Senatus consultum de Bacchanalibus - Senatus consultum de Bacchanalibus

The senatus consultum de Bacchanalibus ("Senátní dekret týkající se Bacchanalia ") je pozoruhodný Stará latina nápis[1] datovat se k 186 BC.[2] Bylo objeveno v roce 1640 v Tiriolo, v Kalábrie, jižní Itálie. Zveřejněno předsedou praetor, vyjadřuje podstatu vyhlášky Římský senát zakazující Bacchanalia v celé Itálii, s výjimkou určitých zvláštních případů, které musí schválit konkrétně Senát.
Když se členové elity začali účastnit, informace předcházel Senátu Publius Aebutius a jeho milenka a sousedka Hispala Faecenia, která byla také známou prostitutkou, jak bylo řečeno v Ab Urbe Condita Libri z Livy. Kult byl považován za hrozbu pro bezpečnost státu, byli jmenováni vyšetřovatelé, odměny poskytovány informátorům, zavedeny právní procesy a Senát zahájil oficiální potlačení kultu v celé Itálii. Podle Augustan historik Livy, hlavní historický zdroj, mnozí spáchali sebevraždu, aby se vyhnuli obžalobě.[3] Uvedeným trestem za vedení byla smrt. Livy uvedl, že poprav bylo více než uvěznění.[4] Poté, co bylo spiknutí potlačeno, přežila Bacchanalia v jižní Itálii.
Jako příklad lze uvést Senatus consultum de Bacchanalibus realpolitik, ukázka autority římského senátu jeho italským spojencům po druhé punské válce a připomínka jakémukoli římskému politikovi, populistovi a rádoby generalissimovi, že kolektivní autorita Senátu zvítězila nad všemi osobními ambicemi.[5] Rozsah a dravost oficiální reakce na Bacchanalia však byla pravděpodobně bezprecedentní a prozrazuje určitou formu morální panika ze strany římských úřadů; Burkert nenachází „nic srovnatelného v náboženských dějinách před pronásledováním křesťany“.[6][7]
Text
![]() | Tato stránka je kandidátem zkopírován na Wikisource. |
Přežívající kopie je napsána na bronzové desce objevené v roce Kalábrie v jižní Itálii (1640), nyní na Kunsthistorisches Museum v Vídeň. Text zkopírovaný z nápisu je následující.[8]
- [Q] MARCIVS L F S POSTVMIVS L F COS SENATVM CONSOLVERVNT N OKTOB APVD AEDEM
- DVELONAI SC ARF M CLAVDI M F L VALERI P F Q MINVCI C F DE BACANALIBVS QVEI FOIDERATEI
- ESENT ITA EXDEICENDVM CENSVERE NEIQVIS EORVM BACANAL HABVISE VELET SEI QVES
- ESENT QVEI SIBEI DEICERENT NECESVS ESE BACANAL HABERE EEIS VTEI AD PR VRBANVM
- ROMAM VENIRENT DEQVE EEIS REBVS VBEI EORVM VER [B] A AVDITA ESENT VTEI SENATVS
- NOSTER DECERNERET DVM NE MINVS SENATOR [I] BVS C ADESENT [QVOM E] A RES COSOLORETVR
- BACAS VIR NEQVIS ADIESE VELET CEIVIS ROMANVS NIKDY NOMINVS LATINI NIKDY SOCIVM
- QVISQVAM NISEI PR VRBANVM ADIESENT ISQVE [D] E SENATVOS SENTENTIAD DVM NE
- MINVS SENATORIBVS C ADESENT QVOM EA RES COSOLERETVR IOVSISENT CE [N] SVERE
- SACERDOS NEQVIS VIR ESET MAGISTER NEQVE VIR NEQVE MVLIER QVISQVAM ESET
- NEVE PECVNIAM QVISQVAM EORVM COMOINE [M H] ABVISE VE [L] ET NEVE MAGISTRATVM
- NEVE PRO MAGISTRATVD NEQVE VIRVM [NEQVE MVL] IEREM QVISQVAM FECISE VELET
