimské hranice, zpustošení «povinnosti paměti»), Hachette-Livre de Poche, 2005, přeložil do hebrejštiny Avner Lahav (Resling, 2016)
  • L’AVENIR DES JUIFS DE Francie (Budoucnost francouzského židovstva), Grasset, 2006
  • L’INTENTION D’AMOUR, Désir et sexualité dans Les maîtres de l’âme de R. Abraham Ben David de Posquières, (Záměr lásky, touhy a sexu v Rabadově Baalei Hanefesh), Éditions de l’éclat, 2007.
  • LE JUDAÏSME ET L’ESPRIT DU MONDE, (Judaismus a duch světa), Grasset, 2011.
  • LA NOUVELLE IDEOLOGIE DOMINANTE, (Nová dominantní ideologie), Editions Hermann, 2012.
  • LE PEUPLE JUIF, SOCIOLOGIE ET ​​PHILOSOPHIE POLITIQUES (Židé, politická sociologie a filozofie), François Bourin vyd. 2013.
  • L'HÉBREU, UNE PHILOSOPHIE, (Hebrejština jako filozofie), Hermann-Philosophie, 2014
  • QUINZE ANS DE SOLITUDE. JUÏFS DE FRANCE: 2000–2015, (Patnáct let osamělosti. Francouzští Židé 2000-2015) Berg International, 2015
  • LE NOUVEL ÉTAT JUIF, (Nový židovský stát ), Berg International, 2015

Hlavní upravené knihy

  • Le druhý Israël; Les Temps Modernes, č. 394 bis, Mai 1979
  • Penser Auschwitz; Pardès č. 9-10, 1989
  • La société juive a travers l'histoire; Fayard, 1992-1993, 4 svazky:
  1. La fabrique du peuple
  2. Les liens de l’alliance
  3. Le Passage d'Israël
  4. Le peuple monde
  • L'école de pensée juive de Paris; Pardès 23, 1997
  • Le sionisme face à ses détracteurs; Vydání Raphaël, 2002
  • L’exclusion des Juifs des platí arabes; Pardès 33, 2003
  • L’identité des Juifs d’Algérie; Nadir, 2004
  • La Cité biblique, Pardès, 40,2006
  • Le monde sépharade, en deux volume aux Editions du Seuil (2007)
  1. L'Histoire
  2. La Civilizace
  • Noirs et Juifs, mythes et réalités, Pardès (42/2007)
  • La civilization du judaïsme, L’Eclat, 2012.
  • La mémoire sépharade (spolueditorka, Helene Trigano); V tisku, 2000
  • Voulons-nous obohacuje être humains? Possibilités et limites d’un nouvel humanisme occidental; Diogene, 2001. (Anglická verze: „Stále chceme být člověkem?

Oblasti výzkumu

Židovské myšlení, filozofie, židovská historie, společenské vědy, socio-historie, sociologie a antropologie politiky, náboženská věda.

Kniha (1056 stran) «Judaismus a duch světa» (2011) otevírá staveniště pro nový vývoj přístupu k judaismu. Lze to považovat za program výzkumu. Zabývá se 4 záležitostmi: Náboženství a teologie, Politická sociologie a antropologie, Etos a morálka, Aura judaismu v monoteistických náboženstvích a Západní moderna.

Redakční rady

Židovská politická studia, Jeruzalém

Gesher, Journal of Jewish Záležitosti, Světový židovský kongres, Jeruzalém

Hebraické politické studie, Rutgersova univerzita

Aktuální záležitosti a témata

Vypracování globální teorie judaismu

Perspektiva kontinuální tvořivosti židovského myšlení

Epistemologie židovských studií

Politická filozofie judaismu

Politická sociologie judaismu

Teorie autority v judaismu

Konstrukce a morfologie židovských dějin, společnosti a civilizace

Étos tří strukturálních trendů judaismu

Teologie judaismu

Biblické myšlení

Vývoj nové židovské hermeneutiky

Židovská moderna (emancipace a francouzský židovský model)

Modernita jako celek, «Postmoderna»

Globální strategická analýza židovského stavu

Reference

  1. ^ http://www.sudoc.fr/01760642X [archiv].
  2. ^ Dir. Annie Kriegel, předsedkyně Emmanuel Levinas et Charles Touati (porota): http://www.sudoc.fr/041124197 [archiv]. Publikace en 1984 sous le titre La demeure oubliée. Genèse religieuse du politique dans le judaïsme, ed. Lieu Commun; réédition en Tel Gallimard en 1994. Traduction italienne: Alle radici della modernità, genesi religiosa del politico, ECIG, 1999.
  3. ^ ActuaLitté [archiv], 24/10/2013

externí odkazy