Selim Matar - Selim Matar

Selim Matar
Selim MATAR 2014.jpg
narozený1956
Bagdád, Irák
Národnostirácký -švýcarský
Ostatní jménaSalim Matar
obsazeníRomanopisec
Známý jakoIrácký nacionalismus
webová stránkahttp://www.salim.mesopot.com

Selim Matar, spisovatel, prozaik a sociolog se švýcarskou a iráckou národností, se narodil v Bagdádu a v současné době žije v Ženevě.[1] Je zakladatelem hnutí známého jako „Identita iráckého národa“, šéfredaktorem trimestrálního časopisu Mesopotamie a autorem arabsky mluvícího světa Woman of the Flask.[2]

Životopis

Selim Matar se narodil v roce 1956 v rodině, která se přistěhovala do Bagdádu z jihu Iráku.[3] Stává se členem irácké komunistické strany a svou zemi opouští na konci roku 1978, po neúspěchu takzvané „národní konfrontace“ mezi vládnoucí stranou Baas a komunisty. Po třech letech neustálého putování po Středním východě se na konci roku 1981 konečně usadil v Ženevě.[4] Vystudoval postgraduální institut rozvojových studií se specializací na sociální vědy a výzkum ve třetím světě.[5]

Koncepce národní identity a koncepce iráckého národa

Ve Švýcarsku se Selim Matar distancoval od komunismu ze dvou bodů: jeho internacionalistického a ekonomického způsobu myšlení, který přehlíží národní identitu a kulturní faktory,[6] a materialistická marxistická filozofie, která popírá spiritualitu. Ze svého „univerzalistického materialisty“ se nyní stává „duchovním humanistou“, který věří ve vesmírné síly nikoli přijetím jakéhokoli konkrétního náboženství, ale spíše tím, že je otevřený a studuje různé víry z celého světa.[5]

Jedna z jeho základních myšlenek: exteriér je odrazem interiéru; každá jednotlivá esence obsahuje také esenci vesmíru. Proto je individuální identita základem všech ostatních forem identity. Pokud nevěříme v sebe a v to, co nás obklopuje, nemůžeme věřit v kolektivitu a v to, co leží dále. Pokud tedy nejsme připoutáni k vlastním lidem a vlastní identitě, nemůžeme být připoutáni k lidstvu jako celku.[7] Z tohoto filozofického výchozího bodu, stejně jako jeho četných knih (esejů a románů) a jeho časopisu Mezopotámie se Selim MATAR začal zabývat pojmem „národní identity“.[8] Ve skutečnosti je považován za zakládající postavu kulturního hnutí známého jako „identita iráckého národa“, což je pojem, který v Iráku nebyl znám až do osmdesátých let, ať už v politické nebo kulturní oblasti.

Kniha, která toto hnutí skutečně založila, je Zraněná identita (1996, 500 stran, několik iráckých a arabských vydání). Tato práce byla studována na několika iráckých univerzitách. Pojem identity je zde vysvětlen a aplikován na irácký případ, stejně jako na Blízký východ a na celý arabský svět, z historického a politického hlediska.

Kvůli jeho mírumilovnému diskurzu, který požaduje národní jednotu a odmítnutí etnického a konfesionálního fanatismu, byl Selim Matar napaden komunitárními stranami a hnutími, které se opírají o ozbrojené konflikty.[9]

Hlavní knihy

Selim MATAR je autorem několika reflexních děl, esejů, románů a povídek. Soubor jeho prací lze bezplatně konzultovat na jeho webových stránkách.[10]

Seznam hlavních knih:

1. Imra'at al-Qârûra (Žena z baňky), 1990, 160 stran.[11] Tato první kniha získala v roce 1990 cenu „Al-Naqed“ nejlepšího arabského románu. Existuje v několika vydáních, iráckých i arabských. Tento román byl v arabském světě velmi dobře přijat a Selim MATAR byl jmenován „společníkem ženy z baňky“.[12]Tento román byl přeložen do francouzštiny (La Femme à la Fiole) a do angličtiny (The Woman of the Flask).[13]

2. Al-Dhât al-djarîha (Wounded Identity, 1996, 500 stran) je jeho prvním dílem reflexe a historie. Tam podrobně ukazuje řadu příkladů z historie a filozofie, koncept národní identity a problémy identity v Iráku i arabském světě jako takovém.[14]