- NEVE POST HAC INTER SED CONIOVRA [SE NEV] E KOMVOVOVAT NIKDY NEKONSPONDISE
- NEVE KONPROMESISE VELET NEVE QVISQVAM FIDEM INTER SED DEDISE VELET
- SACRA V OQVOLTOD NE QVISQVAM FECISE VELET NIKDY V POPLICODU NIKDY
- PREIVATOD NEVE EXSTRAD VRBEM SACRA QVISQVAM FECISE VELET NISEI
- PR VRBANVM ADIESET ISQVE DE SENATVOS SENTENTIAD DVM NE MINVS
- SENATORIBVS C ADESENT QVOM EA RES COSOLERETVR IOVSISENT CENSVERE
- HOMINES PLOVS V OINVORSEI VIREI ATQVE MVLIERES SACRA NE QVISQVAM
- FECISE VELET NEVE INTER IBEI VIREI PLOVS DVOBVS MVLIERIBVS PLOVS TRIBVS
- ARFVISE VELENT NISEI DE PR VRBANI SENATVOSQVE SENTENTIAD VTEI SVPRAD
- SCRIPTVM EST HAICE VTEI IN COVENTIONID EXDEICATIS NE MINVS TRINVM
- NOVNDINVM SENATVOSQVE SENTENTIAM VTEI VĚDY ESETIS EORVM
- SENTENTIA ITA FVIT SEI QVES ESENT QVEI ARVORSVM EAD FECISENT QVAM SVPRAD
- SCRIPTVM EST EEIS REM CAPVTALEM FACIENDAM CENSVERE ATQVE VTEI
- HOCE V TABOLAMU AHENAM INCEIDERETIS ITA SENATVS AIQVOM CENSVIT
- VTEIQVE EAM FIGIER IOVBEATIS VBI FACILVMED GNOSCIER POTISIT ATQVE
- VTEI EA BACANALIA SEI QVA SVNT EXSTRAD QVAM SEI QVID IBEI SACRI EST
- ITA VTEI SVPRAD SCRIPTVM EST V DIEBVS X QVIBVS VOBEIS TABELAI DATAI
- ERVNT FACIATIS VTEI DISMOTA SIENT V AGRO TEVRANU
Překlad do klasické latiny
Následující pasáž využívá klasické reflexy starolatinských lexikálních položek:[8]
- [Quīntus] Mārcius L (ūciī) f (īlius), S (purius) Postumius L (ūciī) f (īlius) co (n) s (ulēs) senātum cōnsuluērunt N (ōnīs) Octōb (ribus), apud aedem
- Bellōnae. Sc (rībendō) adf (uērunt) M (ārcus) Claudi (us) M (ārcī) f (īlius), L (ūcius) Valeri (us) P (ubliī) f (īlius), Q (uīntus) Minuci (us) C (= Gaiī) f (Ilius). Dē Bacchānālibus quī foederātī
- essent, ita ēdīcendum cēnsuēre: «Nēquis eōrum [B] acchānal habuisse vellet. Si qui
- essent, quī sibī dīcerent requiree esse Bacchānal habēre, eīs utī ad pr (aetōrem) urbānum
- Rōmam venīrent, dēque eīs rēbus, ubī eōrum v [e] r [b] a audita essent, utī senātus
- noster dēcerneret, dum nē minus senatōr [i] bus C adessent, [cum e] a rēs cōnsulerētur.
- Bacchās vir nēquis adiisse vellet cīvis Rōmānus nēve nōminis Latīnī nēve sociōrum
- quisquam, nisi pr (aetōrem) urbānum adiissent, isque [d] ē senātūs sententiā, dum nē
- minus senātōribus C adessent, cum ea rēs cōnsulerētur, iussissent. Cēnsuēre.
- Sacerdós nēquis vir esset; magister neque vir neque mulier quisquam esset.
- Nēve pecūniam quisquam eōrum commūne [m h] abuisse vellet; ne magistrātum,
- nēve prō magistrātū, neque virum [neque mul] ierem qui [s] quam fecisse vellet,
- nēve posthāc inter sē coniūrās [se nēv] e convōvisse nēve cōnspondisse
- nēve comprōmīsisse vellet, nēve quisquam fidem inter sē dedisse vellet.
- Sacra v okultní nē quisquam fēcisse vellet. Nēve na veřejnosti - Nēve in
- prīvātō nēve extrā urbem sacra quisquam fēcisse vellet, nisi
- pr (aetōrem) urbānum adiisset, isque dē senātūs sententiā, dum nē minus
- senatōribus C adessent, cum ea rēs cōnsulerētur, iussissent. Cēnsuēre.
