Šerif z Roxburghu, Berwicku a Selkirku - Sheriff of Roxburgh, Berwick and Selkirk - Wikipedia
The Šerif z Roxburghu byl historicky královským úředníkem odpovědným za vymáhání práva a pořádku v této oblasti Skotska. Před rokem 1748 byla většina šerifů držena na dědičném základě. Od tohoto data, po Jacobitově povstání z roku 1745, byli dědiční šerifové nahrazeni placenými šerifovými zástupci, kvalifikovanými obhájci, kteří byli členy skotské advokátní komory.
Pozice Šerif z Roxburghu a Selkirku byla vytvořena v roce 1868 po sloučení pozice s pozicí Šerif ze Selkirku.
Spojený šerif byl dále rozšířen v roce 1872 spojením s částí šerifství Haddington a Berwick vytvořit šerifství Roxburghu, Berwicka a Selkirka.[1] Tento výsledný šerifství byl postupně rozpuštěn v roce 1975 vytvořením současného šerifství Lothian a hranice.
Šerifové z Roxburghu
- Gospatric, c.1120 (první šerif)
- Walter Corbet, 1199[2]
- Bernard de Hauben, 1202[2]
- Adam z Baggotu, 1235[2]
- Nicholas de Soules (zemřel 1264), 1237, 1246[2]
- Hugh de Abernethy, 1264-1266[2]
- Thomas Cauer, 1266[2]
- Thomas de Randuph, 1266[2]
- Hugh de Peresby, 1285[2]
- William de Sules, 1289[2]
- Walter Tonk, 1295
- Ingram de Umfraville, 1299
- Robert Hastang, 1305
- Robert de Mauleye, 1306
- Robert de Maul, 1325
- Henry de Baliol, 1328[2]
- Geoffrey de Moubray[2]
- Alexander Ramsay, 1342[2]
- William de Feltoun, -1343[2]
- William Douglas, lord z Liddesdale[2]
- John de Coupland, 1347[2]
- William Kareswell[2]
- Henry de Percy, 3. baron Percy, 1355[2]
- Richard Tempest, 1359[2]
- Henry Kerr, 1359
- Alan de Strother, 1364[2]
- Lawrence z Govanu, 1373
- Thomas de Percy, 1376[2]
- Thomas Umfraville[2]
- Henry Percy (Hotspur)[2]
- Malcolm Drummond, c.1389
- William Stewart z Jedforestu, 1396[2]
- George Douglas, 1. hrabě z Anguse, 1397
- Jiří z Angusu, 1398[2]
- David Fleming z Biggar, 1402-1405 (zabit Douglases)[2]
- Archibald Douglas[2]
- Archibald Douglas z Cavers, 1412
- William Douglas z jeskyní
- Archibald Douglas z Cavers, 1464
- William Douglas z Cavers a Cluny, 1470
- James Douglas, 1470 - zástupce
- Archibald Douglas, 5. hrabě z Anguse, 1488[2]
- držen Douglasovou rodinou až do roku 1747[2]
- Šerifové
- 1748-1753: Gilbert Eliot [3]
- 1753: William Scott z Woll [2]
- 1754-1769: Walter Pringle [2]
- 1769-: Patrick Murray z Cherrytrees [2]
- 1780–1807: William Oliver z Dinlabyre [2]
- 1807–> 1852: William Oliver Rutherfurd z Edgerstonu [2]
Šerifové z Roxburghu a Selkirku (1868)
Šerifové z Roxburghu, Berwicku a Selkirku (1872)
- John Cheyne, 1885-1886 [4] (Šerif z Ross, Cromarty a Sutherland, 1886-89)
- Andrew Jameson, 1886–1890[5]
- David Boyle Hope, 1890-1896 [5]
- Richard Vary Campbell, 1896–[6]
- Edward Theodore Salvesen, 1901–1905[6]
- John Chisholm, 1905– [6]
- William Ross MacLean, QC, –1955 [7] (Renfrew a Argyll, 1955–1960)
- John Jeffrey Cunningham, QC, 1955–1956 [7]
- Harald Robert Leslie, QC, 1956–1961 [8](Šerif Caithness, 1961–65)
- George Gordon Stott, QC, 1961–64 [8]
- Robert Smith Johnston, 1964–1970 [9]
- David Brand, lord Brand, 1970[10]
- Henry Keith, baron Keith z Kinkelu, QC, 1970–1971 [10]
- Ronald Alastair Bennett, QC, 1971– [9]
- John Oswald Mair HUnter, lord Hunter QC 1972-1975
- Šerifství se rozpustilo v roce 1975 a bylo nahrazeno šerifem z Lothian a hranice.
Viz také
Reference
- ^ „Č. 23927“. Edinburgh Gazette. 10. prosince 1872. str. 6252.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag Jeffrey, Alexande. Historie a starožitnosti Roxburghshire a přilehlých okresů.
- ^ „ELLIOT, Gilbert (1722-1777), Minto, Roxburgh“. Historie parlamentu online. Citováno 15. dubna 2018.
- ^ „Hrabství z Orkneje“. Citováno 8. dubna 2018.
- ^ A b Šerifské soudy. Přehled skotského práva a zprávy šerifského soudu, svazek 22. p. 11.
- ^ A b C SKOTSKÉ PŘEZKUM PRÁVA A ZPRÁVY ŠERIFA SOUDU. VOL. XXIL— 1906. p. 39.
- ^ A b „Č. 17321“. Edinburgh Gazette. 2. září 1955. str. 539.
- ^ A b „Č. 42427“. London Gazette. 1. srpna 1961. str. 5682.
- ^ A b „ŠERIFY (SKOTSKO)“. Britský parlament. Citováno 19. října 2017.
- ^ A b „Č. 18900“. Edinburgh Gazette. 24. července 1970. s. 635.