3. I'tirâfât radjulin lâ yastahyî (doslovný překlad: Vyznání muže bez hanby), 2008, 160 stran. Jedná se o autobiografický román, kde autor evokuje svůj život od dětství a mládí v Bagdádu po celou dobu svého příjezdu do Ženevy a svého života ve Švýcarsku. Přeloženo do francouzské verze v Paříži v roce 2011 (Bagdad-Genève, à la recherche d’une patrie, římská autobiografie). Několik ukázek z knihy bylo provedeno ve hře.[15]

4. Al-munazammât al-sirriyah (The Secret Societies), 2011, 160 stran. Tato kniha shromažďuje informace a rozvíjí úvahy o světových tajných společnostech a jejich roli na Středním východě.[16]

5. Al-Irâq, saba’tu alâf ’âm min al-hayât (Irák, 7000 let živé historie, 2013, 260 stran). Toto důležité dílo kombinuje historii s reflexí. Sleduje různé etapy irácké historie, od pravěku až po moderní dobu, s přibližně 500 zajímavými i užitečnými fotografiemi, mapami a číselnými informacemi.[17]

Další knihy

Další spisy Selima MATARA se zaměřují na problém identity a sounáležitosti v jejich historických, psychologických, politických a intelektuálních aspektech.

1. Al-taw’am al-mafqûd (Ztracené dvojče), 2000, 200 s, jeho druhý román vypráví o putování mladého iráckého exilu, který při hledání svého „ztraceného dvojčete“ opouští Ženevu.[18]

2. Djadal a-huwiyyât (Debata identit), 2003, 300P :.[19]

3. Al-Irâq al-djadîd wa-l-fikr al-djadîd (Nový Irák a nová myšlenka) 2001, 200P.[20]

4. Yaqzat al-huwiyyah al-irâqiyya (The Awakening of Iraqi Identity) 2011; 150P.[21]

5. Mashrû ‘al-ihyâh al-watanî al-‘irâqî (Projekt znovuzrození iráckého národa), 2012, 150P.[22]

Časopis MESOPOTAMIA a encyklopedie MESOPOTAMIA

V roce 2004 začal Selim MATAR vydávat kulturní časopis MESOPOTAMIA věnovaný otázce irácké identity, jehož je šéfredaktorem. Při vydávání čísel tohoto periodika dohlížel Selim MATAR také na vydání četných encyklopedií (přibližně 400 stran) časopisu MESOPOTAMIA:

1. Khamsat alâf ‘âm min al-unûtha al-‘irâqiyyah (5 000 let irácké ženskosti), 2004: příběh irácké ženy a představení významných ženských osobností ve starověkém i současném Iráku.[23]

2. Mawsû’ah al-madâ’in al’irâqiyyah (Encyklopedie iráckých měst), 2005: práce zaměřená na poznání geografie a historie iráckých provincií a jejich hlavních měst.[24]

3. Khamsat alâf ‘âm min al-tadayyun al-‘irâqî (5 000 let irácké religiozity), 2006: práce zaměřená na šíření různých náboženství a vyznání Iráku, antických i současných.

4. Mawsû’at Kirkuk qalb al-‘Irâq (Encyclopaedia of Kirkûk, Heart of Iraq), 2008: práce zaměřená na poznání provincie Kirkuk, její historie a jejích geografických, demografických a kulturních rozměrů.[25]

5. Mawsû'at al-lughât al-'irâqiyyah (Encyklopedie iráckých jazyků), 2009: příspěvek ke znalostem všech jazyků, které v Iráku vzkvétaly, jsou mrtvé nebo žijí, jakož i ke kultuře komunit, které mluví ty jazyky.[26]

6. Mawsû'at al-bî'ah al-'irâqiyyah (Encyclopaedia of Iraqi Environment), 2010: práce zaměřená na získání informací o přirozeném prostředí Iráku a vážných ekologických problémech, kterým země čelí, s cílem upozorněte nás na omezení faktorů průmyslového a vojenského ničení a znečištění.[27]