- Hominēs plūs V ūniversī virī atque mulierēs sacra nē quisquam
- fēcisse vellet, nēve inter ibī virī plūs duōbus, mulieribus plūs tribus
- adfuisse vellent, nisi dē pr (aetōris) urbānī senātūsque sententiā, utī suprā
- scrīptum est. » Haec utī in contiōne ēdīcātis nē minus trīnum
- nūndinum, senātūsque sententiam utī scientēs essētis, eōrum
- sententia ita fuit: «Sī quī essent, quī adversum ea fēcissent, quam suprā
- scrīptum est, eīs rem capitālem faciendam cēnsuēre ». Atque utī
- hoc v tabulam ahēnam incīderētis, ita senātus aequum cēnsuit,
- utīque eam fīgī iubeātis, ubī facillimē nōscī possit; atque
- utī ea Bacchānālia, sī quae sunt, extrā quam sī quid ibī sacrī est,
- (ita utī suprā scrīptum est)[9] v diēbus X, quibus vōbīs tabellae datae
- erunt, faciātis utī dīmōta sint. V agrō Teurānō.
Pravopis
Pravopis textu Senatus consultum se v mnoha předvídatelných způsobech liší od hláskování klasické latiny. Některé z těchto rozdílů jsou pouze pravopisné; jiné odrážejí archaické výslovnosti nebo jiné archaismy ve formě slov.
Geminate souhlásky
V klasické latině jsou geminátové (nebo dlouhé) souhlásky důsledně psány s posloupností dvou písmen: např. cc, ll, ss pro [kː], [lː], [sː]. Tyto Geminate souhlásky nejsou zastoupeny v Senatus consultum:
- C pro cc v HOCE (26: 1) hocce
- C za cch v BACANALIBVS (2:17) Bacchānālibus, BACANÁL (3: 7, 4: 7) Bacchānal, BACAS (7: 1) Bacchās, BACANALIA (28: 3) Bacchānālia. The h pravděpodobně nebyl vyslovován.
- L pro ll v DVELONAI (2: 1) Bellōnae, VELET (3: 9 et passim) vellet, VELENT (21: 2) vellent, FACILVMED (27: 6) facillimē, TABELAI (29:11) tabellae
- M pro mm v COMOINE [M] (11: 5) Commūnem
- Q pro cc v OQVOLTOD (15: 3) okultní
- S pro SS v ADESENTU (6: 8, 9: 4, 18: 3) adessent, ADIESE (7: 4) adiisse, ADIESENT (8: 5) adiissent, ADIESET (17: 3) adiisset, ARFVISE (21: 1) adfuisse, KOMVOVOVAT (13: 8) convōvisse, CONPROMESISE (14: 2) comprōmīsisse, CONSPONDISE (13:10) spiknutí, DEDISE (14: 9) dedisse, ESE (4: 6), ESENT (3: 1, 4: 1, 5:10, 24: 6) podstatný, ESET (10: 4, 10:11), ESETIS (23: 6) essētis, FECISE (12: 9, 15: 6, 16: 7, 20: 1) fēcisse, FECISENT (24:10) fēcissent, HABVISE (3: 8) habuisse, IOVSISENT (9: 9) iussissent, NECESVS (4: 5) nezbytný.
Dvojhlásky
AI se obvykle používá pro klasiku ae v:
- DVELONAI (2: 1) Bellōnae, HAICE (22: 3) haec, AIQVOM (26: 8) aequum a TABELAI DATAI (29: 11–12) tabellae datae. Ale AE se nachází v AEDEM (1:15).
EI se stalo klasickým ī v:
- QVEI (2:18, 4: 2, 24: 7) qui, SEI (3:10, 24: 4, 28: 4,9) sī, VIREI (19: 5, 20: 6) virī, CEIVIS (7: 6) cīvis, DEICERENT (4: 4) odlišný, EXDEICATIS (22: 7) ēdīcātis, EXDEICENDVM (3: 3) ēdīcendum, INCEIDERETIS (26: 5) incīderētis, PREIVATOD prīvātō (16: 1), EEIS (4: 9, 5: 4, 25: 3) ano, VOBEIS (29:10) vōbīs, FOIDERATEI (2:19) foederātī, OINVORSEI (19: 4) ūniversī
EI na konci slova často odpovídá Classical short i nebo vůbec bez samohlásky. V mnoha případech však jako např sibī, utī, archaizace klasických forem končících na ī se také nacházejí, zejména v poezii.
- IBEI (20: 5, 28:11) ibi, NISEI (8: 2, 16: 9, 21: 3) Nisi, SIBEI (4: 3) sibi, VBEI ubi (5: 6), VTEI ut (4:10 et passim), VTEIQVE (27: 1) utque.
OV se normálně stalo klasickým ū v:
- CONIOVRA [SE] (13: 6) coniūrāsse, NOVNDINVM (23: 1) nūndinum, PLOVS (19: 2, 20: 7,10) Plus. Klasický iubeātis a iussissent pro IOVBEATIS (27: 4) a IOVSISENT (9: 9, 18: 8) ukazují vliv příčestí iussus, s pravidelným zkratem u ve stonku.
