Poměr brázdy břidlice - Shale gouge ratio

Poměr brázdy břidlice (obvykle zkráceno na SGR) je matematický algoritmus , jehož cílem je jednoduché předpovědět typy poruchových hornin chyba zóny vyvinuté v sedimentární sekvence dominuje pískovcové kameny a břidlice.

Tento parametr je široce používán v průzkum ropy a zemního plynu a výrobní odvětví umožnit kvantitativní předpovědi týkající se hydrodynamického chování poruch.

Definice

V jakémkoli bodě na zlomové ploše je poměr břidlicové drážky rovný čisté břidlici /jíl obsah hornin, které sklouzly za tento bod.

Algoritmus SGR předpokládá úplné promíchání komponent wall-rock v konkrétním „intervalu hodu“. Parametr je měřítkem „upscalovaného“ složení poruchové zóny.

Aplikace na průzkum uhlovodíků

Průzkum uhlovodíků zahrnuje identifikaci a definování akumulace uhlovodíky které jsou uvězněny v podpovrchových strukturách. Tyto struktury jsou často segmentovány poruchami. Pro důkladné vyhodnocení odlučovače je nutné předpovědět, zda chyba těsní nebo prosakuje na uhlovodíky, a také poskytnout odhad, jak silná by mohla být chyba těsnění. "Pevnost" poruchového těsnění lze kvantifikovat pomocí podpovrchového tlaku, který vyplývá z vztlak síly uvnitř uhlovodíkové kolony, které může porucha podporovat, než začne prosakovat. Při působení na poruchovou zónu se tento podpovrchový tlak nazývá kapilární prahový tlak.

U poruch vyvinutých v posloupnosti pískovců a břidlic bude pravděpodobně řízením prvního řádu na kapilárním prahovém tlaku složení, zejména obsah břidlic nebo jílu, materiálu zlomové zóny. SGR se používá k odhadu obsahu břidlic ve zlomové zóně.

Poruchové zóny s vyšším obsahem jílu, ekvivalentní vyšším hodnotám SGR, mohou obecně podporovat vyšší prahové hodnoty kapilárního tlaku. V širším měřítku ovlivňují prahový tlak také další faktory, jako je hloubka horninového sledu v době poruchy a maximální hloubka pohřbu. Jelikož maximální hloubka pohřbu přesahuje 3 km, zvýší se efektivní pevnost zlomové pečeti pro všechny skladby zlomových zón.

Reference

Yielding, Needham & Freeman, 1997. American Association of Petroleum Geologists Bulletin, sv. 81, str. 897-917.

Viz také