Pastýři vytočí - Shepherds dial - Wikipedia

Typická pastýřská hůl s gnomon který vytváří stín na škále měsíců.

A pastýřský ciferník (také známý jako sloupkový ciferník nebo válec) je typ sluneční hodiny který měří výška slunce prostřednictvím tzv umbra naopak.[1] Jeho design musí zahrnovat pevné zeměpisná šířka, ale je malý a přenosný. Je pojmenován po Pyrenejský pastýři, kteří by na svých hůlkách vystopovali takové sluneční hodiny. Tento typ slunečních hodin byl velmi populární v 16., 17. a 18. století.

Dějiny

Od starověké římské éry si lidé vytvořili sluneční hodiny, které v průběhu dne měří rozdíly ve výšce slunce nad obzorem - Vitruvius popisuje je jako viatoria pensilia.[2] Nejdříve popis pastýřského ciferníku, jak jej známe dnes, napsal Hermann z Reichenau, benediktinský mnich z 11. století, který jej nazval a cylindrus horarius. Ve středověku to bylo také známé jako chilinder oxoniensis (Oxfordský válec). Takové sluneční hodiny nepotřebovaly sladit sever-jih, a tak se staly velmi populární,[3] objevit se v renesančních uměleckých dílech, jako je Holbein 1528 Portrét Nicolause Kratzera a jeho 1533 Velvyslanci.[4]

Pojem

Vlastnosti

Varianty

Slovinský pastýřský ciferník je plochý ciferník ve tvaru sektoru kruhu. Je zavěšen svisle a měří nadmořskou výšku slunce. Pohyblivý kolík se přizpůsobuje měnícím se ročním obdobím.[5]

Reference

  1. ^ Claudia Kren, (1977), The Traveler's Dial in the Late Middle Ages: The Chilinder, Society for the History of Technology, Vol. 18, č. 3 (červenec, 1977), str. 419–435
  2. ^ Derek De Solla Price, (1969), „Přenosné sluneční hodiny ve starověku“, Kentaur, 14, págs. 242–266
  3. ^ Allan A. Mills, (1996), Výškové sluneční hodiny pro sezónní a stejné hodiny, Annals of Science, sv. 53, č. 1, doi: 10.1080/00033799600200121, pags. 75–85
  4. ^ Stebbins, F. A., (1962), The Astronomical Instruments in Holbein's "Ambassadors", Journal of the Royal Astronomical Society of Canada, sv. 56, pág.45
  5. ^ http://thezaurus.org/webzine/indexb97b.html?/webzine/shepherds_sundial