OI se normálně stalo klasickým ū v:
- COMOINE [M] (11: 5) Commūnem, OINVORSEI (19: 4) ūniversī
OI se výjimečně stal klasickým oe v:
- FOIDERATEI (2:19) foederātī
Krátké samohlásky
- U klasické latinky se zobrazuje písmeno O. E v ARVORSVM protivnost, OINVORSEI (19: 4) ūniversī
- U klasické latinky se zobrazuje písmeno O. u v CONSOLVERUNT cōnsuluērunt, COSOLORETVR consulerētur, OQVOLTOD okultní, TABOLAM tabulam, POPLICOD veřejnosta QVOM cum.
- V se objeví pro klasickou latinu i ve FACILVMED (27: 6) facillimē, CAPVTALEM capitālem a NOMINVS nóminis. Pravopis CAPVTALEM připomíná jeho původ od podstatného jména caput. Zakončení -umus pro -imus vyskytuje se často v archaických textech klasické latiny; samohláska zastupovaná zaměnitelně u a i může být ústřední samohláska odlišná zvukem od obou. Možná OINVORSEI (19: 4) ūniversī patří sem také, pokud je lze číst jako oinu (v) orsei.
Archaismy
K některým tvarům zájmena přidala archaická koncovka -ce hic ve většině případů se v klasické latině snižuje na -c:
- HAICE (22: 3) haec a HOCE (26: 1) hoc
Koncovka -d, která se nachází na některých příslovcích a ablativních singulárech podstatných jmen a zájmen, je v klasické latině ztracena:
- Příslovce SVPRAD (21:10, 24:12, 29: 3) supra, EXSTRAD (16: 3, 28: 7) další, FACILVMED (27: 6) facillimē.
- Ablatives EAD (24: 9) eā, SED (13: 5, 14: 8) sē, COVENTIONID (22: 6) nepřátelský, MAGISTRATVD magistrātū (12: 3), OQVOLTOD (15: 3) okultní, POPLICOD veřejnost (15:10), PREIVATOD prīvātō (16: 1), SENTENTIAD (8: 9, 17: 7, 21: 8) sententiā.
Poslední dvě slova AGRO TEVRANO (30: 7-8) vynechávají poslední -d, přestože obsahují stejný ablativní konec jinde napsaný -OD; tato skutečnost naznačuje, že v době psaní konečný -d již nebyl v běžné řeči vyslovován.
Archaický gn- se nachází pro n- na začátku slovesa nosco
- GNOSCIER (27: 7) noscī.
Archaický pasivní infinitiv s koncovkou -ier (pro Classical ī) se používá
- FIGIER (27: 3) fīgī, GNOSCIER (27: 7) noscī.
U klasiky se objeví QVOM (18: 4) cum, známý také v archaické klasické podobě quum.
V klasické latině předpony ex- a dis- stát se E- a dī- před vyjádřenými souhláskami. V Senatus consultum, stále jsou psány EX a DIS:
- EXDEICENDVM (3: 3) ēdīcendum, EXDEICATIS ēdīcātis (22: 7) a DISMOTA (30: 4) dīmōta.
Další vlastnosti
Sekvence ve se objeví jako VO v ARVORSVM protivnost (24: 8) a v OINVORSEI (19: 4) ūniversī.
Sekvence ul se objeví jako OL v COSOLERETVR (6:12) consulerētur, CONSOLVERVNT (1:11) cōnsuluērunt, TABOLAM (26: 3) tabulam a OQVOLTOD (15: 3) okultní.
Souhlásky bl se zobrazí jako PL v POPLICODU veřejnost (15:10), připomínající jeho původ z populus.
Předpona inzerát se zobrazí jako AR v ARVORSVM protivnost (24: 8), ARFVISE (21: 1) adfuissea ARF [VERVNT] (2: 3) adfuērunt.
Překlad do angličtiny
Nápis přeložila Nina E. Weston následovně.[10]
- „Konzulové Quintus Marcius, syn Luciuse, a Spurius Postumius, syn Luciuse, konzultovali senát Nones z října (7.) v chrámu Bellony. Marcus Claudius, syn Marka, Lucius Valerius, syn Publius a Quintus Minucius, syn Gaia, byli výborem pro vypracování zprávy.
