Shinkansen (kolektivní) - Shinkansen (collective)
Shinkansen (1989-2004) byla východoněmecká zvuková a pohybová jednotka pro výzkum, vývoj a výrobu zaměřená na integraci technologie těla usnadněním propojení mezi tanec, výkon, hudba, video a digitální technologie.[1]
Shinkansenův kolektiv se vyvinul brzy praktický výzkum model, který převezme inovace vedené umělcem do hlavního proudu. Koncipovala a produkovala projekty ve Velké Británii i na mezinárodní úrovni a integrovala umělce, kreativy a technology z nejrůznějších kulturních a odborných prostředí prostřednictvím rozvoje raných evropských sítí výkonných umělců a digitálních kreativců. shinkansen zahájil rané zkušenosti s interdisciplinární tvorbou, s interaktivními digitálními nástroji a vedle nich, a experimentoval s časnými koncepty telepresence.
Kolektiv každoročně předával kurace na Institut současného umění v Londýně a pro Taneční deštník, produkoval, vedl provize a řídil workshopy, laboratoře a rezidence, vše zaměřené na integraci tance a technologie.[2]
Práce shinkansen byla získána Britská knihovna v roce 2004.[3] Archiv obsahuje více než 800 dokumentačních pásek představení, instalací a debat, které se konaly v British Library as Shinkansen Collection.[4]
shinkansen bylo partnerství mezi Ghislaine Boddingtonem a Debbi Landerem, který byl spoluvlastníkem společnosti v letech 1991 - 2004. Poté, co shinkansen vyrobil mezník gramofonové desky, Vinyl Requiem (1993), se stala příjmovou organizací Arts Council England. V roce 1994 shinkansen opustil východní Londýn a přestěhoval se do Bloomsbury ve West Endu. Multimodální básník, spisovatel a profesor na Miami University v Oxfordu v Ohiu, křehká tvář je jedním ze spoluzakladatelů.
Reference
- ^ "Stručná historie". Shinkansen. Citováno 20. července 2018.
- ^ „Klíčové úspěchy“. Shinkansen. Citováno 20. července 2018.
- ^ „Shinkansen Collection (web)“. Britský webový archiv. Citováno 20. července 2018.
- ^ "Britská knihovna". Shinkansen Collection. Citováno 20. července 2018.