Shehbal - Shehbal

Şehbal

Editor	Hüseyin Saadeddin Arel
Kategorie	Kultura
Frekvence	Dvoutýdenní
První problém	1909
Závěrečné vydání	1914
Země	Osmanská říše
Sídlící v	Istanbul
Jazyk	Osmanská turečtina
webová stránka	Şehbal nbn-řešení.de/ urn: nbn: de: hbz: 5: 1-69615% 20Şehbal

Osmanský deník Şehbal („Křídlové peří“ nebo „křídla“) byla zveřejněna v Istanbul v letech 1909 až 1914. Jeho vydavatel Hüseyin Saadeddin Arel (1880–1955), technicky právník, byl známým muzikologem a skladatelem klasické turecké hudby 20. století. Celkem bylo vydáno 100 čísel každé dva týdny, první a patnáctý den každého Maliye měsíce, celkem 20 stran. Formát stránky, který víceméně odpovídá německému formátu DIN DIN A3, a nové tiskové techniky, jako je tříbarevný tisk s nesčetnými fotografiemi a ilustracemi, činí časopis obzvláště pozoruhodným.

Mezi příklady inspirující tento časopis i jeho obsah patřily francouzské časopisy Salon Figaro nebo L'Ilustrace. Časopis se zaměřil na propagaci duchovního i technického pokroku a na pokrytí širokého spektra témat články o politických a společenských vědách i judikatuře až po kousky z oblasti přírodních věd, technologií a filozofie. Čtenářky byly dále informovány o rodičovství, právech žen a jejich roli ve společnosti. Součástí časopisu byly i stránky o nejnovějších historických událostech a články o sportu a výtvarném umění. Díly o hudbě měly zvláštní význam, většinou za ně odpovídal sám editor, který psal pod pseudonym Bedi Mensi. Stránky zábavy představované Osmanský stejně jako anglické a americké příběhy a romány. Kromě toho bylo vytištěno několik divadelních her a básní známých spisovatelů. Četné soutěže zapojily čtenáře do produkce časopisu a měly stimulovat kulturní život. Vítězové těchto soutěží^[1] kteří předali skladbu, fotografie, karikatury nebo překlady oper byly oceněny při slavnostním předávání cen. Proběhla také překladatelská soutěž s cílem přeložit určitou francouzštinu do osmanských výrazů. 100. číslo, které vyšlo 23. července 1914/10. Temmuz 1330 jako speciální vydání, se bez předchozího upozornění ukázalo jako poslední číslo.

Reference

Další čtení

• Sabine Prätor (1997): Şehbal - Ein herausragendes Beispiel früher türkischer Magazinpresse. In: Turcica. Bd. 29, s. 433–442.
• Öztuna Yılmaz (1990): Arel. In: Büyük Türk Mûsikîsi Ansiklopedisi. Bd. 1, Ankara, s. 67–94.