Sheikh Ahmed - Sheikh Ahmed

Sheikh Ahmed
Chán Velké hordy
Panování1481–1502
PředchůdceAhmed Khan bin Küchük
Nástupcežádný
narozenýneznámý
Zemřel1529 (?)
DynastieBorjigin
OtecAhmed Khan bin Küchük
Náboženstvíislám

Sheikh Ahmed (zemřel 1529) byl posledním Khanem z Velká horda pozůstatek Zlatá horda.

Život

Byl jedním ze tří synů Ahmed Khan bin Küchük, muž, který ztratil Rusko v roce 1480. Po atentátu na Ahmeda Chána v roce 1481 se jeho synové bojovali o moc a to Hordu jen dále oslabilo.[1] Horda se poté spojila s Litevské velkovévodství, bojoval s Krymský chanát, se spojil s Moskevské velkovévodství.

V roce 1500 Moskovsko-litevská válka obnoveno. Litva se opět spojila s Velkou hordou. V roce 1501 zaútočil Khan Sheikh Ahmed na moskevské síly poblíž Rylsk, Novhorod-Siverskyi, a Starodub.[2] Litevský velkovévoda Alexander Jagiellon byl zaujatý jeho nástupnictvím v Polském království a neúčastnil se kampaně. Krutá zima spojená s vypálením stepi Meñli I Giray Chán Krymského chanátu měl za následek hladomor mezi silami šejka Ahmeda. Mnoho z jeho mužů ho opustilo a zbytek byl poražen na řece Sula v červnu 1502.[2]

Šejk Ahmed byl nucen odejít do exilu. Hledal útočiště u Osmanská říše nebo spojenectví s moskevským velkovévodstvím, než se obrátí k litevskému velkovévodství.[3] Místo toho, aby pomohlo svému bývalému spojenci, uvěznilo velkovévodství šejka Ahmeda na více než 20 let.[4] Byl použit jako vyjednávací čip při jednáních s krymským Khanátem: pokud by se Khanát nechoval, byl by šejk Ahmed propuštěn a obnovil by svoji válku s Khanátem.[5] Meñli I Giray se stal zdráhavým spojencem Litvy.[6] Sheikh Ahmed byl zadržen Trakai a přestěhoval se do Hrad Kaunas po pokusu o útěk.[7]

Po Bitva u Olshanitsy v lednu 1527 byl šejk Ahmed propuštěn z vězení. Říká se, že se mu podařilo chopit se moci v Astrakhan Khanate.[8] Zemřel kolem roku 1529.[9]

Genealogie

Reference

V souladu

  1. ^ Howorth (1880), str. 327.
  2. ^ A b Kolodziejczyk (2011), s. 26.
  3. ^ Howorth (1880), str. 346.
  4. ^ Kolodziejczyk (2011), s. 27.
  5. ^ Howorth (1880), str. 463.
  6. ^ Kolodziejczyk (2011), s. 36.
  7. ^ Howorth (1880), str. 347.
  8. ^ Kolodziejczyk (2011), s. 66, je těžké najít v jiných zdrojích
  9. ^ Kolodziejczyk (2011), s. 68.

Bibliografie

  • Howorth, Henry Hoyle (1880). Dějiny Mongolů od 9. do 19. století. 2. Longmans, Green, and Co. OCLC  49793717.
  • Kolodziejczyk, Dariusz (2011). Krymský chanát a Polsko-Litva: Mezinárodní diplomacie o evropské periferii (15. – 18. Století). Studie mírových smluv následovaná komentovanými dokumenty. Osmanská říše a její dědictví. BRILL. ISBN  9789004191907.