Viz také

Reference

  1. ^ „Paroles irakiennes: n'oubliez pas Bagdad! - Faxová kultura - TV - Hrajte RTS - Radio Télévision Suisse“. Rts.ch. Citováno 20. června 2015.
  2. ^ Anna Pasotti: TRINCEE, ACQUITRINI E DEDALI DI DESERTI: LA FIGURA DELLA TERRA V „LA DONNA DELL'AMPOLLA“ DI SELIM MATAR / ELABORATO FINALE DI / Matricola 711604 / UNIVERSITA LEGLI ATUDI DI MILANO / FACOLTA 'DI LOS SCIENZE POLITICHE / CORSO DI LAUREA IN MEDIAZIONE LINGUSTICA E CULTURALE
  3. ^ autobiografický text z časopisu Quatara, Paříž: Mon pays éphémère / Salim Matar / Qantara: magazine des cultures arabe et méditerranéenne, ISSN 1148-2648, č. 85, 2012, págs. 72-73
  4. ^ Interview avec Selim Matar, Journal Le Temps, Genève, 19. 2. 2004 /
  5. ^ A b Selim Matar. „Bagdad - Geneve“ (PDF). Salim-mesopot.com. Citováno 20. června 2015.
  6. ^ „Eclairage - Des cafés littéraires de Bagdad aux cafés virtuels“. Aspd.revues.org. Citováno 20. června 2015.
  7. ^ Neue Zürcher Zeitung, 6. června 2007 Wenn die Palme Wurzeln schlägt
  8. ^ Matar, Selim (1999). „Les séquelles de l'histoire, L'Irak, de Babel à Babel, Qantara, magazine des cultures arabe et méditerranéenne“. 40–43. Archivovány od originál dne 10. srpna 2014. Citováno 20. června 2015.
  9. ^ „الجزيرة.نت“. Aljazeera.net. Citováno 20. června 2015.
  10. ^ "Salim Matar". Salim.mesopot.com. Citováno 20. června 2015.
  11. ^ „إمرأة القارورة“. Salim.mesopot.com. Archivovány od originál dne 20. června 2015. Citováno 20. června 2015.
  12. ^ [1][mrtvý odkaz ]
  13. ^ „Žena z baňky - Selim Matar“. Complete-review.com. 12. prosince 2008. Citováno 20. června 2015.
  14. ^ مطر, سليم (2000). "الذات الجريحة ، إشكالات الهوية في العراق والعالم العربي 'الشرقمتوسطي' - سليم مطر". Citováno 20. června 2015.
  15. ^ „اعترافات رجل لا يستحي!“. Salim.mesopot.com. Citováno 20. června 2015.
  16. ^ "تحميل كــتــاب المنظمات السرية التي تحكم العالم - سليم مطر pdf | بوك فور ميديا". Book4med.com. Citováno 20. června 2015.
  17. ^ „العراق الصفحة الداخلية“. Salim.mesopot.com. Archivovány od originál dne 20. června 2015. Citováno 20. června 2015.
  18. ^ سليم, مطر ، (2001). „التوأم المفقود - سليم مطر“. Citováno 20. června 2015.
  19. ^ سليم, مطر ، (2003). جدل الهويات: عرب .. نراد .. تركمان .. سريان .. يزيدية: صراع الانتماءات في ... - Salı̄m Maṭar, مطر ا سليم, مردان ، ن. ISBN  9789953360058. Citováno 20. června 2015.
  20. ^ „العراق الجديد والفكر الجديد“. Mesopot.com. Citováno 20. června 2015.
  21. ^ "íéÎ] † ÃÖ] <íèç] <í¿Ïè" (PDF). Mesopot.com. Citováno 20. června 2015.
  22. ^ „ميزوبوتاميا عدد حزيران 2012“. Mesopot.com. 16. února 2012. Citováno 20. června 2015.
  23. ^ „كلمة العدد“. Mesopot.com. Archivovány od originál dne 16. dubna 2015. Citováno 20. června 2015.
  24. ^ „محتويات العدد 5“. Mesopot.com. Archivovány od originál dne 15. dubna 2015. Citováno 20. června 2015.
  25. ^ „فهرس العد 13“. Mesopot.com. Archivovány od originál dne 4. května 2014. Citováno 20. června 2015.
  26. ^ „كتاب ميزويوتاميا“. Mesopot.com. Citováno 20. června 2015.
  27. ^ „<<íéÎ] † ÃÖ] <íòéfÖ] <íÂç ‰ çÚ“ (PDF). Salim.mesopot.com. Archivovány od originál (PDF) dne 24. září 2015. Citováno 20. června 2015.

externí odkazy