Pokud jde o Bacchanalia, bylo rozhodnuto dát těm, kteří jsou v alianci s námi, následující pokyny:
Nikdo z nich nemá mít místo, kde se slaví Bakchovy slavnosti; pokud existují lidé, kteří tvrdí, že je nezbytné, aby měli takové místo, mají přijít do Říma za praetor urbanus a o těchto věcech rozhodne senát, jakmile budou jejich žádosti vyslechnuty, pokud při projednávání aféry je přítomno více než 100 senátorů. Žádný člověk nemá být Bacchantian, ani římský občan, ani jeden z latinského jména, ani žádný z našich spojenců, pokud nepřijdou k praetor urbanus, a ten v souladu s názorem senátu vyjádřil, když ne méně než 100 senátorů jsou přítomni na diskusi, musí mít volno. Nesený.
Žádný člověk nemá být knězem; nikdo, ať už muž nebo žena, nesmí být důstojníkem (pro správu dočasných záležitostí organizace); ani nikdo z nich nemá na starosti společnou pokladnu; nikdo nesmí jmenovat muže ani ženu, aby byli pánem nebo aby jednali jako pán; od nynějška nebudou mezi sebou konspirovat, vyvolávat nepokoje, dávat vzájemné sliby nebo dohody nebo si vyměňovat sliby; nikdo nesmí dodržovat posvátné obřady na veřejnosti ani v soukromí či mimo město, pokud nepřijde k praetor urbanus, a ten se v souladu se stanoviskem senátu vyjádřil, když je na diskusi přítomno nejméně 100 senátorů, musel dát volno. Nesený.
Nikdo ve společnosti více než pěti osob, mužů a žen, nebude dodržovat posvátné obřady, ani v této společnosti nebudou přítomni více než dva muži nebo tři ženy, ledaže by to bylo v souladu s názorem praetora urbanuse a senát, jak je uvedeno výše.
Podívejte se, že to deklarujete v sestavě (contio) po dobu nejméně tří tržních dnů; abyste mohli znát názor senátu, že to byl jejich úsudek: pokud existují lidé, kteří jednali v rozporu s výše uvedeným, rozhodli se, že proti nim bude zahájeno řízení o trestném činu smrti; Senát právem rozhodl, že byste to měli zapsat na bezostyšnou tabletu a že byste měli nařídit, aby to bylo umístěno tam, kde se to dá nejsnadněji číst; dohlížejte na to, aby byly veselice Bakcha, pokud vůbec nějaké existují, s výjimkou případu, že by se v této věci mělo něco posvátného, jak bylo napsáno výše, rozpustit do deseti dnů poté, co vám bude tento dopis doručen.
Na teuranském poli. “
Poznámky
- ^ CIL i2 2, 581.
- ^ Basilio Perri (17. února 2014). TAK ZVOLANÁ SENATUS CONSULTUM DE BACCHANALIBUS Podrobná analýza jazyka. Basilio Perri. str. 3–. ISBN 978-88-6885-713-4.
- ^ Titus Livius. "39.17". Dějiny Říma. (Celý účet je od 39.8-39.18)
- ^ Titus Livius. "39.18". Dějiny Říma.
- ^ Erich S. Gruen, Studie řecké kultury a římské politiky, University of California Press, 1996, Ch. 2.
- ^ Walter Burkert, Ancient Mystery Religions, Harvard University Press, 1987, s. 52.
- ^ Během punské krize byly některé zahraniční kulty a věštby potlačeny Římem, ale v mnohem menším měřítku a ne mimo samotný Řím. Viz Erich S. Gruen, Studie řecké kultury a římské politiky, BRILL, 1990, s. 34-78: k precedentům viz s. 41 a násl.[1]
- ^ A b Ernout, Alfred (1947). Recueil de Textes Latins Archaiques (ve francouzštině a latině). Paříž: Librairie C. Klincksieck. str. 58–68.
- ^ Ernout vynechá frázi v jeho obchodování.
- ^ Thatcher, Oliver J. (ed.). Knihovna původních zdrojů. Myšlenky, které ovlivnily civilizaci, byly v původních dokumentech přeloženy. Univerzitní vydání. Svazek III. str. 76–77.
Viz také
externí odkazy
- „SC De Bacchanalibus“. Knihovna římského práva, projekt Iustinianus, univerzita Grenoble II. Citováno 21. října 2009.
- „SC De Bacchanalibus, latinské literární zdroje“. Knihovna římského práva, projekt Iustinianus, univerzita Grenoble II. Citováno 21. října 2009.
- „Senatus Consultum de Bacchanalibus“. Latinská knihovna. Citováno 19. října 2009.
- „Senatus Consultum de Bacchanalibus“. Bibliotheca Augustiana. Citováno 20. října 2009.
- Matthias Riedl, „Zadržení Dionýsa: Náboženství a politika v aféře Bacchanalia z roku 186 př. N. L.“ Mezinárodní politická antropologie 5 (2012) č. 2, s. 113–133.